„Lex ČEZ bude znamenat konec kapitálového trhu v Česku“

Přesně před rokem premiér Petr Fiala ohlásil vládní ambici kompletně zestátnit elektrárenskou společnost ČEZ, která finišuje tendr na výstavbu nových bloků jaderných elektráren. Stát v ní nyní vlastní sedmdesát procent akcií a zbývající část se obchoduje na burze, kde je jedním z nejatraktivnějších titulů. Pro mnoho lidí byla právě rychle sílící akcie ČEZ investicí, která jim chránila peníze před inflací, nebo pojistkou na důchod. Kabinet teď poslal do sněmovny mimořádně kontroverzní zákon o přeměně společností, který mu fakticky dovoluje zestátnit ČEZ proti vůli ostatních vlastníků.

Zpravodajem zákona je poslanec ODS Karel Haas, dlouhé roky právník specializovaný na finance. Spolu s ním v Salonu Týdeníku Echo diskutují investor Michal Šnobr, expert na energetiku a nejvýraznější menšinový akcionář ČEZ, a Petr Dědeček, výkonný ředitel investiční společnosti Patria Finance. Odborník na kapitálové trhy, který mimo jiné radil v minulosti i vedení ČEZ.

Jako zpravodaj a vládní poslanec jste vystoupil s poměrně ostrou kritikou vládního návrhu. Jako právník varujete před tím, že takové podmínky pro vytlačení menšinových akcionářů neplatí v žádné zemi Evropské unie. A upozorňujete, že to může být v rozporu s předchozími nálezy Ústavního soudu.

Haas: Ten zákon o přeměně společností jako celek je správný. Je to implementace evropské legislativy, s níž nemám žádný problém. Ten zákon obhajuji a nejsem tady za nějakého rebela. To říkám s plnou vážností. Chválím vládu, že původní návrh po kritice Legislativní rady vlády upravila a předložila novou verzi. Jsou tam ale tři věci, které jsou k diskusi.

To je návrh, že na rozhodnutí o přeměně firmy stačí hlasy pouhých 75 procent akcionářů přítomných na valné hromadě, které se účastní aspoň dvě třetiny všech vlastníků. Fakticky je to vytěsnění menšinových akcionářů, které může udělat v ČEZ stát proti vůli všech ostatních.

Haas: Tím prvním, co je k diskusi, jsou právě tyto poměry. Tady mám jako právník osobně velké pochybnosti, jestli nejsou v rozporu s dlouhodobou judikaturou Ústavního soudu o vytěsňování menšinových akcionářů, táhnoucí se od roku 2005. Testem ústavnosti prošla možnost vytěsnit, pokud má vlastník ve firmě podíl 90 procent. To znamená, že je možné vytěsnit deset procent vlastníků. To Ústavní soud opakovaně označil na legitimní a proporcionální. Proto to prošlo testem ústavnosti. Soudci došli k závěru, že vliv těch deseti procent akcionářů je už tak malý, že je legitimní možnost je vytěsnit. Tady jsme ale na úplně jiných číslech. Když při účasti 75 procent rozhodují dvě třetiny přítomných, může fakticky o vytěsnění rozhodnout 50,25 procenta vlastníků. Proti vůli 49,75 procenta. A když tady máme nálezy Ústavního soudu, že je možné vytěsnit deset procent vlastníků, tak mám vážné právní pochybnosti, jestli tyto závěry soudu můžeme uplatnit na menšinu 49,75 procenta. To jsou pochybnosti čistě právní. To nemá nic společného s politikou. Jsou to pochybnosti, jestli je možné vytěsnit menšinu, které chybí 0,25 procenta do toho, být ve firmě většinou.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME, kde najdete tentokrát na závěr článku i zvukový záznam celého Salonu, nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

Na zvukovém záznam se detailně mluví o stavbě nových bloků, finanční situaci ČEZ, dani z neočekávaných zisků, budoucnosti kapitálového trhu i energetiky.