Chystá se druhý Mnichov?

KOMENTÁŘ

Chystá se druhý Mnichov?
Naplňují se nejhorší obavy ohledně přístupu Donalda Trumpa k Ukrajině. Naděje, že požadavek na ukončení války by mohl být podpořen silným americkým tlakem na Rusko, pomalu mizí, píše Ondřej Šmigol. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

„Lidé by nás pověsili.“ Topolánek, Havlíček a Skopeček o konci Green Dealu a rozpadu EU

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Naplňují se nejhorší obavy ohledně přístupu Donalda Trumpa k Ukrajině. Naděje, že požadavek na ukončení války by mohl být podpořen silným americkým tlakem na Rusko, pomalu mizí. Naopak se zdá, že Trump preferuje rychlé ukončení konfliktu i za cenu významných ústupků Vladimiru Putinovi.

„Právě jsem měl dlouhý a velmi produktivní telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem,“ oznámil předvčírem americký prezident na sociální síti Truth Social, kde informoval o zahájení vyjednávání o ukončení války na Ukrajině. „Jak jsme se oba shodli, chceme zastavit miliony úmrtí ve válce Ruska/Ukrajiny,“ pokračoval. „Prezident Putin dokonce použil velmi silné motto mé kampaně: ‚ZDRAVÝ ROZUM.‘ Oba v něj pevně věříme.“ Nevyloučil ani osobní setkání.

 

Jen pár hodin předtím Trumpův ministr obrany Pete Hegseth na jednání Ukrajiny a jejích spojenců předestřel zásadní body Trumpova mírového plánu. Ukrajina má zapomenout na návrat hranic z roku 2014, tedy se trvale vzdát území, které Rusko násilím uzmulo. Kyjev také nemá nadále usilovat o členství v NATO. Na území Ukrajiny mají být rozmístěny evropské jednotky, které budou hlídat příměří. Americké jednotky tam rozmístěny nebudou, a navíc se na ty evropské nebude vztahovat článek 5 Severoatlantické smlouvy.

Hegseth navíc naznačil, že Evropa se bude muset více starat o vlastní bezpečnost. Amerika je podle něj „nadále oddána alianci NATO a obrannému partnerství s Evropou, ale Spojené státy již nebudou tolerovat nevyvážený vztah, který podporuje závislost“.

„Vyzýváme vaše země a vaše občany, abyste se dvojnásobně zasadili a znovu se zavázali nejen k bezprostředním bezpečnostním potřebám Ukrajiny, ale i k dlouhodobým cílům evropské obrany a odstrašení,“ dodal.

Pro Ukrajinu jsou to špatné zprávy. Kolující předpoklad možného příměří byl zhruba následující: Rusko si ponechá okupovaná území, i když mezinárodní uznání anexe je vyloučeno, jelikož není realistické, aby je Ukrajina získala zpátky. Kyjev ale dostane konkrétní západní bezpečnostní záruky, které zajistí, že Kreml se nepokusí o druhé kolo. Buď se stane přímo součástí NATO, nebo budou na jeho území rozmístěny západní jednotky v dostatečné síle, kryté americkým bezpečnostním deštníkem.

Trump v podstatě ve všech bodech ustoupil, a to se vyjednávání ještě ani pořádně nerozběhla. Putin bude odměněn za svou agresi, aniž by se Ukrajina dočkala bezpečnostních záruk. Ano, plán počítá s evropskými jednotkami, ale bez americké podpory je jejich užitečnost pochybná.

Dá se namítnout, že postoj Trumpovy administrativy je pouze realistický. Putin by nikdy nepřijal příměří, jehož výsledkem by bylo začlenění Ukrajiny do západních bezpečnostních struktur. Jenže Washington se o žádný nátlak ani nepokusil. Navíc do jednání se vstupuje s maximalistickými požadavky – Spojené státy z nich slevily ještě před prvním setkáním s Rusy. Rozhodně to není šťastný začátek vyjednávání.

Nepřispívá k tomu ani složení vyjednávacího týmu. Ten mají tvořit ministr zahraničí Marco Rubio, ředitel CIA John Ratcliffe, poradce pro národní bezpečnost Michael Waltz a zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Chybí Keith Kellogg, Trumpův zvláštní vyslanec pro Rusko a Ukrajinu, který byl považován za relativně proukrajinského. Navíc Trumpův post o Putinovi se nápadně liší od těch, kde vyhrožuje svým spojencům. Nic z toho nevěstí nic dobrého.

Pokud k tomu připočítáme obavy, že vyjednávání budou probíhat bez zapojení Ukrajiny, přirovnání k Mnichovské dohodě se přímo nabízí. Ironií osudu dnes začíná každoroční Mnichovská bezpečnostní konference, kde se mají Rubio a viceprezident J. D. Vance setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Vše se může ještě změnit. Možná Trumpův vyjednávací tým předvede brilantní vyjednávací taktiku a dotlačí Putina k nevídaným ústupkům. Putin může přecenit své možnosti a přednést takové požadavky, že budou příliš i na Trumpův Bílý dům. Momentálně to tak ale nevypadá.

Tento problém si zjevně uvědomují i Američané. Hegseth v rámci svého projevu prohlásil, že „trvalý mír pro Ukrajinu musí zahrnovat pevné bezpečnostní záruky, které zajistí, že válka znovu nezačne. To nesmí být Minsk 3.0.“. Dvě dohody z Minsku se neúspěšně pokusily ukončit první fázi konfliktu, který začal v roce 2016. Navíc, pokud na mír budou dohlížet Poláci, Britové a Francouzi, jak se spekuluje, tedy tři z nejprofesionálnějších armád v Evropě, možná by tato záruka nemusela být tak bezzubá. Ale začátek vyjednávání příliš povzbudivý není.

 

×

Podobné články