Začala bitva o zákon roku: platit za ČT a rozhlas má i ten, kdo nemá televizi

Ve čtvrtek se poslanci na mimořádné schůzi začnou zabývat klíčovou novelou zákona o veřejnoprávní České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo), která vzbudila bouřlivé reakce. Legislativa zahrnuje zvýšení koncesionářských poplatků, mnohem podstatnější jsou i další zásadní změny, které se staly terčem ostré kritiky nejen ze strany opozice, ale také od průmyslových subjektů a soukromých médií.

Předloha o zvýšení koncesionářského poplatku České televizi počítá s navýšením o 15 korun na 150 korun měsíčně a Českému rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. Novela obsahuje i další změny. Nově mají platit také domácnosti, které sice nemají televizní nebo rozhlasový přijímač, ale používají takzvaný chytrý telefon, tablet či počítač. V návrhu zákona se píše o zařízení schopném jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu.

Změny by měly podle vlády zajistit udržitelnost financování a nezávislost dvojice veřejnoprávních médií. Opoziční hnutí ANO a SPD s novelou nesouhlasí a hodlají její projednávání brzdit. Nejsou ale tentokrát zdaleka jediní, kdo proti zákonu protestuje. Už během připomínkového řízení se ozývali mobilní operátoři, firmy a jiná média.

Pod palbou zleva zprava

Těsně před projednáním vyjádřil ostrý nesouhlas Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPČR), podle něj úpravy představují de facto novou daň. „Postup Ministerstva kultury při projednávání novely je ve zřejmém rozporu s řádným legislativním procesem vlády,“ uvedla viceprezidentka svazu Milena Jabůrková. Podle rychlého průzkumu SPČR mezi 100 firmami by u většiny došlo k zásadnímu nárůstu poplatků, mnohdy o stovky či dokonce tisíce procent. Firmy by měly platit za zařízení schopná přijímat signál, tedy i za počítače, tablety a mobilní telefony.

„Odmítáme, aby firmy platily za služby, které jsou z jejich strany nevyžádané a které již jednou zaplatily fyzické osoby,“ dodala Jabůrková. Svaz rovněž upozorňuje, že nebyli přizváni k diskuzi o novele, a požaduje přepracování návrhu do podoby, která bude přijatelná a spravedlivá pro firmy i veřejnoprávní média.

Aliance pro rodinu (AliPro) zase upozorňuje, že zvýšení poplatků by mohlo rozdělit společnost a přispět k její radikalizaci. „Členové vlády staví dům od střechy. Aniž by se občanů zeptali, zda podle nich veřejnoprávní média plní svou funkci, podlehli politici lobbistickým tlakům a rozhodli se zvyšovat koncesionářské poplatky,“ uvedl Jan Gregor z AliPro. Aliance připravila petici na stránce stoppoplatkum.cz, kde požadují veřejnou debatu o podstatě veřejnoprávní služby v digitální éře.

Deník Echo24 už dříve upozornil, že soukromí provozovatelé médií rovněž hlasitě protestují proti novele. „Logika návrhu novely zcela odporuje nakládání s prostředky koncesionářů jakožto řádného hospodáře,“ tvrdí provozovatelé médií ve svém prohlášení. Kritizují nedostatečné vymezení veřejné služby a upozorňují na nedostatek odborné debaty.

Provozovatelé médií také zdůrazňují, že soukromá média hrají klíčovou roli v obraně pluralitního demokratického systému. „Soukromá média jsou tím pilířem občanské společnosti, který dokáže vzdorovat tlaku politiků mnohdy déle a efektivněji než ta veřejnoprávní,“ uvádějí ve svém prohlášení, pod nímž se podepsali například předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání Jiří Hrabák, šéf skupiny Radio United Martin Hroch a ředitel televize Prima Marek Singer.

Opozice se bouří, zákon má řešit i dezinformace

Opoziční hnutí ANO a SPD s novelou nesouhlasí a hodlají její projednávání brzdit. „Koncesionářské poplatky v celé Evropě pomalu končí a spousta států přechází na jiné modely. Naroubovat v tuto chvíli všechny mobilní telefony, počítače nebo tablety i pro firmy se mi zdá krajně nespravedlivé,“ uvedl poslanec hnutí ANO a šéf sněmovního výboru pro mediální záležitosti Aleš Juchelka.

Do novely přibyla během připomínkového řízení zásadní novinka: veřejnoprávní média mají ze zákona bojovat proti tzv. dezinformacím. Tuto změnu přineslo ministerstvo pirátského předsedy Ivana Bartoše. Psali jsme o tom zde.

Generální ředitel ČT Jan Souček nedávno prohlásil, že považuje propojení televizních poplatků s užíváním služby iVysílání za krok k zajištění udržitelnosti veřejnoprávní televize. „Předpokládám, že během letošního roku dojde k přijetí novely tak, jak je navržena,“ uvedl Souček. Novela by měla umožnit, že rozšířené služby iVysílání budou dostupné pouze těm, kdo platí televizní poplatek.

Souček také varoval, že pokud zákonodárci neschválí zvýšení koncesionářského poplatku, Česká televize bude nucena propustit zhruba 350 zaměstnanců v příštím roce. Letos již opustí ČT přibližně 90 z celkového počtu 3000 zaměstnanců.

Výnos ze zvýšeného poplatku by měl činit asi 850 milionů korun ročně, což by mělo zalepit díry v osmimiliardovém rozpočtu ČT, které vznikly v minulých letech. Souček upozornil, že televizní poplatek ve výši 135 korun měsíčně se nezměnil od roku 2008 a jeho reálná hodnota dnes činí jen 57 korun. Zvýšení o 15 korun by představovalo jedenáctiprocentní nárůst, zatímco příjmy státního rozpočtu za stejnou dobu stouply o 104 procent a starobní důchody o 114 procent.

Budoucnost novely

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že novela zákona zajistí odolnost a ekonomickou stabilitu veřejnoprávních médií a je v souladu s duálním nastavením českého mediálního trhu. „Jsme na konci dlouhého procesu, jehož výsledkem je novela zákona, která zajistí odolnost a ekonomickou stabilitu veřejnoprávních médií,“ řekl Baxa. To ale není přesné, protože už i po úpravách zákona se ozývali hráči mediálního trhu. Až po kritice například vládní koalice upravila poplatky podle množství zaměstnanců ve firmě.

Rozhodnutí o budoucnosti financování veřejnoprávních médií však nyní leží v rukou zákonodárců. Podle plánů vládní koalice by měla Sněmovna projednat návrh ministerstva kultury ještě před vládními prázdninami. Pokud novela nebude schválena, Česká televize bude muset podle generálního ředitele snížit objem výroby o třetinu. Vzhledem k nejistotě připravuje vedení ČT dvě verze rozpočtu pro rok 2025.