Všechnu moc exekutivě?
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
NOVINKA V ČESKÝCH KINECH
„Film, který vás vezme pod svá křídla,“ napsal přesně časopis Time Out. Křehký tak, že se bojíte nadechnout. S unikátním soundtrackem. Z lokality, kde často ...
Když se kácí les, létají třísky, praví jedno z hrozivých mouder generalissima Stalina. Jeho platnost ovšem zjevně není omezena na území Sovětského svazu v době Stalinovy vlády. I v demokratickém světě občas nějaká ta tříska ulítne. Došlo k tomu zřejmě i ve Spojených státech a dalo to vzniknout sporu, jehož dopady mohou daleko přesahovat osud člověka, kolem nějž se ta kauza točí.
Donald Trump vyhrál volby také proto, že sliboval drastické omezení migrace a přísný postup proti ilegálním imigrantům, v téhle věci podle průzkumů měl a má většinovou podporu americké veřejnosti. Jeho administrativa si také dává záležet na tom, aby její protiimigrační tažení bylo hodně vidět (jak moc je efektivní, je jiná otázka), zásahy proti ilegálním imigrantům se někdy předvádějí pro kamery, vládní činovníci a činovnice se nechávají fotit v „plné polní“ mezi zasahujícími agenty.
Trumpova administrativa také využívá, mírně řečeno, neortodoxní metody. Na základě zákona o nepřátelských cizincích z roku 1798 deportovala 238 lidí do obrovské věznice v El Salvadoru, kde jsou drženy desetitisíce členů obávaných místních gangů. Deportovaní jsou podle amerických případů rovněž členy těchto zločineckých organizací a ve Státech pobývali ilegálně. Nezdá se ale, že by to platilo pro všechny z nich. A kauza jednoho deportovaného už dospěla k americkému Nejvyššímu soudu. Jmenuje se Kilmar Abrego Garcia, v době zadržení ve Státech pobýval legálně a důkazy, že byl členem salvadorského gangu, jsou extrémně chabé, dá-li se vůbec o nějakých mluvit. Americký imigrační úřad navíc připustil, že při jeho deportaci došlo k administrativní chybě.
Soud nižší instance nařídil Garciův návrat, kauza se dostala před Nejvyšší soud, který jednomyslně rozhodl, že vláda Spojených států musí o Garciův návrat usilovat a podávat zprávy o krocích, jež za tím účelem podniká. Současné složení soudu je přitom považováno za většinově konzervativní. Trumpova administrativa se ale k věci staví odmítavě, tváří se, jako kdyby vyjednat propuštění vězně, jehož do Salvadoru sama poslala, bylo nad její síly. Tenhle týden byl ve Washingtonu na návštěvě salvadorský prezident Bukele, který je díky velice ostrému (a také úspěšnému, byť z hlediska právní čistoty nepochybně spornému) zásahu proti gangům ve své zemi mezi americkými konzervativci velmi uznávaný. I on, pochopitelně, s Trumpem držel basu. Viceprezident J. D. Vance víckrát tvrdil, že Garciovo členství v gangu MS 13 bylo prokázáno, podle prezidenta je pro ty, kdo se o jeho osud zajímají, důležitější život jednoho gangstera než životy početných obětí gangů. To je absurdní tvrzení. Jako kdyby naznačovalo, že vypořádat se se zločineckou organizací vyžaduje upuštění od základních práv člověka.
Garcia nikdy nestál před soudem, nikdy nebyl za člena gangu nějakým oficiálním způsobem označen. Rozhodnutím Nejvyššího soudu by věc měla být uzavřená, Trumpova administrativa se ale tváří, že to tak není, vymýšlí důvody, proč rozhodnutí soudu nenaplnit. Dobře přitom ví, že ty důvody jsou absurdní. Může za tím být obyčejná neochota přiznat chybu, protože by to vypadalo „slabě“. Může to ale být i součást širší strategie, kampaně proti ústavním omezením exekutivní moci. Části (ne většině) amerických voličů to může imponovat, je ochotna se smířit s tím, že když se kácí les, létají třísky, že se člověk bez soudního rozhodnutí a bez relevantních důkazů může ocitnout na bůhvíjak dlouho ve věznici někde v zahraničí. Neuvědomují si, že prolomení ústavních pravidel by dopadlo na všechny, že by se jednou z těch třísek, třeba za vlády nějaké jiné administrativy, mohli stát i oni.
TRUMPOVA CLA
ENERGETICKÁ POLITIKA