Tištěné Lidové noviny končí. Poprvé vyšly už v roce 1893

Skupina Mafra ke konci srpna přestane vydávat tištěné Lidové noviny (LN). Zpravodajský web Lidovky.cz zůstane a jeho obsah se rozšíří, zejména o názorové příspěvky. Sobotní příloha LN s názvem Orientace bude od září součástí deníku Mladá fronta DNES. V tiskové zprávě o tom v úterý informoval vydavatelský dům.

Důvodem je vývoj moderních technologií, náklady na papír a distribuci, uvedla Mafra na dotaz ČTK. „Naší snahou je zachovat značku Lidové noviny v moderní podobě,“ doplnil vydavatel. Se zaměstnanci jedná o jejich dalším působení, napsal. Zůstanou podle něj zejména komentátoři a autoři přílohy Orientace. „S částí zaměstnanců bohužel musíme pracovní poměr ukončit,“ uvedla Mafra. Podle serveru e15 o práci přijde kvůli ukončení vydávání deníku zhruba 40 lidí.

Předplatitelům LN firma nově nabídne bez změny ceny deník Mladá fronta DNES a také přístup k placenému on-line obsahu iDNES Premium za korunu do konce letošního roku. U Lidovek.cz se pak Mafra rozhodla posílit názorový obsah webu.

„Čtenáři ‚internetového deníku‘ lidovky.cz podle interních průzkumů preferují komentáře a glosy, které mají v historii Lidových novin významnou tradici,“ odůvodnila svůj krok firma.

Lidové noviny jsou jedním z nejznámější českých deníků, poprvé vyšly 16. prosince 1893 v Brně. Asi nejslavnější éru zažily v době československé první republiky, kdy mezi jeho redaktory patřili známí čeští spisovatelé, včetně Karla a Josefa Čapkových či Eduarda Basse, jenž byl posléze i jejich šéfredaktorem. V roce 1989 se obnovené LN staly jedním ze symbolů sametové revoluce.

ČTĚTE TAKÉ: Jeho autobiografii zfilmoval Hollywood. Kdo je možný viceprezident J.D. Vance?

Mediální skupinu před časem převzala ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Spolu s Lidovými novinami a Mladou frontou DNES skupina vydává mimo jiné i deník Metro nebo týdeník Téma. Portfolio skupiny ale zahrnuje širokou škálu titulů napříč segmenty, od deníků přes celostátní zpravodajské týdeníky a společenské časopisy po programové tituly, časopisy životního stylu pro ženy a další. Je mimo jiné také provozovatelem webů iDNES.cz nebo vyhledavače jízdních řádů iDOS.cz.

Mediální analytik a šéfredaktor serveru Televizniweb.cz Jan Potůček ČTK řekl, že oznámení o konci tištěných LN je sice překvapivé, ale ne tolik s ohledem na vývoj prodeje deníků za poslední roky. „Obávám se, že to bude trend i do budoucna a následovat můžou další deníky. Propad prodeje je opravdu dramatický,“ uvedl.

„Smutné to je především kvůli historii LN. Myslím, že pokud by majitel měl větší snahu a nepožadoval tak vysokou cenu, dokázal by titul prodat a tím LN zachovat,“ řekl Potůček. Podle e15 mělo o deník zájem několik českých podnikatelů, žádný z nich se ale nedohodl s vlastníkem Mafry skupinou Kaprain. Developer Serge Borenstein deníku řekl, že nabízel za LN sto milionů korun, z jednání si ale odnesl dojem, že Kaprain nechce prodat samotný titul, ale vydavatelství jako celek.

Nejstarší český deník 

Lidové noviny jsou tradičním českým deníkem, jehož první číslo vyšlo již v roce 1893. Jejich nejslavnějším obdobím je éra meziválečné první republiky. Komunistický režim je zrušil, v roce 1989 se obnovené Lidové noviny staly jedním ze symbolů sametové revoluce.

V současnosti jsou Lidové noviny součástí skupiny Mafra, kterou letos získala od holdingu Agrofert skupina Kaprain finančníka Karla Pražáka. Mafra vyrostla kolem deníku Mladá fronta Dnes, který po pádu komunistického režimu založila skupina redaktorů tehdejší svazácké Mladé fronty. Část z nich následně prodala své akcie francouzské mediální skupině Hersant, která v polovině 90. let akcie prodala německému koncernu Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft. V roce 1998 převzal německý majitel Mafry také Lidové noviny a později je začlenil přímo pod Mafru.

