Evropa je k rozšíření francouzského jaderného deštníku opatrná. Jak by vypadalo?

Tento týden prezident Emmanuel Macron navrhl rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence v reakci na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Přestože Macron zdůraznil, že USA jsou stále spojencem Evropy, jejich krok vyvolávají nejistotu. Chce proto v následujících měsících zahájit vážnou debatu ohledně jaderného odstrašení v Evropě. Evropští politici včetně premiéra Petra Fialy jsou zatím v reakcích opatrní. Deník Echo24 možné podoby takového kroku probral s bezpečnostním analytikem Vlastislavem Břízou.

„Spojené státy, náš spojenec, změnily svůj postoj k této válce, méně podporují Ukrajinu a vyvolávají pochybnosti o tom, co bude dál,“ řekl tento týden v Bruselu Macron a dodal: „Chci věřit, že Spojené státy zůstanou na naší straně, ale musíme být připraveni, kdyby tomu tak nebylo.“

Zmínil, že by Francie mohla sdílet svůj jaderný deštník a své jaderné zbraně, kterých má momentálně lehce pod 300 kusů, se svými spojenci. Ti na to zatím reagují opatrně. „Je možné o tom uvažovat, ale zatím máme bezpečnost garantovanou úzkou spoluprací s USA,“ uvedl premiér Petr Fiala, který debatu považuje za předčasnou. „Evropa je na to teď nucena významně a rychle reagovat, současně se ale musíme snažit o zachování transatlantické vazby a spolupráci s USA. Je to nutnost a je to správné, jakkoliv to nyní může být těžké,“ dodal také Fiala.

Zdrženlivě se též vyjádřili němečtí politici. „V NATO jsme spojeni jeden s druhým. Existují na to velmi specifická pravidla a obzvláště důležité je to, co máme v oblasti sdílení jaderných zbraní, které jsou v Německu. Domnívám se, že bychom se toho neměli vzdát, to je společný názor všech ústředních stran v Německu,“ řekl končící kancléř Olaf Scholz. Jeho velmi pravděpodobný nástupce Friedrich Merz uvedl, že je nutné se se spojenci bavit, co by francouzský návrh znamenal.

Baltské země či Polsko mluví o tom, že je nutné o návrhu vážně uvažovat, jak se vyjádřil polský premiér Donald Tusk. Litevský prezident Gitanas Nausėda návrh označil za „velmi zajímavý“.

Podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy je v současnosti návrh předčasný a jedná se podle něj spíše o snahu Francie a prezidenta Macrona získat vůdčí postavení ve vznikající „koalici ochotných.“ „Já to považuji za předčasné, nevidím důvod, proč by se tak mělo dít. Když nikdo z hlediska jaderného deštníku neodchází. Spojené státy z NATO neodchází. To znamená co? Že budeme suplovat roli NATO? Že budeme mít po USA dvě velmoci, které tam budou mít zbraně?“ uvedl Bříza.

Podle Břízy není stažení amerického jaderného deštníku reálné a jednalo by se tak pouze o suplování současného programu NATO Nuclear Sharing, v rámci kterého mají Spojené státy v Belgii, Nizozemí, Itálii (na dvou základnách), v Německu a Turecku rozmístěno celkem asi 100 jaderných hlavic. O jejich využití rozhodují Spojené státy společně s hostujícím státem. Bříza upozorňuje, že v rámci toho, co zatím o francouzském návrhu zaznělo, by o využití těchto zbraní rozhodovala pouze Francie.

Francie má jaderné zbraně na ponorkách a stíhačkách Rafale. Stíhačky Rafale má v současnosti kromě Francie v Evropě pouze Řecko a Chorvatsko a tyto země se k francouzskému návrhu zatím nevyjádřily. „Ty jaderné zbraně mají pověšené na letounech Rafale a v současnosti by to vypadalo tak, že by tyto letouny byly dislokovány podle bilaterální dohody mezi Francií a tím určitým státem, na území toho hostitelského státu,“ uvádí Bříza.

Jedním z klíčových aspektů francouzské nabídky je podle Břízy snaha o sdílení vysokých nákladů na údržbu francouzského jaderného arzenálu. Právě nákladnost údržby vedla ve Francii v roce 1996 ke zrušení programu na vypouštění jaderných mezikontinentálních střel ze země. Této schopnosti se tak země vzdala bez náhrady. Bříza také upozornil, že případné rozmístění francouzských stíhaček Rafale po Evropě by v sobě neslo další náklady na zabezpečení, hlídání a údržbu jaderných zbraní na místě.

Není to poprvé, co Francie podobný krok navrhla. Podobný návrh učinila Německu v roce 2007, to ale sdílení francouzských jaderných zbraní ostře odmítlo. Jaderný arzenál Francie není součástí společných sil NATO a Francie o něm rozhoduje samostatně. „Zahájíme etapu dialogu, který je strategický i technický, a následovat budou diskuse na úrovni šéfů států a vlád, abychom do konce pololetí zjistili, zda mohou vzniknout nové spolupráce,“ uvedl francouzský prezident Macron k současnému návrhu.