Macron se hádá se svou rozvědkou. Prý nevarovala vládu o puči v Nigeru. Věděl o tom, reaguje tajná služba

Po protifrancouzském puči v západoafrickém státě Niger se rozhořel spor mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a zpravodajskou službou Direction générale de la Sécurité extérieure (DGSE). Podle Macrona DGSE selhala a nedokázala převrat v bývalé francouzské kolonii předpovědět. Ředitel DGSE Bernard Émié se ale ohradil a uvedl, že letos vydal varování o možném převratu, ale to bylo francouzskou vládou ignorováno. Píše o tom deník Telegraph.

Vedení rozvědky prý ale zašlo ještě dále a doporučilo, aby Francie vyslala do Nigeru zvláštní jednotky, které měly dělat legitimnímu prezidentovi Mohamedu Bazoumovi ochranku. Dokonce „několik hodin před převratem DGSE … doporučila francouzské vládě, aby do prezidentského paláce v Niamey umístila příslušníky speciálních jednotek, ale odpověď zněla ne, bude to vykládáno jako kolonialismus. Nemůžeme zůstat ve Françafrique,“ napsal Georges Malbrunot, uznávaný novinář listu Le Figaro a autor knihy o slábnoucím vlivu Francie na Blízkém východě.

Podle Malbrunotových zdrojů nasazení vojáků odmítl přímo Macron. „Musíme dát hned do pohybu francouzské vojáky, on to nechtěl,“ řekl prý jeden ze zdrojů z DGSE. Francouzské ministerstvo obrany pak popřelo, že by takové varování dostalo.

Na pozadí současného obviňování jsou zřejmě i osobní rozpory mezi Macronem a Émiéem. Podle Telegraphu chtěl být Émié loni novým ministrem zahraničí, ale Macron ho do funkce nevybral. Ve Francii se šíří spekulace, že veřejný útok prezidenta na Émiého je předzvěstí jeho odvolání.

Podle investigativní publikace Le Canard enchaîné Macron Émiého kritizoval už v roce 2021 po převratu v Mali, další bývalé francouzské kolonii v západní Africe, se kterou udržovala Francie silné vztahy.

Na Macrona drtivě dopadá jeho katastrofální politika v Sahelu a nahrazování zdejšího francouzského vlivu ruským.

DGSE se zastal například generál Christophe Gomart, bývalý šéf francouzské vojenské zpravodajské služby. „Možná jsme nebrali dostatečně v úvahu, co by se mohlo v Nigeru stát, ale to je jak na politické, tak na zpravodajské úrovni,“ řekl. Vzhledem k nestabilní situaci v zemi podle něj mohlo k puči dojít prakticky kdykoliv. „Možná jsme se dostatečně nezabývali velmi silnými protifrancouzskými náladami, které existovaly v prezidentské gardě – mnohem více než v jiných částech nigerské armády, které byly vycvičeny Francouzi, například ve speciálních jednotkách,“ dodal. Právě prezidentská garda provedla puč.

DGSE prý úspěšně v červnu předpověděla puč žoldácké skupiny Wagner proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, což zvládla dříve než třeba americká CIA. Oproti tomu na rozdíl od CIA nebo britské MI6 nepředpověděla Putinovu invazi na Ukrajinu, za což si od Macrona vysloužila další díl kritiky.

Niger je bývalá francouzská kolonie a disponuje mimo jiné velkými zásobami uranu či ropy. Dosud byl považován za posledního spolehlivého partnera Západu v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu. Na výcviku tamních vládních jednotek se podílely USA a Francie, která má v zemi stále až 1500 vojáků. Francie přitom z Nigeru dováží převážnou část uranu pro své jaderné elektrárny. Přes Niger, který tak nyní ovládá vojenská junta, která se netají proruskými postoji, má vést velkokapacitní tranzitní plynovod z Nigérie na pobřeží Středozemního moře a pak dál do Španělska a Itálie.