Vláda odsune dluhovou brzdu jen o 3 až 4 roky. „Balíček“ by měl být každý rok, říká Skopeček

Konsolidace, kterou letos zahájila vláda Petra Fialy (ODS), je krok nutný, ale nepostačující proto, abychom se vrátili k udržitelným financím. Novinářům to řekli představitelé Národní rozpočtové rady. Dluhovou brzdu konsolidace zatím oddálí o tři až čtyři roky. Představitelé vlády i MF pro Echo24 uvedli, že diskuse o konsolidaci nekončí, škrtat bude třeba i nadále. Konkrétní „balíček II“ se zatím nechystá.

Nerovnováhu veřejných financí způsobilo jednak covidové období a špatná rozhodnutí vlády Andreje Babiše (ANO), ale také vliv války na Ukrajině. Podle předsedy NRR Mojmíra Hampla je vidět, že určité změny se dějí, ale zatím ne v takové míře, aby umožnily vrátit veřejné finance k udržitelnosti. „Tuto nerovnováhu nevyřeší pouze ekonomický růst, proto vítáme aktivní kroky, které vláda po schválení konsolidačního balíčku podnikne jak na příjmové, tak na výdajové straně veřejných rozpočtů. Opatření pro roky 2024 a 2025 však vnímáme jen jako dobrý začátek, v konsolidaci je nutné pokračovat i po příštích sněmovních volbách, jakkoli kalibrace těchto opatření musí brát v úvahu makroekonomickou situaci České republiky,“ řekl Hampl.

Konsolidační balíček navíc podle rady fakticky nebude napravovat nerovnováhy vzniklé v minulých letech, nýbrž povede z větší části pouze k nezhoršení současného stavu veřejných financí. „Vláda bude fakticky konsolidovat své vlastní hospodaření. Až dosud jsme totiž měli automaticky valorizovánu pouze jednu velkou výdajovou položku, a to důchody. V roce 2024 přibydou další tři: platby státu za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění, platy učitelů v regionálním školství a výdaje na obranu, jež mají vzrůst na úroveň dle našich závazků plynoucích z členství v NATO. Na tyto dodatečné výdaje vláda musela najít dodatečné příjmy,“ upřesnil Mojmír Hampl.

Na základě nejen ozdravného balíčku, ale také změn v penzijním systému dojde k oddálení nárazu na dluhovou brzdu. „Pokud by zadlužování České republiky pokračovalo podle našeho základního scénáře, na dluhovou brzdu by veřejné finance narazily do pěti či šesti let. Ve scénáři s reformními opatřeními se dluhové brzdy dotkneme až kolem roku 2032,“ uvedl člen NRR Petr Musil. „A teď si řekněte, jestli je to dobrý, nebo nedostatečný výsledek,“ dodal Musil s tím, že riziko je každopádně příliš blízko.

Hampl na dotaz deníku Echo24, co s veřejnými financemi dělat, řekl, že by se vláda mohla vrátit k nabídce, kterou ji vloni představila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Co by radili další ekonomové, včetně členů NERV, jsme psali zde.

Vlček ze STAN: Úsilí nemůže ustrnout

Mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová pro Echo24 řekla, že tato vláda má za hlavní prioritu svého programového prohlášení stabilizaci veřejných financí a efektivní stát, který nežije na dluh. „Opatření z ozdravného balíčku budou mít nejen bezprostřední úsporný dopad do státních rozpočtů příštích dvou let v celkovém objemu cca 150 miliard, ale rovněž pomohou snižovat rozpočtové deficity i v letech za horizontem tohoto volebního období,“ řekla Vodstrčilová.

„Konsolidační balíček je důležitým krokem k zastavení trendu prohlubování deficitů. Další opatření cílící na delší horizont budou věcí politické dohody vlády, ostatně stejně jako tomu bylo v případě samotného ozdravného balíčku,“ dodala Vodstrčilová.

První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček pro Echo24 řekl, že konsolidační úsilí by nemělo ustrnout s aktuálně projednávaným konsolidačním balíčkem. „Podle mého názoru musíme neustále pokračovat v několika politikách. Jednak v systematickém zeštíhlování státu, především pak v jeho provozních nákladech. Mám na myslí snižování byrokratického aparátu, revizi a rušení agend, revizi procesů a jejich digitalizaci atd. Cílem je snížit provozní náklady. Tato snaha musí být na všech úrovních, tedy od vrcholné úrovně ministerstev, přes kraje, až po obce,“ uvedl Vlček.

„A také změnami ve struktuře státního rozpočtu. Musí se zvyšovat poměr investičních výdajů oproti provozním výdajům. Dále pak je důležité, jaká je struktura výdajů tématicky. Hnutí STAN preferuje vyšší investice do odvětví s vyšší přidanou hodnotou, jako je školství, dopravní infrastruktura, investice do modernizace průmyslu. Tyto investice nám přinesou vyšší příjmy bez nutnosti zvyšovat daně,“ řekl redakci Vlček.

„Za hnutí STAN neznamená, že schválením konsolidačího balíčku je konec konsolidačního úsilí. Vůbec ne. Tak jak to dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada, vláda musí v tomto úsilí pokračovat. My si moc dobře uvědomujeme,“ řekl Vlček s tím, že vidí několik navazujících témat, jako je například řešení rozpočtového určení krajů: Za STAN si myslíme, že je nutné využít současnou situaci politického složení vlády a krajů a vláda nesmí rezignovat na řešení tohoto tématu,“ dodal.

Skopeček: O tempo konsolidace se bojím

Místopředseda sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček deníku Echo24 řekl, že naprosto souhlasí s NRR, že konsolidačním balíčkem se udělal první, nikoliv ale poslední krok směrem ke konsolidaci veřejných financí. „Říkám od začátku to samé, přijetím balíčku se hluboké strukturální nerovnováhy veřejných financí nezbavujeme, jenom ji snižujeme. Fakticky by bylo třeba, aby každý další jednotlivý rozpočet v následujících letech v sobě nesl svůj balíček. Jinými slovy, nemusí se tomu sice říkat balíček, ale deficity by měly na základě dalších úspor v následujících letech postupně klesat,“ uvedl Skopeček.

Dle svých slov se o tempo poklesu trochu bojí, když vidí, jak bylo složité vyhádat a uhájit aktuální konsolidační balíček. „A také jak někteří koaliční partneři by raději více utráceli, nebo zvyšovali daně. Bude to tedy s blížícími se volbami těžší a těžší, ale všem je třeba připomínat, že konsolidace veřejných financí je v programovém prohlášení jednou z priorit a voliči nás volili zejména proto, abychom dali veřejné rozpočty po vládě hnutí ANO dohromady. Nesmíme na to rezignovat,“ řekl Skopeček.