Rozpočet nevypadá vesele. Požadavky ministrů mohou tlačit na zvýšení schodku, míní ekonomové

Státní rozpočet je po prvním čtvrtletí ve schodku 105 miliard, výsledek je výrazně lepší než vloni. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, nicméně uvádí, že rozhodně důvod k velké radosti není. Na celý rok je plánován schodek ve výši 252 miliard, do čehož ještě nicméně vstoupí požadavky ministrů, které jsou nyní ve výši zhruba 40 miliard.

Stát dosud hospodaří se schodkem… vloni skončil v březnu v deficitu 166,2 miliardy korun. Ekonomové už v dubnu loňského roku hovořili o tom, že bude potřeba schválený rozpočet novelizovat, neboť se plánovaný deficit ve výši 295 miliard neměl podle nich dát udržet. Celkový schodek byl ale nakonec 288,5 miliard korun.

Analytik České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že březnová čísla přinesla oproti prvním dvěma měsícům korekci směrem k menšímu deficitu, což se stalo poprvé od roku 2019. „Celkově však zatím letošní rozpočtová čísla žádný velký optimismus nevzbuzují. Celoroční plánovaný schodek kolem 250 miliard korun bude dosažen jen v případě dalších výrazných korekcí,“ uvedl Skořepa.

„Jde ale zatím pouze jen o první tři měsíce, což je jako základ pro jakoukoli věrohodnou prognózu celoročního výsledku státního rozpočtu příliš málo. Velká nejistota se týká například inkasa odvodu z nadměrných příjmů,“ dodal Skořepa.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek redakci sdělil, že na rozdíl od loňského roku stát nemusí dorovnávat cenové stropy u energií, a přitom si stále vylepšuje pozici za pomoci za pomoci tzv. windfall tax. „Zjednodušeně řečeno, skoro 17 miliard ušetřil na energetických dotacích a ještě vyinkasoval 13 miliard na zmíněné dani, takže tu máme pozitivní efekt ve výši 30 miliard bez jakékoliv námahy, a přesto rozpočet končí první kvartál se schodkem 105 miliard,“ uvedl Dufek.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky bylo meziroční zlepšení salda rozpočtu taženo především růstem příjmů státní pokladny, kde zásadní vliv má právě daň z neočekávaných zisků, která byla uvalena na vybrané sektory ekonomiky. „Uklidnění situace na trhu s energiemi dále vedlo k poklesu výdajů na pomoc domácnostem a firmám,“ uvedl pro Echo24 Peterka.

Výsledek hospodaření rozpočtu za první tři měsíce neodhalil podle něj zásadní problém a naznačuje návrat veřejných financí k normálu, kdy v březnu činil propad salda „pouze“ necelé tři miliardy. „Nezapomínejme zde na vliv mimořádných příjmů, který se nebude každý měsíc opakovat. Významné meziroční zlepšení hospodaření rozpočtu vítám jako pozitivní zprávu. Výsledek však není směrodatný pro vývoj hospodaření státu ve zbytku roku,“ uvedl Peterka s tím, že příjmy a výdaje rozpočtu nejsou lineární a každý měsíc stejné.

Do celkového hospodaření rozpočtu za rok 2024 tak podle Peterky výrazně promluví výkon tuzemské a globální ekonomiky. Pokud přijde očekávané oživení hospodářství, spotřeby, zahraniční poptávky a dalších klíčových faktorů, pak ruku v ruce porostou i daňové příjmy. „Platí to i opačně. Pokud oživení ekonomiky nepřijde, nebo bude pod očekáváním, pak budou daňové příjmy ovlivněny negativně, což může vést k prohloubení schodku proti plánu. Nezapomínejme ani na neočekávané události, které mohou vést k mimořádným výdajům, či příjmům. Po třech měsících prostě a jednoduše nemáme vyhráno,“ uvedl Peterka.

Ministři chtějí desítky miliard navíc

Na příjmové straně podle Petra Dufka poněkud zaostává výběr daní, zejména DPH, DPPO a tzv. sociálního pojistného. „Sice se to tu stále označuje jako pojistné, ale v podstatě je to příjmová daň, a navíc dokonce největší v rámci celého rozpočtu,“ uvedl Dufek s tím, že na výdajové straně se rozběhly transfery, kde se ovšem dá čekat, že časem se toto financování zabrzdí. „Co naproti tomu brzdit nebude, jsou výdaje na penze, které rostou rychleji, než by odpovídalo plánu,“ dodal Dufek.

Právě na důchody, ale i další výdaje, chce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) od ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zhruba 20 miliard navíc. Dalších nejméně 20 miliard chtějí i další resorty. V případě MPSV se nicméně jedná o mandatorní výdaje.

„Co může ministr dělat s mandatorními výdaji? V podstatě nic, pokud se mu nepodaří změnit platné zákony. V každém případě by měl šetřit na provozu, co jen lze, protože o moc lepší vyhlídky mu rozpočet nepřinese ani v příštím roce. Takže na místě je slučování a digitalizace agend, optimalizace majetku, včetně budov, revize rozpočtových a příspěvkových organizací apod. Je to pravděpodobné rok a půl před volbami? Těžko,“ uvedl Dufek.

„Nicméně už poměrně brzy budeme moci ohodnotit efekt rozpočtového „balíčku“ představeného loni v květnu. Třeba kolik přineslo zvýšení daní nebo kolik se podařilo skutečně ušetřit na dotacích. Nemyslím ty spojené s poplatky za OZE a cenovými stropy,“ dodal Dufek.

Požadavky na navýšení rozpočtu jednotlivých ministrů budou podle Pavla Peterky tlačit na prohloubení schodku státního rozpočtu. „Uvidíme, zda se požadavky na navýšení rozpočtu zastaví na v současnosti avizovaném čísle 40 miliard. Vzhledem k tomu, že o navyšování rozpočtů má jednat vláda v polovině roku, tak očekávám, že se řada ministerstev o peníze navíc ještě přihlásí. Důvodů může být celá řada,“ dodal Peterka.

Podle Michala Skořepy z České spořitelny je zatím ve hvězdách, zda by uspokojení dodatečných požadavků různých ministerstev v řádu desítek miliard korun nějak dramaticky navýšilo koncovou hodnotu nad objem schválený v zákoně o státním rozpočtu na letošek. „Nelze totiž vyloučit například úspory v jiných oblastech, jako třeba v případě neschopnosti utratit celý meziročně výrazně navýšený rozpočet na obranu,“ řekl redakci Skořepa.