Pravicová koalice je v europarlamentu „absolutně vyloučena“. Hraje se o významné posty

Pravicové strany ve volbách do Evropského parlamentu posílily, ale pravděpodobnost, že by se podílely na vzniku koalice, se rovná prakticky nule. Evropští lidovci (EPP) totiž jednají se sociálními demokraty a liberální frakcí Renew, s nimiž mají většinu, což naopak o potenciální pravicové koalici neplatí. Postoj EPP ostře kritizuje například maďarský premiér Viktor Orbán.

Lídři zemí Evropské unie se v úterý na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí. Po jednání maďarský premiér Viktor Orbán kritizoval ochotu EPP nalézt dohodu na obsazení nejvyšší unijních funkci se sociálními demokraty a liberální frakcí Renew místo toho, aby se lidovci obrátili na pravicové strany.

„Vůle evropského lidu byla dnes v Bruselu opomenuta,“ uvedl v úterý Orbán s tím, že pravicové strany ve volbách posílily. Frakce lidovců, sociálních demokratů a liberálů však stále mají v Evropském parlamentu většinu, což neplatí pro teoretickou koalici lidovců a pravicových frakcí Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a Identity a demokracie. Počty členů frakcí však nejsou definitivní a skoro 90 europoslanců figuruje jako nezařazení. Mezi nimi jsou i zástupci Orbánovy strany Fidesz.

Podle experta na evropskou politiku Tomáše Weisse z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zatím nejsou v pohybech mezi frakcemi žádná velké překvapení. „Ale jsem si jistý, že jednání stále probíhají a je spousta poslanců a poslankyň, které zatím v žádné frakci nejsou, takže si dokážu představit, že může vzniknout i nějaká nová frakce,“ sdělil redakci Weiss.

Podobně hovoří také analytik z Masarykovy univerzity v Brně Petr Kaniok. „Pohyby ve frakcích zatím žádnou velkou senzací nejsou, zvláště pokud se bavíme o třech největších – ani u EPP, ani u socialistů a ani u Renew zatím žádný velký posun nenastal. Do první schůze EP se tak ale stát může – určitě to ale neohrozí suverénní postavení EPP či druhé místo SD. Otázkou je třetí pozice Renew, které může za určitých okolností – například volnější spolupráci s FIDESZ – ohrozit konzervativní frakci ECR. Myslím si ale, že se tak spíše nestane – FIDESZ je pro řadu stran ECR příliš toxický, aby šla spolupráce s ním vyvážit mocenskými zisky,“ uvedl pro Echo24 Kaniok s tím, že zajímavé mohou podle něj být přesuny u menších frakcí, zejména pak u nových stran a nacionalistické pravice.

Jeho kolegyně z Masarykovy univerzity Veronika Velička Zapletalová pro Echo24 řekla, že podle očekávání posilují lidovci a oslabují socialisté, Zelení a Renew. „Zajímavé je sledovat jednání frakce EPP, která neskrývá ambice ohledně posílení svého vlivu. To se mimo jiné projevilo i na úterní schůzce evropských lídrů, kde kromě předpokládaného požadavku na šéfku Komise (von der Leyenová) a šéfku Evropského parlamentu (Metsolaová) zazněly i požadavky na ‚rozdělení‘ mandátu pro předsedu Evropské rady s tím, že jedno období (2,5 roku) by připadlo právě nominantovi za EPP,“ poukázala Zapletalová s tím, že tento požadavek je poměrně problematický pro socialisty, kteří na tento post počítali s Portugalcem Antóniem Costou a kteří se odvolávají na dosavadní úzus, že předseda Evropské rady má dvě funkční období za sebou. „Je to tedy poměrně překvapivý tah, který může vyvolat tření mezi vládnoucí koalicí,“ dodala expertka.

Za podporu von der Leyenové zajímavé posty

I přes toto tření mezi EPP a S&D Zapletalová nepředpokládá, že by vládnoucí koalice obsahovala ID. „Už jenom proto, že EPP a její nominantka von der Leyenová opakovaně zmínili, že nová koalice musí být pro-evropská, pro-ukrajinská a opírat se o vládu práva. Von der Leyenová pro své zvolení bude potřebovat dost hlasů a i u její vlastní frakce jsou strany, které proti ní mají výhrady, například francouzští republikáni,“ uvedla Zapletalová.

Chybějící hlasy bude podle ní muset von der Leyenová získat buď od Zelených, nebo minimálně od části ECR. „A tam se pak samozřejmě dá očekávat zisk zajímavých postů za tuto podporu. Osobně bych vsadila spíše na Zelené, kteří pro ni minule sice nehlasovali, ale v tomto období se k ní asi přikloní. Zelení – ale i socialisté – jasně deklarovali, že v případě užší spolupráce von der Leyenové s ECR bude jejich podpora nejistá.“

Podle Tomáše Weisse z FSV UK je koalice EPP, ECR a ID absolutně vyloučena. „Určitě nevznikne formálně. Pak samozřejmě uvidíme u jednotlivých návrhů legislativy, jestli v některých případech nebude pravice hlasovat společně s krajní pravicí. To se samozřejmě stát může. Ale o formální koalici nepůjde. V tenhle okamžik si myslím, že se spíš hraje o předsednictví výborů pro EPP – proto to zdržení při schvalování hlavních jmen. Nedokážu si představit vlivná místa pro ID, podstatně lépe si je dokážu představit pro ECR. Ale nic substantivního,“ uvedl Weiss.

Petr Kaniok se rovněž nedomnívá, že EPP bude chtít utvářet viditelnou a trvalou koalici s ECR a už vůbec ne s ID. „U ECR si dovedu představit průsečík v některých politikách, ostatně EPP hlasovalo v některých případech s ECR také v minulosti. Ale u ID jsou ty pozice úplně jinde, ID se namnoze ani nesnaží formulovat nějaké alternativní vize a cíle. Je prostě apriori proti. Proto si ani nemyslím, že by jak ECR, tak ID nějak posílily v parlamentních pozicích,“ řekl pro Echo24 Kaniok.