Vládní koalice včera v noci prosadila v prvním čtení a poslala do dalších projednávání v parlamentu zákon o přeměnách společností.
Foto: Shutterstock
2
V pondělí 29. dubna uplyne přesně dekáda od chvíle, kdy zemřela zpěvačka Iveta Bartošová. Kdy nedaleko svého domu skočila pod vlak, a kdy se tak završil jeden ...
Je to mimořádně tvrdý zásah do vlastnictví. A velmi pravděpodobně jeden z prvních velkých případů, který bude muset řešit nově obsazený Ústavní soud pod vedením předsedy Josefa Baxy.
Vládní koalice včera v noci prosadila v prvním čtení a poslala do dalších projednávání v parlamentu zákon o přeměnách společností. K němu jsou naroubované tři velmi kontroverzní paragrafy, které v praxi znamenají, že proti vlastní vůli můžou být z firmy vytěsněni majitelé, kteří v ní mají podíl až 49,75 procent. Na rozhodnutí o tomto vytlačení má v budoucnu fakticky stačit jen vlastnictví těsné většiny 50,25 procent. Právě kvůli těmto kontroverzním paragrafům se zákonu říká Lex ČEZ. Vláda tam tato přitvrzení dala, aby mohla elektrárenskou firmu, v níž má nyní 70 procent a zbývajících 30 procent se obchoduje na burze, snáz a hlavně výrazně levněji zestátniti.
S vložením těchto principů vyvlastňování měla vážný problém Legislativní rada vlády. Stejně jako zpravodaj zákona, právník a poslanec ODS Karel Haas. Ten v Salonu Týdeníku Echo už před více než měsícem popsal, že má k návrhu tři vážné právní výhrady. Vyslovil obavu, že tento styl vytěsnění může být protiústavní. Tím prvním, co je k diskusi, jsou právě tyto poměry. "Tady mám jako právník osobně velké pochybnosti, jestli nejsou v rozporu s dlouhodobou judikaturou Ústavního soudu o vytěsňování menšinových akcionářů, táhnoucí se od roku 2005. Testem ústavnosti prošla možnost vytěsnit, pokud má vlastník ve firmě podíl 90 procent. To znamená, že je možné vytěsnit deset procent vlastníků. To Ústavní soud opakovaně označil na legitimní a proporcionální. Proto to prošlo testem ústavnosti. Soudci došli k závěru, že vliv těch deseti procent akcionářů je už tak malý, že je legitimní možnost je vytěsnit. Tady jsme ale na úplně jiných číslech. Když při účasti 75 procent rozhodují dvě třetiny přítomných, může fakticky o vytěsnění rozhodnout 50,25 procenta vlastníků. Proti vůli 49,75 procenta. A když tady máme nálezy Ústavního soudu, že je možné vytěsnit deset procent vlastníků, tak mám vážné právní pochybnosti, jestli tyto závěry soudu můžeme uplatnit na menšinu 49,75 procenta. To jsou pochybnosti čistě právní. To nemá nic společného s politikou. Jsou to pochybnosti, jestli je možné vytěsnit menšinu, které chybí 0,25 procenta do toho, být ve firmě většinou,“ popisuje Haas.
A pokračuje v dalších obavách, že jde o nepřiměřeně silný zásah do vlastnictví. Nová pravidla pro vytlačení vlastníků firmy se týkají jen společností obchodovaných na burze. Tedy paradoxně těch firem, kde by měla být ochrana vlastnických práv nejsilnější. Aby si ty akcie na veřejném trhu byl ochoten někdo kupovat. „Vytěsnění u společností kotovaných na burze musí podle současných pravidel předem schválit Česká národní banka ve zkráceném, zrychleném správním řízení. Na rozdíl od nabídek na převzetí firmy už ale centrální banka nemůže zasahovat do ceny, za kterou se vytěsňuje. Takže banka fakticky dává předem souhlas, že je vytěsnění v pořádku. V tomto návrhu už tam ten souhlas není potřeba. Firma musí pouze Českou národní banku o vytěsnění informovat. Banka ale nedává souhlas, takže nemá pravomoc nijak zasáhnout. To považuji za rozmělnění ochrany menšinových akcionářů,“ říká Haas.
A varuje , že tento styl velmi tvrdého vytěsnění je evropský unikát. „Už u prvního návrhu Legislativní rada vlády upozorňovala, že ve všech srovnatelných zemích v Evropě je na vytěsnění akcionářů potřeba přinejmenším 90 procent hlasů. Někde dokonce souhlas sta procent akcionářů.“
Takhle mluví zpravodaj, koaliční poslanec z ODS. Ekonomové jsou výrazně tvrdší. Považují to za protiprávní zásah do vlastnictví. Upozorňují, že to může být konec kapitálového trhu v Česku.
Akcie elektrárenské společnosti ČEZ jsou jedny z nejvíce atraktivních. Nedrží je jen velcí investoři jako velké americké investiční a penzijní fondy. Peníze do nich uložilo i mnoho drobných investorů.
To, že Lex ČEZ skončí u Ústavního soudu je téměř jistota. Minoritní akcionáři jsou mimořádně motivovaní. Hrají opravdu o hodně.
Vláda nikdy nevysvětlila, proč se do tak tvrdého zásahu do vlastnických práv pouští. Po snahách po zestátnění zásobníků plynu a plynovdů je to další krok, který by se dal čekat spíš od socialistického kabinetu než od vlády pravého středu. Ochrana vlastnických práv proti rozpínavému státu bývala v lepším dobách zásadní hodnotou, kterou pravice chránila.
00:07
