Ukrajinci teď nechtějí volby, řekl Zelenskyj v Mnichově. Komu se to nelíbí, může změnit občanství

Ukrajinci nechtějí mluvit o volbách a zrušení válečného stavu, dokud neskončí válka, kterou rozpoutalo Rusko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o tom vyjádřil přesvědčení během svého projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Prezident zdůraznil, že nyní jde o boj o přežití země, její nezávislost a bezpečí obyvatel.

„Jsem připraven mluvit o volbách, ale to Ukrajinci rozhodně nechtějí, protože se bojí, jinak přijdeme o stanné právo, naši vojáci se vrátí domů a Putin obsadí celé naše území. To se stane. Proto jsme teď mobilizováni. Nyní jsme jeden organismus, a tedy jedna země,“ řekl podle ukrajinského rádia The New Voice of Ukraine ukrajinský prezident.

Prezidentské volby se měly konat na Ukrajině podle Ústavy již loni, to ale údajně vylučuje trvající výjimečný stav. Některé právní výklady však považují setrvávání Zelenského v úřadě za neplatné, čehož se chopila Moskva a prohlašuje ho za nelegitimní hlavu státu. Američané už vyzvali Kyjev, aby letos volby uspořádal. Podle dlouhodobých oficiálních průzkumů je Zelenského obliba velmi nízká. Pokud by kandidoval na prezidenta bývalý velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, měl by největší podporu on. Populární je rovněž velitel ukrajinské vojenské rozvědky generál Kyrylo Budanov. Zelenskyj osciluje až kolem třetího místa, spolu s bývalým prezidentem Petro Porošenkem, na kterého ale byly v tomto týdnu uvaleny sankce.

Podle prezidenta Zelenského není na pořadu dne samotná otázka voleb, ale nutnost zachování jednoty a obranyschopnosti státu. Dále uvedl, že jde o existenciální boj, ve kterém má každý občan svou roli. „Pokud se někomu nelíbí, může si zvolit jiné občanství, pokud chce,“ dodal, což má podle něj naznačovat, že ti, kdo nesdílejí tuto prioritu, mohou hledat jiné státní příslušnosti.

Od loňských událostí bylo veřejnosti známo, že otázka konání voleb na Ukrajině je velmi citlivá. Už 5. října 2023 prezident Zelenskyj naznačil možnost voleb během válečného stavu, pokud by došlo k potřebným legislativním změnám a zajištění bezpečného hlasování pro všechny Ukrajince – a to jak v zemi, tak na frontě či v zahraničí.

Dále, 25. května 2024, prezident zdůraznil, že prohlášení ruských představitelů, zejména Vladimira Putina, o údajné „nelegitimnosti“ ukrajinské vlády mu „vůbec nevadí“. V červenci 2024 upozornil na nutnost hledat řešení pro konání voleb, pokud by válka mezi Ukrajinou a Ruskem trvala déle.

Podle dřívějších Zelenského slov by se volby mohly uskutečnit v roce 2025, pokud by se podařilo ukončit bojové akce, a následně by bylo možné diskutovat o zrušení válečného stavu. Datum voleb by pak určil parlament.

Začátkem února zvláštní vyslanec prezidenta USA Donalda Trumpa pro Ukrajinu Kit Kellogg, vyjádřil názor, že je třeba uskutečnit parlamentní a prezidentské volby, pokud se podaří dosáhnout příměří v nejbližších měsících. Na druhé straně poradce prezidenta Zelenského pro komunikaci Dmitry Litvin americké návrhy odmítl.

Kellogg později uvedl, že konání voleb během války je známkou demokratického státu, ale zároveň podotkl, že Ukrajina nyní nemůže volby uspořádat, jelikož by to bylo v rozporu s ústavou.