Bílý dům by měl vypadnout z twitteru
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
PRŮMYSL
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v únoru opět zhoršily. Útlum ale zpomalil na nejmenší zhoršení od června roku 2022. Index nákupních manažerů (PMI) ...
Celý svět stále vstřebává katastrofální ukrajinsko-americké jednání před novináři, které skončilo vyhoštěním prezidenta Volodymyra Zelenského z Bílého domu a jehož dopady hrozí narušit transatlantické vazby. Oněch 50 minut již nyní podrobně analyzují komentátoři i experti a v následujících desetiletích je budou rozebírat historici. Tvoří se tábory, které se přou o to, zda za selhání rozhovorů může Zelenskyj, nebo jeho americký protějšek Donald Trump. Existuje však i třetí možnost: na vině může být twitter, který se v Oválné pracovně zhmotnil v osobě viceprezidenta J. D. Vance.
Administrativě Joea Bidena se vyčítalo, že je příliš „online“ a že její priority často formovali nejhlasitější progresivní uživatelé twitteru (nyní X) – namísto reálných problémů většiny Američanů. Dnes platí totéž, jen v opačném směru. Trumpův Bílý dům se snaží zavděčit pravicovým internetovým trollům.
Příkladem toho bylo i jednání Trumpa se Zelenským, které prvních 40 minut probíhalo víceméně klidně. Pak se však slova ujal Vance a začal přítomným vysvětlovat, že zatímco Biden jen vedl řeči, Trump jedná, a proto brzy nastane mír. V reakci se mu Zelenskyj snažil klidně vysvětlit, že Vladimir Putin všechny předchozí dohody porušil, a proto bez bezpečnostních záruk nelze věřit jeho slibům. Vance však ostře zaútočil, čímž rozpoutal hádku před kamerami. Vyčetl Zelenskému personální problémy ukrajinské armády: „Právě teď obcházíte a nutíte odvedence na frontu, protože máte problémy s lidskými zdroji.“ To je však realita totální války – Spojené státy používaly odvedence ve všech svých velkých konfliktech, od války o nezávislost přes občanskou válku až po světové války, Koreu a Vietnam.
Když se Zelenskyj Vance zeptal, zda byl osobně na Ukrajině a viděl tamější problémy, Vance vystartoval, že „ty příběhy sledoval“ a že Ukrajinci pouze vodí zahraniční návštěvy na „propagandistické turné“. Během výměny také opakovaně Zelenskému vyčítal, že neprojevil dostatečnou vděčnost. Pokud k tomu připočteme údajné pohoršení nad tím, že si ukrajinský prezident nevzal na jednání oblek, dostáváme seznam těch nejpovrchnějších výtek vůči Zelenskému jako opsaných ze sociálních sítí.
Vance však podobným stylem nejednal poprvé. Při jednání s britským premiérem Keirem Starmerem kritizoval stav svobody slova v Británii. Na mnichovské bezpečnostní konferenci zase ostře napadl evropskou migrační politiku a i právě omezování svobody projevu. Obojí částečně cílilo na jeho fanoušky na twitteru. To neznamená, že by Vance v ničem neměl pravdu, ale jeho ochota propírat špinavé prádlo na veřejnosti naznačuje, že mu nejde primárně o řešení problémů, nýbrž o lajky pod jeho příspěvky.
Přílišná orientace na twitter však neovlivňuje pouze zahraniční politiku. Sociolog Ruy Teixeira v článku pro server The Free Press nazvaném „Je tohle to, pro co Amerika hlasovala?“ upozorňuje, že řada kroků nové administrativy je nepopulárních. „První data naznačují, že voliči rozhodně schvalují mnoho jeho opatření, jako je potírání nelegální imigrace a vyřazení biologických chlapců a mužů z dívčích a ženských sportů, stejně jako omezení medikalizované léčby ,genderové dysforie‘ u nezletilých. Oblíbené jsou také: opuštění DEI ve prospěch meritokracie bez rozdílu barvy pleti a prosazování rozmanité energetické politiky,“ přiznává Teixeira.
