Zaznívají nová jména pro Ústavní soud: Novotná, Přibáň, Uhl či Němeček

Po rezignaci Roberta Fremra nominovaného prezidentem Petrem Pavlem na post ústavního soudce se ve veřejném prostoru objevují nová jména možných adeptů. Podle webu Seznam Zprávy se může jednat o advokáta a bývalého novináře Tomáše Němečka, advokáta Pavla Uhla, právníka a sociologa Jiřího Přibáně působícího v Cardiffu či místopředsedkyni Advokátní komory Moniku Novotnou. To, že se o Uhlovi uvažuje, potvrdila jeho matka, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, která odstoupila „z rodinných důvodů“ z konzultačního panelu prezidenta Petra Pavla, který kandidáty navrhuje.

Celý konzultační panel prezidenta Petra Pavla nabídl po neúspěchu s výběrem místopředsedy Vrchního soudu v Praze, na něhož vyšly najevo problematické rozsudky z předlistopadové doby, rezignaci. Prezident ji nepřijal s tím, že k ní v tuto chvíli nevidí žádný důvod. Jedinou osobou, která v pondělí opustila skupinu vybírající pro hlavu státu nominanty do Ústavního soudu, je tak Šabatová.

Na dotaz moderátorky v pondělním pořadu ČT Události, komentáře, zda odstoupila z rodinných důvodů, Šabatová odpověděla: „Asi tak bychom to mohli říct.“ „Je to dříve a nijak to nesouvisí s případem soudce Fremra,“ dodala. Na další dotaz, zda odstupuje proto, že její syn je mezi zvažovanými osobami na kandidaturu, řekla: „Je to tak.“ Zřejmě se tedy chce vyhnout možnému střetu zájmů, že by v panelu rozhodovala o svém synovi. „Jsem vděčná Robertu Fremrovi, že se rozhodl, jak se rozhodl,“ prohlásila Šabatová.

Jména Němečka, Přibáně a Novotné přinesl server Seznam Zprávy. Odvolával se přitom na své informace bez uvedení zdrojů. Němeček pro Seznam Zprávy popřel, že by jednal s panelem nebo ho někdo kvůli nominaci kontaktoval. Přibáň odmítl věc komentovat. Novotná ale podle serveru byla jak na slyšení před konzultačním panelem Hradu, tak hovořila přímo s prezidentem Pavlem o své nominaci.

Robert Fremr se v pondělí odpoledne 14. srpna vzdal kandidatury na ústavního soudce. V krátkém abdikačním projevu sám uznal, že by svou vlastní nedůvěryhodností ohrožoval důvěru v Ústavní soud. Fremr přiznal, že nedokázal rozptýlit nedůvěru části veřejnosti v jeho rozhodování v roli trestního soudce před rokem 1989. A dodal, že důvěra veřejnosti je klíčovým předpokladem pro ústavního soudce.

Zároveň si postěžoval, že čelil obrovskému tlaku některých médií a ten zájem vnímal „jako nefér kampaň“. „Nikdy bych to úplně vysvětlit nedokázal,“ dodal s odkazem na svá rozhodnutí před rokem 1989. Fremr rezignoval přesně čtyřiadvacet hodin poté, co deník Echo24.cz přinesl v neděli odpoledne zprávu o jeho dalším rozsudku z roku 1985. Za nadávky komunistům odsoudil k deseti měsícům odnětí svobody nepodmíněně skladového dělníka.

Proti jeho rozsudku se tehdy odvolal i komunistický prokurátor a odvolací soud nakonec rozsudek zmírnil na podmínku. Fremr navíc rozsudek manipuloval a dodatečně do něho doplňoval zpřísnění trestní kvalifikace, které v soudní síni nezaznělo. Na abdikační tiskové konferenci navíc naznačil, že by se mohly objevit i další podobné rozsudky. Tématu se věnuje Lenka Zlámalová v novém vydání Týdeníku Echo, který vyjde ve čtvrtek.