Brusel chce po Česku vrátit část zemědělských dotací. Některé podniky se vydávaly za malé firmy

Evropská komise chce od Česka vrátit některé investiční dotace poskytnuté v letech 2017 a 2018 velkým českým zemědělským podnikům. Podle Komise totiž měla být podpora určená pouze malým a středním firmám vyplacena velkým koncernům, tedy v rozporu s pravidly Evropské unie. Česko tak nyní musí zajistit vrácení dotací. Neúčelně vyplacené dotace kritizoval pro deník Echo24 předseda Asociace soukromého zemědělství ČR. „Česká politika v oblasti zemědělských dotací je nastavena špatně a jasně zvýhodňuje velké podniky,“ říká předseda asociace Jaroslav Šebek. Ministr zemědělství Marek Výborný později dodal, že pro ministerstvo nejde o novou informaci a vrácení dotací se má týkat zhruba sedmi subjektů.

Problémy s neoprávněným čerpáním dotací se měly týkat investičních dotací do zavlažování a restrukturalizaci sadů. Ta měla být čerpána velkými podniky, ačkoli byla určena pouze malým a středním podnikům. Podle šetření Evropské komise tak byli někteří příjemci českými úřady chybně identifikováni. Komise proto teď chce peníze navýšené i o úroky vrátit zpět. Místo od firem je ale požaduje přímo od České republiky.

Komise zatím nezveřejnila sumu, kterou musí Česko do Bruselu vrátit. ČR by totiž nejprve měla identifikovat všechny velké společnosti, které podporu obdržely v rozporu s pravidly, a teprve potom stanovit částku, jež má být vrácena. „Celková částka podpory, která má být navrácena, proto v této fázi není známa,“ uvedla komise ve zprávě. Upozornila také, že pravidla EU požadují bezodkladné vrácení podpory s cílem odstranit narušení hospodářské soutěže.

„Veřejná podpora investic uskutečňovaných velkými podniky musí splňovat určité zvláštní podmínky, aby se minimalizovaly její potenciální rušivé účinky. Po hloubkovém šetření jsme potvrdili, že někteří příjemci investiční podpory Česka v letech 2017 a 2018 (za ministrů zemědělství Jiřího Milka – za ANO, a Miroslava Tomana z ČSSD – pozn. red.) tyto podmínky nesplnili. Česko nyní musí neslučitelnou podporu navrátit, aby obnovilo rovné zacházení s ostatními podniky v odvětví zemědělství,“ uvedla výkonná místopředsedkyně odpovědná za politiku hospodářské soutěže Margrethe Vestagerová.

Dotace velkým subjektům nepatří, říká Šebek

Neúčelně vyplacené dotace na zavlažování a restrukturalizaci sadů, které šly mimo jiné velkým firmám, kritizuje například Asociace soukromého zemědělství. Předseda asociace Jaroslav Šebek deníku Echo24 v pátek řekl, že jde o výsledek dlouhodobě špatné politiky státu v oblasti zemědělských dotací, které často končí právě ve velkých firmách.

„Jde o potvrzení toho, co jsme dlouhodobě říkali. Česká politika v oblasti zemědělských dotací je nastavena špatně a jasně zvýhodňuje velké podniky. Některé dotační tituly byly vyčerpány z velké části právě velkými podniky, které jsou majetkově propojeny s některými osobami,“ řekl Šebek s tím, že jako předseda ASZ na to opakovaně upozorňoval i ministry.

„Společná zemědělská politika EU má být založena na podpoře subjektů, které jsou jasně ukotveny na venkově a mají generační návaznost, to jsou převážně rodinné farmy. A to je to, co tu dlouhodobě chybí, ačkoli v poslední době se to mírně zlepšilo. Proto je potřeba přijmout zastropování plateb a sledování majetkové propojenosti. Nejsme s tím dlouhodobě spokojení a je to jasný důkaz toho, že se musí dotační politika v zemědělství zásadně změnit, protože dotace velkým subjektům nepatří,“ dodal předseda ASZ Šebek.

Mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková uvedla, že komora má informace pouze ze zmíněné tiskové zprávy EK. „Z této zprávy vyplývá, že pravidla pro získání dotačních podpor nastavilo Ministerstvo zemědělství a žadatelé je pouze splnili,“ řekla Barbora Pánková.

Výborný: Není to pro nás nová informace

Ačkoli komise tvrdí, že přesná částka zatím není známa, podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) se jedná zhruba o 24,5 milionu korun, které bude muset stát vrátit a následně je vymáhat od žadatelů o podporu, tedy od firem. „Pro nás to není nová informace, už jsme jako ministerstvo byli kontaktováni Evropskou komisí. Jedná se, tuším, o sedm vlastníků. Jedná se o to, že tito příjemci se prokázali jako malé nebo střední podniky, ale reálně nesplnili podmínky dotací, protože byli velkými podniky. Tam pak vzniká povinnost vrátit dotaci. My jako ministerstvo ty peníze vymáháme a asi 12 milionů je už vráceno a na dalších pracujeme,“ řekl v pátek Výborný v Žatci pro ČTK.

Spor o dotace řešil Agrofert i Úsovsko

Ministerstvo zemědělství v minulých letech vymáhalo miliony určené na rekultivaci ovocných sadů například od holdingu Agrofert, spadajícího do majetku pozdějšího premiéra Andreje Babiše (ANO), nebo koncernu Úsovsko, který řídí bývalý ministr zemědělství z doby první Babišovy vlády Jiří Milek (za ANO). V obou případech šlo o medializované kauzy právě z let 2017 a 2018 a psal o nich například iRozhlas.cz nebo Seznam Zprávy.

Na dotaz, zda současné rozhodnutí Evropské komise souvisí s dotacemi pro firmy Agrofertu, mluvčí Pavel Heřmanský odpověděl, že holding má zatím informace pouze z tiskového prohlášení Komise. „Samotné rozhodnutí EK ještě nebylo zveřejněno, proto se k němu nemůžeme v tuto chvíli vyjádřit. Z tiskového prohlášení však vyplývá, že šetřen byl postup ČR nikoli jednotlivých společností. Nejsme si vědomi, že bychom postupovali v rozporu se zákonem,“ uvedl Heřmanský pro Echo24.

Redakce oslovila také exministra zemědělství a předsedu představenstva podniku Úsovsko Jiřího Milka. Ani jeho firma rozhodně nepatří mezi malé či střední podniky, v roce 2022 mělo Úsovsko obrat 2,4 miliardy korun a zisk po zdanění zhruba 200 milionů korun. Na žádost o vyjádření však v době vydání článku Milek nereagoval.