Německo má svého Fialu

Vypadá to na největší promarněnou příležitost evropské politiky za několik let. Friedrich Merz působil před pětadvaceti lety dojmem člověka, který to má v hlavě srovnané a přesně ví, jak by vládl, jen se mu nedostalo příležitosti. Konformistka Angela Merkelová ho vytlačila z vysoké politiky, zpátky na vrchol se pak vracel po dvacetileté pauze, vyšvihnout do čela Křesťanskodemokratické unie (CDU) se mu pro odpor levicového, merkeliánského, nebo jak to nazveme, křídla podařilo až na třetí pokus.

Načež se tato dávná naděje konzervativců a klasických liberálů konečně dostala do cíle. A bude z toho pokračování zeleno-sociálnědemokratického kurzu. Pohled do koaliční smlouvy mezi CDU a sociální demokracií (SPD), na jejímž základě bude Merz počátkem května zvolen kancléřem, dokonce legitimizuje otázku, jestli spolková republika nebude ještě socialističtější a ještě zelenější.

Z kapitoly o azylové a přistěhovalecké politice je jasné, že žádný Merzem slibovaný „obrat v migraci“ se nekoná. Policie sice nově může odmítat azylanty bez papírů na německé hranici. To by bylo revoluční, pokud by ve smlouvě nebyla podmínka souladu s unijním právem a souladu se sousedními zeměmi. Rakousko už ohlásilo, že od Němců na hranicích žádné azylanty odebírat nebude, nepřetrhne se jistě ani Česká republika.

Kapitoly o energetice, dopravě a klimatu jsou už úplný status quo.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.