„Konzervativci jsou ve smrti. Lidé chtěli menší stát a menší migraci. Dostali opak“

Že britští konzervativci, známí taktéž jako toryové, směřují po 14 letech k drtivé porážce, bylo jasné již dlouho dopředu. Proto jsme se sešli s britským politologem Matthew Goodwinem ještě před volbami, abychom důvody konzervativní katastrofy podrobně probrali. Konečné výsledky (labouristé 411 křesel, konzervativci 121 a Reform UK 5 křesel) potvrzují Goodwinovy teze.

V posledních volbách v prosinci 2019 Konzervativní strana získala obří většinu 80 křesel. Dobyla takzvanou rudou zeď, jak se říká pásmu tradičně labouristických okrsků na severu Anglie. Mluvilo se o minimálně desetiletí konzervativní dominance. Nyní podle průzkumů směřují k historické porážce. Co se stalo?

Po brexitu konzervativci zdědili jinou koalici voličů. Šlo o voliče z dělnické třídy, bez vysokoškolského vzdělání, starší voliče, lidi kulturně konzervativní, kteří velmi podporovali brexit, chtěli nižší imigraci, pomalejší změnu. Během premiérství Borise Johnsona konzervativci v podstatě pak dělali opak toho, co těmto lidem slíbili. Takže během posledních čtyř let jsme viděli propad podpory konzervativců u lidí, kteří k nim přešli v roce 2019. Byli frustrovaní rekordní úrovní imigrace. Byli frustrovaní zdržováním brexitu, selháním investic do regionů mimo Londýn. K tomu se pak přidaly skandály, jako byla partygate (pořádání večírků v britském úřadu vlády během covidového lockdownu – pozn. red.) a další věci, co se děly v čísle 10. Hlavně je to ale o nesouladu mezi konzervativními elitami, které jsou liberální, a novými postbrexitovými voliči toryů, kteří jsou mnohem konzervativnější. To je v samém středu kolapsu konzervativců.

Jak se stalo, že Konzervativní strana je méně konzervativní než bývalí labourističtí voliči z anglického severu?

Každý politik v Británii, ať je na levici, či na pravici, konzervativec, nebo labourista, je kulturně mnohem více vlevo než průměrný volič. Takže pokud chcete méně imigrace, myslíte si, že islám je nekompatibilní s britskou společností, chcete silnější hranice, nechcete progresivismus ve školách, tak zde není politická třída, která by vás reprezentovala. Jeden z důvodů pnutí je, že Boris Johnson toho nasliboval příliš. Tvrdil, že je pro brexit, že zreformuje migraci, bude bránit hranice. Nic z toho neudělal. V podstatě lhal své zemi. Proto dnes podle průzkumů chce volit konzervativce jen 37 % těch, kdo volili Johnsona v roce 2019. Kam se poděl zbytek? Asi 20 % přešlo k labouristům, asi 28 % k Nigelu Farageovi a jeho Reform Party. Ale řada lidí nehodlá volit vůbec. Takže ta unikátní koalice, s níž Johnson vyhrál v roce 2019, se naprosto rozpadla.

Někteří ale argumentují, že kdyby strana nesvrhla Johnsona po partygate, tak by konzervativci byli v mnohem lepší kondici, než jsou nyní pod Rishim Sunakem.

Možná by byli v lepší kondici než pod Rishim Sunakem, ale to není příliš vysoká laťka. Sunak je nejméně populární lídr, jakého konzervativci kdy měli, a v průměru jsou na 19 %. Možná by na tom byli o něco lépe, ale nevyhráli by volby. Nevěřím argumentu, že Boris Johnson by zachránil konzervativce, protože jak jsem říkal, on předsedal změnám, kvůli kterým voliči konzervativce opouštějí. Když se jich zeptáte, proč přecházejí k Nigelu Farageovi, dělal jsem průzkum na vzorku asi 3000 takových voličů, tak uvádějí dva důvody. První je přání zastavit malé čluny, na kterých se plaví nelegální migranti přes La Manche. Druhým je přání snížit úroveň legální migrace, která narostla na 700 tisíc ročně. Takže vidíme velmi instrumentální reakci. Voliči přecházejí k Farageově Reform, protože jsou naprosto rozčarovaní z konzervativců v otázkách migrace.

Migrace je ale dlouhodobé téma. Vím, že jste psal, že vysoká imigrace je jedním z důvodů brexitu…

Hlavním důvodem brexitu.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.