Polovina munice získaná pro Ukrajinu v Africe a Asii není dost kvalitní, říká zbrojař Strnad

Majitel průmyslového holdingu Czechoslovak Group (CSG) Michal Strnad vůbec poprvé komentoval zapojení do operace známé jako česká muniční iniciativa pro Ukrajinu. „Není to snadná práce,“ řekl Financial Times s tím, že polovina dělostřeleckých granátů, které jeho firma sehnala pro vládu premiéra Petra Fialy (ODS) ze skladů v Africe a Asii, nelze poslat na frontu bez toho, aniž by je společnost zkompletovala či opravila. Na základě informací ze dvou na sobě nezávislých zdrojů deník Echo24 dříve napsal, že část munice pochází z Maroka a Indonésie.

Zbrojařská skupina CSG nejmladšího českého miliardáře patří k největším výrobcům munice v Evropě a za českou stranu jde zároveň od začátku války o největšího dodavatele vojenského vybavení pro Ukrajinu. Strnad nyní pro list Financial Times řekl, že „česká iniciativa“ (tedy společný nákup dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu z mimoevropských zemí) začne dodávat první náboje v červnu. To znamená později, než se původně plánovalo.

Dodal také, že asi polovina nábojů, které jeho CSG získala v Africe a Asii, nemá dostatečnou kvalitu na to, aby byly bez další práce odeslány na Ukrajinu. „Cena každý týden stoupá a máme velké problémy s komponenty,“ řekl Strnad, podle kterého nejde o „snadnou práci“. Současně potvrdil informace, že je CSG připravena spolu s další českou firmou dodat jí přidělenou část dodávek.

Česko funguje jako zprostředkovatel a propojuje jednotlivé země s dodavateli vojenského vybavení. Česká vláda totiž požádala CSG a další menší české zbrojařské společnosti, aby působily jako zprostředkovatelé a získávaly náboje z třetích zemí mimo EU.

Český premiér Fiala v úterý řekl, že do české muniční iniciativy přispělo 15 zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance částkou přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun). Novým cílem je získat celkem 1,5 milionu dělostřeleckých granátů. Původně se mluvilo o polovině.

Plán představil prezident Pavel v polovině února na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Řekl, že Česko v mimounijních zemích našlo 500 tisíc kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO (155 mm) a dalších 300 tisíc kusů v sovětské ráži (122 mm).

Zatímco ráže 155 mm je pro zbraně NATO standardní, sovětská munice ráže 122 mm (rakety či dělostřelecké granáty) by mohla ukazovat na některé ze zemí severní Afriky nebo jihovýchodní Asie, které v minulosti nakupovaly od Moskvy či Pekingu.

Právě blízké vztahy s Moskvou by mohly být zároveň důvodem, proč země nechtějí dodat náboje Ukrajině napřímo. V obou regionech jsou navíc dlouhodobě aktivní firmy českého zbrojního průmyslu, jejichž kontakty vláda při identifikaci dělostřelecké munice využívá. Jde zejména o zmíněný Strnadův holding Czechoslovak Group. Ten v posledních letech získal významné zakázky na dodávky vojenské techniky pro armády Indonésie nebo Maroka, odkud by podle dvou zdrojů redakce měla minimálně část munice pocházet.

Konkurence pro Fialovu muniční iniciativu

„V současné době je zajištěné financování zhruba na 500 tisíc kusů,“ potvrdila v polovině května deníku Echo24 mluvčí ministerstva obrany Simona Cigánková s tím, že se stále pracuje jak na identifikaci dalších zdrojů, tak na získání podpory jiných donorských zemí. Cena, za kterou se granáty nakupují, ale není dodnes známá, stejně jako částka, kterou chce do nákupu vložit Česko.

Operace známá jako „česká muniční iniciativa“ je ale pouze jednou z cest, jakými může Ukrajina získat nedostatkové dělostřelecké granáty v době, kdy Rusko otevírá u Charkova novou severní frontu, jak naznačil před několika týdny ukrajinský ministr obrany Rostem Umerov. Ten sice v rozhovoru pro Český rozhlas Plus poděkoval za iniciativu české vlády. Zároveň ale dodal, že závazek neznamená skutečné dodání.

Po otázce, zda to bude Ukrajině stačit pro odvrácení ruského náporu, ale překvapivě odpověděl, že Ukrajina za poslední rok ztrojnásobila výrobní kapacity, ale nemá dost zdrojů, aby tuto výrobu mohla financovat. Proto uvítá, pokud budou západní partneři investovat do výroby přímo na Ukrajině.

„Můžeme vyrábět více, než jsme schopni financovat, takže budeme vděční každé zemi, která zainvestuje do výrobních kapacit na Ukrajině. Zařízení máme vybudovaná, fungující. Mohla by vyrábět více, pokud by je někdo financoval,“ řekl Umerov. Ukrajina podle něj vypracovala plán, podle kterého se může stát spoluinvestorem výroby zbraní a munice na Ukrajině spolu se „západními partnery“. Už nyní jsou totiž podle Umerova ukrajinské kapacity pro výrobu zbraní a munice „mnohem vyšší“ než kapacity „starého kontinentu“.

Evropa a Spojené státy se proto snaží navýšit výrobní kapacity tak, aby mohly dál dodávat munici Ukrajině a zároveň i doplnit své vyprázdněné sklady. Samotné doplnění skladů přitom může trvat až desítky let. V současné době například celý evropský obranný průmysl zvládne při maximálním vytížení kapacit vyprodukovat ročně pouze asi jen 500 tisíc granátů pro dělostřelectvo. Číslo potvrdil loni v listopadu jeden ze čtyř největších evropských výrobců munice, norsko-finská skupina Nammo.