Kyrgyzstán chce přejmenovat sovětské čtvrti a ulice. Ruští poslanci varují před osudem Ukrajiny

Moskvě se drobí pod rukama osa spojenců ze Společnosti nezávislých států. Poslední známkou slábnutí vlivu Moskvy v jejích bývalých sovětských republikách pochází z Kyrgyzstánu. Předseda kyrgyzského parlamentu Nurlanbek Šakijev v listopadu vyzval k propagaci kyrgyzského jazyka a k přejmenování ulic a oblastí, které mají názvy ze sovětské éry. Příkladem jsou například čtvrti hlavního města Biškeku. Někteří poslanci ruské Dumy varovali před následky takových kroků.

Příkladem stále převažujícího vlivu sovětské historie v Kyrgyzstánu je už hlavní město Biškek. Ten byl sice přejmenován už v roce 1991 z Frunze, tedy podle sovětského revolucionáře původem z Kyrgyzstánu Michaila Frunzeho. Doposavad se však hlavní město Kyrgyzstánu administrativně dělí na čtyři územní celky se sovětskými názvy. Na Leninovu čtvrť, Sverdlovovu čtvrť, Říjnovou čtvrť a čtvrť Prvního máje.

To nyní navrhl změnit předseda kyrgyzského parlamentu Šakijev. Ten upozornil, že stále velké množství ulic, měst a vesnic má cizokrajné, tedy ruské názvy. Vyzval k jejich přejmenování a propagaci kyrgyzského jazyka. "Každý občan Kyrgyzstánu musí umět kyrgyzštinu," uvedl předseda parlamentu a vyzval lidi, aby mezi sebou mluvili svým mateřským jazykem. V létě s podobným návrhem přišli i zastupitelé hlavního města. Ti vyzvali k novým názvům čtvrtí, aby reflektovaly národní ideologii a identitu. Podle Rádia Svobodná Evropa označili kyrgyzští politici sovětské názvy za "morálně zastaralé".

Čtvrti v Biškeku by se podle radnice mohly přejmenovat například podle epického kyrgyzského hrdiny Manase či po známém spisovateli Čingizu Ajtmatovovi.

Ruská reakce byla ostrá. "Závažné negativní procesy často začínají takovými maličkostmi a je nejlepší je zastavit hned v počátku," reagoval například první místopředseda zahraničního výboru Dumy Dmitrij Novikov. Podobně mluví také Světlana Žurovová, podle které, je právě přejmenovávání ulic první krůčkem vyštvání ruského jazyka celkově. "Další stádium jsou školy, a následovat bude další stádium a dopadne to jak v Gruzii, kde bohužel mladí lidé prakticky nemluví rusky. Na Ukrajině to také takto začalo," uvedla Žurovová.

V polovině září se setkal kyrgyzský prezident Sadyr Japarov s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Putin ocenil otevření devíti nových ruských škol a naznačil, že jazyková otázka je klíčová pro zachování dobrých bilaterálních vztahů.

Na konci prosince se prezidenti setkali na summitu Společenství nezávislých států (SNS), který sdružuje některé bývalé sovětské republiky. Putin tam Japarovovi předal zlatý prsten z přáním šťastného nového roku 2023. Echo24 o události informovalo zde. Nejedná se o první ukázku odklonu bývalých Spojenců od Ruska. V září například nechali Putina čekat před vzájemnými setkáními na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci lídři Turecka, Indie či právě Kyrgyzstánu. Kazašský prezident Kasym Tokajev vyzval na nedávném summitu Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti k nalezení míru na Ukrajině. Arménský premiér Nikola Pašinijan na konferenci zase odmítl podepsat závěrečné komuniké. Kazašský prezident také nedávno oznámil snahu o obchodní dohodu s Evropskou unií.

Kyrgystán je silně provázán, ekonomicky i bezpečnostně, s Ruskem. V prvních dnech války Japarov invazi na Ukrajinu podporoval. Později zdůrazňoval neutrální postoj země k válce. V zemi také proběhlo několik demonstrací proti válce, než je úřady zakázaly. Není bez zajímavosti, že v parlamentích volbách 2021 se porpvé v historii nedostal do parlamentu žádný občan původem s Ruska.