Kdo bude Putinovi dělat komparz? Rusové jdou v pátek k prezidentským volbám

VOLBY RUSKÉHO PREZIDENTA

Kdo bude Putinovi dělat komparz? Rusové jdou v pátek k prezidentským volbám
Současný ruský prezident Vladimir Putin bude v nadcházejících volbách obhajovat opět mandát. Foto: Shutterstock
1
Svět
Sdílet:

Rusové budou o nadcházejícím víkendu po šesti letech opět volit prezidenta. Už předem se očekává další drtivé vítězství současné hlavy státu Vladimira Putina. Ten zastával funkci už čtyřikrát a o mandát se může znovu ucházet jen díky předchozí změně ústavy, která měla dnes 71letému Putinovi umožnit vládnout de facto neomezeně. Kdo se budoucímu vítězi postaví a bude mu ve volbách dělat komparz v rolích soupeřů?

Prezidentské volby se v Rusku konají po šesti letech a zároveň poprvé od začátku války na Ukrajině. Rusové začnou volit už v pátek 15. března a volební místnosti se uzavřou v neděli 17. Dříve byl prezident Ruské federace volen na čtyři roky. Od roku 2012 na šest let. Zvolený prezident tedy bude v úřadu až do roku 2030.

Pokud bude prezidentem zvolen Vladimir Putin a dokončí své páté funkční období, bude v úřadu celkem 26 let, čímž se stane nejdéle sloužící ruskou hlavou státu. Takový výsledek předpovídal už v srpnu 2023 Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Listu The New York Times řekl, že ruské prezidentské volby „nejsou skutečná demokracie, je to nákladná byrokracie“, a předpověděl, že Putin bude zvolen více než 90 procenty hlasů.

Navzdory předpokladu, že Putin mandát počtvrté obhájí, formálně je pouze jedním ze čtyř kandidátů. Kdo jsou další tři muži? Komunista a bývalý agent KGB Charitonov, nacionalista Sluckij a Vladislav Davankov. Přinášíme profily tří provládních kandidátů, kteří kandidují spíše „do počtu“.

Trojice „protikandidátů“

Vladislav Davankov (40) – Zástupce strany Noví lidé je od roku 2021 poslancem Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, a místopředsedou Státní dumy. Strana Noví lidé existuje teprve od roku 2020, je sice někdy označována za liberální stranu, proti Putinovu se ale příliš nevymezuje. Od prosince 2022 je strana na seznamu protiruských sankcí Evropské unie, kterými Brusel reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu. Davankov se loni v září ucházel o post starosty Moskvy a získal 5,34 procent hlasů a obsadil čtvrté místo. Strana má ve 450členné Dumě 15 křesel. Narodil se 25. února 1984 ve Smolensku. Vystudoval historii na Moskevské státní univerzitě M. V. Lomonosova, poté vystudoval i management a Ruskou prezidentskou akademii národního hospodářství a veřejné správy. Pracoval v kosmetické a obchodní firmě Faberlic Alexeje Nečajeva, který založil stranu Noví lidé. Působil i v neziskovém sektoru a stál u několika projektů podporujících start-upy.

Nikolaj Charitonov (75) – Veterán ruské politické scény je od roku 1993 poslancem Státní dumy a od roku 1998 je členem Komunistické strany Ruské federace (KPRF). Je předsedou Výboru Státní dumy pro rozvoj Dálného východu a Arktidy a členem předsednictva Ústředního výboru KPRF. Na prezidenta kandidoval již v roce 2004, kdy skončil se ziskem 13,8 procenta hlasů na druhém místě za Putinem. Narodil se v Rezinu v Novosibirské oblasti, která leží u hranic s Kazachstánem na Sibiři. Vystudoval zemědělský institut v Novosibirsku a byl dlouhá léta šéfem sovchozu. Do roku 1990 byl členem místních zastupitelstev a v roce 1990 byl poprvé zvolen do parlamentu. Dříve byl členem Agrární strany. Je na sankčních seznamech EU a dalších států kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu.

Leonid Sluckij (56) – Předseda nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR), v čele strany vystřídal v roce 2022 jejího zesnulého dlouholetého šéfa Vladimira Žirinovského. Od roku 1999 zasedá ve Státní dumě, kde nyní působí jako předseda zahraničního výboru. Rodák z Moskvy vystudoval moskevskou polytechniku Stankin a moskevskou Plechanovovu univerzitu. Působil v bankovním sektoru a nyní vede katedru světové politiky na Moskevské státní univerzitě M. V. Lomonosova. V roce 2018 se stal ústřední postavou skandálu kolem údajného sexuálního obtěžování v parlamentu, Sluckij obvinění popřel a také etický výbor Státní dumy případ odložil. V roce 2022 zastupoval Rusko během neúspěšných mírových jednání s Ukrajinou po ruské invazi. Podle západních agentur je významným podporovatelem zahraniční, protizápadní politiky Kremlu. Na západních sankčních seznamech je již od roku 2014. Během jeho šéfování LDPR byl do strany přijat v USA dříve vězněný ruský obchodník se zbraněmi Viktor But, který byl do Ruska vyměněn v roce 2022 za americkou basketbalistku Brittney Grinerovou.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Vládne nám sfinga

KOMENTÁŘ

Zítra, v úterý, bude Petr Fiala v Kramářově vile podávat večeři pro šest svých kolegů, od polského prezidenta po dosluhujícího nizozemského premiéra. Půjde v pr ...

00:01
×

Podobné články