Vidět New York a zemřít

"Vidět Neapol a zemřít,“ říká se. Přesnější by to ovšem bylo s New Yorkem. Speciálně s tím, který jste mohli zažít v 70. a 80. letech minulého století. Pamětníci vzpomínají na nezkrotnou energii města, která pohltila a ovlivnila vše, výtvarné umění, hudbu i filmy. "V sedmdesátkách to byla regulérní válečná zóna. Znásilnění, vraždy, tohle všechno se v New Yorku dělo den co den. V osmdesátkách přišla epidemie cracku.

V té době stříleli gangsteři v restauracích a bylo to naprosto normální. V našich filmech jsme se to akorát pokoušeli zachytit. Giuliani (bývalý starosta, který se rozhodl zbavit New York kriminality - pozn. aut.) pak město vyčistil a zbavil ho všeho drsného a skutečného. Jasně, to město bylo nebezpečné, ale mělo své kouzlo", řekl mi před lety kultovní režisér Abel Ferrara. Spolu s Ondřejem Štindlem, úhlavním nepřítelem seriálu Eric, malířem Janem Gemrotem a specialistou na Ameriku, politologem Kryštofem Kozákem, se do té fascinující doby alespoň na chvíli vrátíme.

Celý podcast můžete najít zde

Zmíněná díla: kniha Marka Prchala Duše národa , film Taxikář, r. Martin Scorsese , dílo režiséra Abela Ferrary , dílo režiséra Waltera Hilla, dílo režiséra Johna Cassavetese, , seriál Eric, r. Abi Morgan, film Manhattan, r. Woody Allen, kapela New York Dolls , Cassandra Jenkins: Only One, filmy Serpico a Prince of the City, r. Sidney Lumet a mnoho dalšího, převážně z New Yorku 70. a 80. let

Zkrácenou verzi najdete zde