„Soudcokracie jede na plné pecky.“ Jak rozsudek nad Le Penovou ovlivní politiku

Marine Le Penová, hlavní tvář francouzské strany Národní shromáždění, byla odsouzena za zpronevěru. Té se měla dopustit tím, že z financí určených na provoz europoslanecké kanceláře v Bruselu platila i stranické aktivity ve Francii. Součástí trestu je okamžitý pětiletý zákaz kandidovat do veřejných funkcí. Jelikož Le Penová momentálně vede ve volebních průzkumech prezidentských voleb v roce 2027, mnozí to považují za nepřípustné zasahování soudců do politické soutěže.

Zda tomu tak opravdu je, jaké má Le Penová možnosti rozsudek zvrátit a jaký to bude mít vliv na politický vývoj ve Francii, o tom debatovali bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák, politolog z Metropolitní univerzity v Praze Vít Hloušek a analytik Matěj Široký.

Co říkáte na rozsudek nad Marine Le Penovou?

Drulák: Ten delikt, za který je odsouzena, je reálný. Skutečně využívala prostředky, nebo Národní sdružení využívalo prostředky způsobem, který je v rozporu s pravidly Evropského parlamentu. Není prvním takto odsouzeným, ve Francii se toto děje opakovaně. Co na rozsudku budí určité pochybnosti a kritiku, je jeho přísnost: to, že dostala okamžitý zákaz činnosti. Ostatní tresty nejsou zatím právoplatné, to budou až po odvolání. Zákaz činnosti je ale právoplatný trest. Takže ona ode dne rozsudku nesmí kandidovat v žádných volbách, což se samozřejmě týká hlavně prezidentských voleb, které budou ve Francii za dva roky. Z tohoto hlediska se samozřejmě mluví o politickém procesu. Takže samotný proces má reálný základ, ale rozsudek má skutečně velmi silné politické zabarvení.

Hloušek: Souhlasím, že to má reálný základ. Nesouhlasím ale s tím, že by šlo o rozsudek s nepředvídatelným politickým zabarvením. O tom, že pokud bude odsouzena, součástí bude i nemožnost kandidovat, se vědělo od začátku procesu. Máme řadu precedentů v trestech znemožňujících kandidovat. Opravdu nevím, čemu se tady divit.

Široký: Mě osobně překvapuje i podstata toho skutku. Samozřejmě k tomu porušení pravidel došlo, ale o co tam šlo? O to, že strana využívala evropské prostředky i pro svoji činnost ve Francii. Ale v té době, o které se bavíme, Národní shromáždění nemělo moc poslanců na národní úrovni, ale mělo dostatečný počet europoslanců. U těch jejich pomocníků je někdy těžké rozlišit, kdy pracují pro stranu na národní a kdy na evropské úrovni. Jsou to pravidla, která jsou do jisté míry obskurní, míra interpretace je dost velká. Mediální pojetí je takové, že zpronevěřila peníze, tedy se obohatila a peníze skončily v její kapse. Takhle to ale nebylo. Ty peníze se použily v rozporu s pravidly, ale nedošlo tam k tomu, že by se někdo obohatil. Jenom se nerozlišovalo, kdy člověk pracuje pro svoji stranu na národní a kdy na evropské úrovni. To je první věc. A co se týče druhé části, která vzbudila větší odezvu, tedy jestli trest je skandální, tak tam si myslím, že ten problém je hlubší. Otevírá otázku, kdo ve Francii ve skutečnosti vládne. Jestli moc soudů není již příliš velká a nakolik by soudní moc měla zasahovat do politického života. Také se spekuluje o politické orientaci soudkyně, jež Le Penovou odsoudila. Ve Francii je velmi silná organizace soudců, která je z velké části složená z členů socialistické strany.

Drulák: Myslím, že tady zaniká ta bezprecedentní povaha toho rozsudku. Ono to není tak, že se to dalo čekat přesně takto. Ona totiž dostala čtverý trest. Dostala pokutu, podmínku, nepodmíněný trest a zákaz kandidovat. A jedině zákaz kandidovat je okamžitě platný. To je to, co nebylo očekávatelné. Ostatní tresty začnou platit až po odvolání, a možná tedy nikdy nenastanou. Tohle by v té debatě nemělo zapadnout. Tohle je něco bezprecedentního. Tohle se v jiných případech neděje.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý Echo Salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.