„Vysoké daně nám tu kvalifikovanou ekonomiku nevybudují.“ Vláda nechce skutečně šetřit

Celá politická debata o tom, jak zachraňovat obrovské státní zadlužení, se točí kolem toho, kdo dostane víc. Vláda si dosud plně neuvědomila, že je opravdu nutné šetřit. To si o současných plánech, jak snížit strukturální deficit a zabránit nárazu na dluhovou brzdu, myslí někdejší guvernér centrální banky Miroslav Singer. Ten také jako jeden z mála do veřejného prostoru promlouvajících ekonomů nesdílí přesvědčení, že je nutné vrátit vyšší zdanění zaměstnanců do doby před zrušením superhrubé mzdy. Upozorňuje na to, že vysoké daně příliš zatěžují ty, kteří se snaží vytvářet přidanou hodnotu, a že český daňový poplatník přitom nedostává od státu stejné služby jako například pracovník ve Skandinávii.

Singer říká, že v dosavadních krocích vlády ve snaze uzdravit veřejné finance nevidí žádnou naději. Nespatřuje žádnou připravenost, co se týče reformování systému důchodů a především žádnou opravdovou snahu šetřit.

„Dokud se nezmění étos celé té debaty na skutečné vědomí toho, že je nutné šetřit, můžeme se bavit donekonečna,“ řekl Singer v České televizi s tím, že je nutné škrtat ve výdajích, ale reálně je politická debata vedena o tom, kdo dostane víc. Celé pojetí debaty o úsporách, a to i přesto, že s každým dalším návrhem vládě hrozí protesty nespokojených, by se mělo podle exguvernéra změnit.

Singer se také jako jeden z mála ekonomů vymezuje proti tomu, že nevyhnutelným řešením, jak snižovat vysoký strukturální schodek je na příjmové straně vrátit do rozpočtu sto miliard, které „vypadly“ po přijetí daňového balíčku, který před dvěma lety zrušil také takzvanou superhrubou mzdu. Toho dosáhlo tehdy vládní ANO spolu s opozičními ODS a SPD.

Zvýšit daně z příjmů fyzických osob na úroveň z roku 2020 je také jedním z návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV), jejímž byl Singer dříve členem. A odkazuje se na daňové zatížení zaměstnanců, které je u nás jedno z nejvyšších. Více téma rozebíráme zde.

„Jsem v této věci mezi ekonomy v menšině. Ale sleduji, jak se vyvíjelo daňové zatížení kvalifikovaných pracovníků, už velmi dlouhou dobu. Rušení konstruktu superhrubé mzdy jsem proto vnímal jako unikátní okénko příležitosti něco s tím skutečně udělat. Jestli máme náš pracovní trh přenést do vyšší přidané hodnoty, nemůžeme dále zatěžovat ty, kteří tu přidanou hodnotu generují. Náš stát daňovým poplatníkům neposkytuje služby na úrovni jako například ve Skandinávii. Vyšší zdanění je cesta do pekel,“ míní někdejší guvernér.

Superhrubá mzda představovala od roku 2008 základ pro výpočet daně z příjmů. Zdanění superhrubé mzdy znamenalo, že základem daně byla hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. Představovalo tedy celkové náklady, které musel zaměstnavatel na svého zaměstnance každý měsíc vynaložit. Od roku 2021 nahradila mzdu superhrubou mzda hrubá, očištěná o odvody, které za zaměstnance platí firma. Není to ale částka, kterou dostává na účet. Z té se totiž ještě musí odečíst 15procentní daň a zaměstnanecké odvody na sociální a zdravotní pojištění. Více k tématu si můžete přečíst zde. 

Často propíraným návrhem z dílny NERVu je i zvýšení odvodů pro osoby samostatně výdělečně činné. To jde proti slibům vládní ODS, jak premiér Petr Fiala, tak jeho ministr financí Zbyněk Stanjura však naznačovali, že nějaké vyrovnání odvodů zaměstnanců a OSVČ zřejmě přijde.

„Nějaké přiblížení ve hře je, ale musíme říct, že každá skupina těchto daňových poplatníků má jiné podmínky, je mnohem větší ochrana zaměstnanců. Mnohem větší jistoty, mnohem větší benefity, a to osoby samostatně výdělečně činné nemají, takže tohle musíme zohledňovat a nemůžeme tam klást rovnítko, takže ano o některých parametrech se bavíme, zejména s ohledem na to, že dneska vidíme, že vlastně první generace živnostníků odchází do důchodu. A ty důchody jsou poměrně nízké. Bylo to tím, že vlastně oni měli možnost výběru. Mohli platit buď minimální důchodové pojištění nebo zvýšené, mnozí z nich zvolili tu minimální sazbu, ale pak tomu odpovídají poměrně nízké důchody, takže debatujeme, jestli ta minimální povinná částka důchodového pojištění nemá být vyšší než doposud, ale určitě to nebude tolik jako u zaměstnanců právě proto, že každý ten druh ekonomické činnosti je úplně jiný,“ řekl již na začátku března Stanjura.

Reálné je tak zvýšení minimálního vyměřovací základu u sociálního pojištění ze stávajících 25 procent průměrné mzdy na 40 procent. To by při stávající průměrné mzdě znamenalo zvýšení minimálního sociálního pojištění na 4709 korun, což by musely platit všechny OSVČ bez ohledu na zisk. Pro letošek platí pro sociální pojištění u hlavní činnosti 2944 korun, u vedlejší pak 1178 korun.

ODS se dosud proti zvýšení přímých daní vymezovala, nyní ovšem resort financí odpovídá spíše vyhýbavě. „Pokud jde o navrhované úpravy daně z příjmu fyzických osob, jedná se o ryze politickou otázkou, u které ve vládní koalici v současné době nepanuje shoda. Bude tedy plně záviset na budoucích politických jednáních,“ řekl deníku Echo24 mluvčí ministerstva Tomáš Weiss.

Po přepsání programového prohlášení vláda už také nepočítá s tím, že by snížila odvody na sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body ze současných 24,8 procenta. To byl přitom dříve jeden z jejích slibů. Ministerstvo financí už dříve pro deník Echo24 uvedlo, že tento krok by zatížil státní rozpočet desítkami miliard výdajů navíc, na které státní kasa nemá.

Vládní fiskální lobotomie

Singer také upozornil, že vládní pětikoalice při snižování deficitu státního rozpočtu aplikuje „fiskální lobotomii“. Citoval tak Mojmíra Hampla, předsedu rozpočtové rady. Podle Singera se „na jednu stranu bavíme o snižování deficitu a na druhé straně činíme věci, které ho zvyšují“. Kdyby vláda opravdu chtěla snižovat deficit státního rozpočtu, tak by podle něj měla začít u důchodů, sociálních dávek a platů některých skupin státních zaměstnanců.

„Vůbec nevidím odvahu pojmenovat tuto debatu přímo. Celá ta rozpočtová debata kolem vlády odráží to, co Mojmír Hampl, předseda rozpočtové rady, velmi trefně pojmenoval jako fiskální lobotomii,“ uvedl Singer a dodal, že vláda chce snižovat deficit státního rozpočtu, ale že zároveň dělá kroky, které ho zvyšují. Více jsme psali zde.