Podle údajů Media projekt Unie vydavatelů z letošního května byly Lidové noviny se 123.000 čtenáři na vydání pátým nejčtenějším celostátním deníkem v Česku. Nejčtenějším byl za poslední čtyři čtvrtletí Blesk s 568.000 čtenáři na vydání, následují Mladá fronta Dnes, Sport a Právo. Poměrně hodně čtenářů měl i suplement Pátek Lidové noviny, který byl se 154.000 čtenáři na vydání na desátém místě mezi obdobnými periodiky.

Mafra je největším multimediálním domem na českém trhu, který prostřednictvím svých produktů pravidelně osloví téměř tři miliony čtenářů tisku a měsíčně 7,2 milionu návštěvníků internetu. Celková čtenost titulů Mafry je 4,85 milionu čtenářů, což představuje 55,6 procenta populace v ČR ve věku 12 až 79 let.

Mafra v posledních letech vykazovala ztráty, v černých číslech skončilo její hospodaření naposledy v roce 2019, kdy dosáhla zisku 15,2 milionu korun při výnosech 3,1 miliardy korun. V prvním covidovém roce 2020 dosáhla ztráta 868 milionů korun, kromě poklesu inzerce ji ale z velké části zapříčinila tvorba opravných položek k dlouhodobým aktivům. V roce 2021 činila ztráta 113 milionů a o rok později 85 milionů korun, a to při tržbách 2,76 miliardy korun. Podobně jako ostatní vydavatelé se i Mafra potýká s poklesem zájmu o tištěné tituly, například u deníků jí klesá jak volný prodej, tak předplatné.

- Letos v červnu Mafra oznámila, že společnost Kaprain, jako její nový vlastník, kompletně obměnila dozorčí radu vydavatelství. Jejím novým předsedou je nově marketingový ředitel Kaprainu Jakub Dlouhý. Pod novým majitelem Mafra již ukončila vydávání bezplatného týdeníku 5plus2 – poslední vydání titulu s regionálně zacíleným obsahem vyšlo letos 12. dubna. Mafra v téže době oznámila, že bezplatný regionální deník Metro, který vychází v Praze a okolí, se rozšíří do regionů a zařadí se mezi největší tištěné deníky na trhu.

Lidové noviny mají svůj počátek v Brně, kde první číslo vyšlo 16. prosince 1893 v Brně. Asi nejslavnější éru zažilo toto periodikum v době československé první republiky, kdy mezi jeho redaktory patřili známí čeští spisovatelé, včetně Karla a Josefa Čapkových či Eduarda Basse, který byl posléze i jejich šéfredaktorem. U zrodu Lidových novin stál advokát a novinář Adolf Stránský, který se později stal prvním ministrem obchodu samostatné Československé republiky. V roce 1920 otevřely LN filiálku v Praze a posléze i v dalších českých městech, začaly též vysílat zpravodaje do zahraničí. V roce 1924 se stal hlavním úvodníkářem deníku Ferdinand Peroutka, který byl i jejich šéfredaktorem po válce, kdy tři roky vycházely jako Svobodné noviny. V roce 1952 ale komunistický režim jejich vydávání zastavil.

- Tradici „lidovek“ obnovili signatáři Charty 77 v září 1987, kdy vyšlo první nulté číslo v samizdatu. První řádné, rovněž samizdatové číslo vyšlo pod vedením Jiřího Rumla v lednu 1988. Opět legálně vyšly LN v prosinci 1989, nejprve vycházely dvakrát týdně, od dubna 1990 jako deník. List poté vystřídal několik majitelů.

Krom Lidových novin a 5plus2 v uplynulých desetiletích zanikla celá řada novinových titulů. Z pokračovatelů předlistopadových deníků to byly například Lidová demokracie, Práce, Svobodné slovo, Zemědělské noviny či regionální Večerní Praha. Z před listopadem 1989 nejznámějších titulů Rudého práva a Mladé fronty se staly Právo a Mladá fronta DNES. Zanikla již také řada titulů vzniklých až po pádu komunistického režimu, např. deníky Telegraf, Noviny, Prostor, Metropolitan, Občanský a později Český deník či bulvární Expres.