Co přát dívkám k MDŽ? Tátu s brokovnicí

ÚHEL POHLEDU

Co přát dívkám k MDŽ? Tátu s brokovnicí
Jistý druh mužů „krade“ intimní fotky svých partnerek a pak s nimi obchoduje nebo je jinak zneužívá v online prostoru. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Tereza Šimůnková
Sdílet:

Hlavní zprávy

Nejdřív jsme zrušili šlechtické tituly, ale nakonec jsme volili knížete

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Díky novinářce, přední české feministce Apoleně Rychlíkové se provalilo, respektive vzhledem k extrémnímu stupni žumpovitosti z kanálů vyvalilo, že jistý druh mužů „krade“ intimní fotky svých partnerek a pak s nimi obchoduje nebo je jinak zneužívá v online prostoru. Bez toho, aniž by o tom ty ženy věděly. Rychlíkové se podařilo upozornit na veliký průšvih, na kterém je strašidelné také to, že oběti nemají šanci své vlastní fotky z webu stáhnout a věc zastavit, takže mohou být zneužívány donekonečna. Nebo, nekonečno… Dřív jsme si nekonečně představovali jako Boha, dnes jako moment, kdy spadnou sítě.

Tématu se dostalo zasloužené publicity také kvůli tomu, kolik těch případů je. Rychlíková mluví o stovkách tisíců materiálů, ke kterým se dostala jenom během měsíce a půl.

 

Takhle ohromné číslo ale nejde na vrub čistě jen technologii (umožňuje ho, ale nezdůvodňuje) ani ho nelze přičíst jen tragické morální úrovni dotyčných psychopatů. Kdyby to byly ojedinělé případy, kdy by poškozené ženy tragicky špatně vyhodnotily, s kým mají co do činění, tak snad... ale na to je těch „úniků“ prostě moc. Jenže zatímco Rychlíková dochází k závěru, že se „mužům apriorně nedá věřit“, za což jí její emancipované publikum tleská, méně zideologizovaný pozorovatel vidí ještě jiný důvod.

Je očividný, všudypřítomný, přesto jsem ho v reakcích hledala marně, feministky myslím principiálně odmítnou o něm i uvažovat, protože by se tím samy střelily do nohy. Já už ale feministka nejsem – byla jsem, do té doby, než mně přestalo vyhovovat, že se levicové představy o fungování světa a běžná lidská zkušenost rozcházejí prakticky ve všem. Tudíž zde nadhodím následující tezi.

Nechutný online byznys s nejintimnějším materiálem žen a dívek je logický důsledek sedmi desetiletí aplikovaného feminismu, který ženám namluvil, že můžou „mít sex jako muži“. Ne, není to neúcta k obětem, není to victim shaming. Jde o to, že se norma vztahů mezi muži a ženami, to, co od sebe mohou (smějí) očekávat, nedejbože požadovat, od šedesátých let brutálně vychýlila v neprospěch žen. Oběti těch patologických jedinců z Telegramu nedělaly nic moc jiného, než se prostě chovaly „normálně“, na což tragicky doplatily.

To je pane pomsta patriarchátu! Muži totiž snadnou dostupností sexu trpí jak psi. Že se ženy „osvobodí“ tak, že začnou poskytovat sex bez závazků mužům, kteří za to nestojí, je pro ženy ten nejnevýhodnější koncept, už jen proto, že jedním z nežádoucích výstupů těchto emancipačních pohybů je neplánované těhotenství (s čímž se ale feminismus dovedně vypořádal tak, že nenarozené děti dehumanizoval). Ženy, zvlášť ty mladší, řádně deformované feministickou nalévačkou (stačí si otevřít jakýkoli ženský časopis), navíc z logiky věci přestávají klást na partnery aspoň minimální nároky.

Dřívější organická fáze namlouvání a nutnost čekat na sex do manželství sice musela být poměrně otravná, ale nesla s sebou pozitivní efekt vyřazení zvlášť obskurních kusů. Pak se spolu aspoň závazně chodilo. Dnes zetkaři sjíždějí „situationships“, model, kdy spolu (v lepším případě) dva buď chodí, ale jsou tak zbabělí, že si to radši neřeknou, protože těžko říct, co by se stalo, nejspíš by z nebe začaly padat žáby, anebo (v horším případě) se mladá žena „konsenzuálně“ a zcela v duchu empowermentu nechá využívat pánem, který si jí neváží, pro koho je laciná a který s ní nepočítá.

Empowerment opravdu nastane, ale jen u jedinců s patologiemi. Zvlášť pro mladé dívky s nulovou životní zkušeností a s ještě nevystavěnou sebehodnotou je to chůze po hodně tenkém ledě. Jedné z obětí discordového predátora bylo jen patnáct let, teď je dva roky v péči psychiatra. Možná by se takový patriarchální „táta s brokovnicí“ býval hodil docela dobře.

 

×

Podobné články