Jiná opatření jsou však vnímána negativně – například aktivity nově zřízeného ministerstva pro vládní efektivitu (DOGE), jehož hlavní tváří je miliardář Elon Musk. Američané sice teoreticky podporují efektivnější vládu, avšak pouze za podmínky, že „Trumpova administrativa bojuje proti skutečnému plýtvání a neefektivitě, místo aby svévolně škrtala výdaje“ – a že „voliči musí mít jistotu, že škrty jim osobně neublíží“.
DOGE sice odhalilo některé nesmyslné výdaje, ale celkový přístup ministerstva je chaotický a nepopulární. Teixeira jako příklad uvádí ukončení financování programu boje proti AIDS v Africe, známého jako PEPFAR, či plošné propouštění „dočasných“ státních zaměstnanců, čímž se vláda zbavila nejmladších a nejaktivnějších pracovníků. Nepopulární jsou rovněž vyhazovy v agentuře starající se o národní parky.
„A tak není divu, že průzkumy ukazují klesající podporu DOGE. Muskova přízeň u veřejnosti rapidně klesá; v nedávném průzkumu Washington Post / Ipsos dosáhlo hodnocení jeho práce ve federální vládě pouhých 34 %. V nedávném průzkumu CNN/SSRS si respondenti v poměru téměř 2 : 1 mysleli, že Trump pochybil, když Muskovi svěřil významnou roli ve své administrativě. Názory mezi respondenty z dělnické třídy byly jen o něco méně negativní. Ve stejném průzkumu si 55 % respondentů myslelo, že Trump zatím nevěnuje dostatečnou pozornost nejdůležitějším problémům země, zatímco 45 % si myslelo, že má ,správné priority‘. Trumpův rating je sice stále čistě pozitivní a vyšší než kdykoli v průběhu jeho prvního funkčního období, ale klesl z +8 v den inaugurace na zhruba +1 dnes,“ píše Teixeira.
Američané navíc mají pocit, že Trump ignoruje nejpalčivější problém, tedy ekonomiku. „V průzkumu deníku Washington Post hodnotí 76 % respondentů současné ceny plynu nebo energií jako ,ne příliš dobré‘ nebo ,špatné‘, 73 % respondentů uvedlo totéž o příjmech průměrných Američanů a 92 % o cenách potravin. V průzkumu CNN si pouze 27 % respondentů myslí, že Trump postupoval ,přibližně správně‘, pokud jde o snahu snížit ceny zboží denní potřeby, zatímco 62 % se domnívá, že ,nezašel dost daleko‘,“ uvádí Teixeira. Dodává, že pokud se zhmotní cla, jimiž Trump vyhrožuje, situace se nejspíše ještě zhorší. Cla mají totiž proinflační efekt.
„Trump byl zvolen, aby otřásl systémem, službě konkrétních populárních priorit, které demokraté ignorovali, zejména snížení nelegální imigrace a zlepšení životní úrovně. Nebyl zvolen proto, aby dělal to, co nejvíce vzrušuje online část jeho základny v Republikánské straně nebo co vyhovuje jeho osobním prioritám, jako jsou plošné vládní škrty a omilostnění obžalovaných z 6. ledna,“ hodnotí Teixeira domácí Trumpovu politiku. Myslí si, že to, co nyní předvádí, je politika pro skalní fanoušky, ne celou Ameriku.
Stejný vzorec lze vidět i v jednání se Zelenským. Můžeme si myslet, že ukrajinský prezident měl jednat pokorněji a více diplomaticky, ale jeho otázka, jak lze věřit Putinovi, je naprosto legitimní. Trump na ni nemá odpověď – pouze slogany pro své nejvěrnější. Hádku nakonec komentoval slovy, že to bylo „skvělé televizní představení“, což dokonale ilustruje jeho přístup ke státnickým aktům. Když následně nechal Zelenského vyhodit z Bílého domu, působilo to spíš jako gesto někoho, kdo prohrál internetovou hádku a zablokoval svého protivníka, než jako čin sebevědomého lídra světové velmoci.