Co tají vláda: 50 miliard dalších skrytých dluhů. Deficit bude přes 300 miliard

Upadající ekonomika země, kde lidem klesá životní úroveň nejvíc v celé Evropské unii, s sebou táhne příliš mnoho na státu závislých a příliš mnoho těch, kdo mají nárok na něco, co jim má někdo jiný zaplatit. To je Česká republika na konci léta 2023. A návrh státního rozpočtu na příští rok, který musel podle pravidel ministr financí předložit vládě do konce srpna, tomu bohužel odpovídá. Když nebohatnete, ale táhnete za sebou tu čím dál větší zátěž státních výdajů, rozpočet moc dobře vypadat nemůže. V upadající ekonomice nepřibývá příjmů státu a zároveň prudce rostou výdaje. Hlavně ty povinné. Přímo diktované zákony, s nimiž bez jejich změny vláda nic neudělá. Tlak na výdaje ještě zvedá vysoká inflace, která nutí stát zvyšovat důchody. Největší výdaj, na který jde třetina všech státních výdajů.

Rozpočet na rok 2024 v těchto kulisách opravdu moc dobře vypadat nemůže. A taky nevypadá. Vláda se ho snaží vylepšit konsolidačním balíčkem, který představila na velké marketingové show 11. května. Ambicí tehdy bylo snížit proti neřízenému pohybu po šikmé ploše očekávaný schodek pro příští rok o 94,5 miliardy korun. Větší část, 54 miliard korun, měly přinést úspory výdajů. Především ohlášený konec dotačního byznysu. Národních dotací, o nichž si rozhodujeme sami a dobrovolně si je platíme ze svého. Jsou to peníze nad rámec evropských dotací, financovaných ze společného rozpočtu Evropské unie, do něhož přispíváme. Zbývající část snížení schodku mají přinést vyšší daně. Nic ale ještě není schváleno. Balíček se právě začíná projednávat v Poslanecké sněmovně.

50 miliard dalších skrytých dluhů

Samotný vládou ohlašovaný deficit na příští rok měl v čase vývoj. Nejdřív to 11. května mělo být 210 miliard korun. Pak se začalo hrát s částkou 235 miliard. Nakonec přišel ministr financí Zbyněk Stanjura s částkou 252 miliard korun. A dá se čekat, že ani to není účet konečný. Především ministři za STAN žádají další zvýšení výdajů ve svých resortech. Projednávání teprve začíná a do chvíle, než sněmovna v prvním čtení schválí celkový rámec rozpočtu, to znamená příjmy, výdaje a schodek, dá se s celkovými útratami státu dál hýbat.

A hlavně. Samotný oficiální státní rozpočet ještě neukazuje celkový schodek. Ten bude přibližně o padesát miliard korun vyšší. Další útraty jsou totiž mimo samotný oficiální rozpočet. Neplatí se z něj například podstatná část investic do silnic a dálnic. Ty se financují přes samostatný, mimorozpočtový Státní fond dopravní infrastruktury. Ten může podle nového zákona, který letos prosadila vláda Petra Fialy, vydávat samostatné dluhopisy. Vyrábí tak další státní dluhy. Fond vydává dluhopisy za 30 miliard korun. Ty se do schodku státního rozpočtu nepočítají. Vyvádění některých výdajů mimo rozpočet není novinkou.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.