Fico vyděsil investory, Slovensku se náhle zhoršil rating. Riziko stoupá i u Francie

Agentura Moody’s zhoršila v jeden den nečekaně rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny, a také Slovensku. U obou zemí je primárním důvodem vysoký deficit veřejných financí a vnitropolitická situace. Tlak na nového francouzského premiéra, aby přiměl rozdělené zákonodárce podpořit jeho snahu o ozdravení financí, stoupá. Na Slovensku se k ekonomickým problémům podle Moody’s přidává rozsáhlá reforma vlády Roberta Fica v oblasti soudnictví.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, protože ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému státu či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímán v očích věřitelů a tím je i pravděpodobnější, že si bude schopen zajistit levnější půjčky.

„Zhoršení ratingu Francie a Slovenska ze strany Moody’s bezprostředně odráží shodně rizikový vnitropolitický vývoj, který v obou zemích nastává v době, kdy se již potýkají s vysokým deficitem veřejných rozpočtů. Ve Francii situaci zásadně zhoršuje nedávný pád vlády premiéra Michela Barniera, zejména v režii strany Marine Le Penové. Nová francouzská vláda nyní bude zřejmě muset Le Penové a jejím spolustraníkům ustoupit, aby návrh státního rozpočtu na příští rok parlamentem vůbec prošel. Tlak na ozdravení veřejných financí tak bude ještě slabší než dosud, přičemž už se stávajícím návrhem Barnierovy vlády nebyli investoři – věřitelé Francie – příliš spokojeni,“ uvádí k tomu ekonom Lukáš Kovanda.

ČTĚTE TAKÉ: Pochopíme konečně, že elektřinu od nikoho nedovezeme?

U Francie Moody‘s překvapivě snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti o jeden stupeň na Aa3. Výhled ratingu je stabilní, což znamená, že ho neplánuje v nejbližší době měnit. Snížení ratingu bylo nečekané, protože k němu Moody‘s přistoupil mimo pravidelný plán pro přezkum Francie. Hodnocení Moody‘s je tak nyní na stejné úrovni jako hodnocení agentur Fitch a Standard & Poor‘s. Dluh Francie však stále zůstává hodnocen jako velmi kvalitní.

Zpráva o snížení ratingu se objevila jen několik hodin poté, co prezident Emmanuel Macron jmenoval novým premiérem centristu a bývalého ministra spravedlnosti Françoise Bayroua. Je to již čtvrtý francouzský premiér v letošním roce. Jeho předchůdce Michel Barnier nedokázal prosadit rozpočet na příští rok a začátkem tohoto měsíce mu parlament vyslovil nedůvěru.

„Při pohledu do budoucna je nyní velmi nízká pravděpodobnost, že příští vláda udržitelně sníží velikost fiskálních deficitů po příštím roce,“ uvedl Moody‘s v prohlášení. „V důsledku toho předpokládáme, že veřejné finance Francie budou v příštích třech letech podstatně slabší ve srovnání s našim základním scénářem z října 2024,“ dodala.

Také u Slovenska Moody‘s snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti o jeden stupeň na A3. Rozhodnutí odráží rozsáhlé institucionální problémy země v prostředí politického napětí, uvedla agentura. Výhled ratingu pak změnila z negativního na stabilní, což znamená, že ho v nejbližší době nehodlá měnit. Hodnocení dluhu země ale zůstalo v pásmu střední vyšší kvalita.

Podle Moody‘s rozsáhlý slovenský program reforem v soudnictví a médiích oslabí kontrolní mechanismy v zemi. Současná zvýšená politická roztříštěnost pak ztěžuje tvorbu politiky. Ve fiskální oblasti agentura očekává, že se v příštích letech dále zvýší dluh veřejných financí na úroveň vyšší než u států s podobným ratingem.

Závislost Slovenska na Německu a globálním obchodu sice podle Moody‘s představuje určité riziko pro výhled, agentura ale očekává, že země bude i nadále schopná přitahovat zahraniční investice. Poměr dluhu k hrubému domácímu produktu země (HDP) má letos činit 58,5 procenta a příští rok se dále zvýší na 60,4 procenta. V roce 2026 pak má činit 62 procent. Loni činil 56,1 procenta.

„Francii agentura snižuje rating poprvé po více než devíti letech, Slovensku poprvé po bezmála třinácti letech. Vůbec poprvé v historii má tak dnes Francie horší celkové ratingové hodnocení než Česko. Eurozóna tak z jeho hlediska přestala být elitním klubem. Případným přijetím eura by tak na sebe nyní Česko vázalo více rizik,“ dodává Kovanda.