Rutte: „Ukrajině jsme nikdy neslíbili, že vstoupí do NATO. Putin je nepředvídatelný, ale potřebujeme ho“

Lídři Ukrajině nikdy neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem, řekl šéf NATO Mark Rutte. „Musíme zajistit, aby se Vladimir Putin už nikdy nepokusil zaútočit na Ukrajinu, to je klíčové… ale nikdy neexistoval slib Ukrajině, že součástí mírové dohody bude, že se stane součástí NATO,“ dodal Rutte na tiskové konferenci po skončení čtvrtečního jednání ministrů obrany NATO v Bruselu.

Rutte zároveň dodal, že ruský prezident Vladimir Putin je silný vyjednavač. Je velmi nepředvídatelný, ale pokud chceme dosáhnout mírové dohody, potřebujeme ho při jednáních, uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Spojenci ze Severoatlantické aliance se podle něj shodují, že jakýkoli mír, který vzejde z jednání, musí být trvalý.

Americký ministr Hegseth již ve středu uvedl, že nepovažuje za reálný návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 a že v rámci mírového plánu si Ukrajinu ani neumí představit v NATO. Na tato slova reagoval mimo jiné německý ministr obrany Boris Pistorius, který kritizoval, že Spojené státy nabízejí Rusku ústupky ještě před zahájením jednání o míru na Ukrajině.

Rovněž i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která se dnešního odpoledního jednání v NATO účastnila, uvedla, že nelze ustupovat požadavkům Ruska. Takový postup by podle ní znamenal zopakování Mnichovské dohody z roku 1938, kdy se evropské mocnosti bez účasti Prahy dohodly, že nacistické Německo získá rozsáhlé československé pohraničí.

„Nemohu komentovat všechno, co kdo řekne. Trump to ale zmiňoval už v předvolební kampani, že se podobný telefonát uskuteční,“ reagoval Rutte na prohlášení ministrů obrany i šéfa Bílého domu, který ve středu absolvoval více než hodinový telefonát s Putinem. „Mírová jednání ještě nezačala. Všichni spojenci se shodují, že musíme ukončit tuto agresi. Nyní tedy musíme kolektivně zajistit, aby bylo dosaženo trvalého míru,“ dodal šéf NATO.

Velkým tématem dnešního jednání bylo navýšení výdajů na obranu. Původní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) plní podle Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento cíl splnilo v loňském roce. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa by ale spojenci v NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP a ministr Hegseth uvedl, že s tím souhlasí. „Dvě procenta nejsou dostatečná, zlomových je pět procent,“ prohlásil dnes americký ministr.

„Musíme významně navýšit naše obranné výdaje. Musíme toho dělat více a musíme to dělat rychleji. Spojenci si to uvědomují,“ uvedl Rutte. Rovněž je podle něj potřeba i posílit výrobu v obranném průmyslu. „Musíme přenastavit svůj přístup na to, že žijeme v době války,“ dodal.