Unie bez amerického deštníku. Na podporu Ukrajiny bude třeba povolit dluhové kleště

S příchodem nové administrativy v Bílém domě čelí Evropská unie zásadní výzvě: jak zajistit svou bezpečnost a pokračující podporu Ukrajině bez tradičních bezpečnostních garancí Spojených států. Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Kyjevu a jeho vstřícnější postoj k Rusku přinutily Evropu přehodnotit svou obrannou strategii.

EU nyní stojí před úkolem nalézt nové zdroje financování pro zbrojení, obejít maďarské veto a přizpůsobit se nové geopolitické realitě. Jaké mechanismy budou využity k dosažení těchto cílů? A může Evropa skutečně nahradit bezpečnostní vakuum zanechané Donaldem Trumpem?

Koalice ochotných: Cesta k financování obrany mimo rámec EU

Jedním z hlavních problémů, kterým Evropská unie delší dobu čelí, je odpor Maďarska a částečně i Slovenska k financování ukrajinské obrany a novým sankcím proti Rusku. V reakci na to se formuje „Koalice ochotných“ – neformální skupina států ochotných obejít maďarský odpor tím, že budou operovat mimo formální struktury EU.

Podle informací od diplomatických zdrojů se předpokládá, že do této skupiny se zapojí nejen klíčové evropské mocnosti jako Francie, Německo, Itálie a Polsko, ale i Velká Británie, která se může stát klíčovým hráčem v evropské bezpečnosti navzdory Brexitu. Dále se očekává pomoc Kanady, Austrálie a Japonska, které sdílejí evropské obavy o bezpečnostní rovnováhu v Evropě.

„Situace nás donutila jednat. Nemůžeme si dovolit být rukojmí jednoho či dvou států, když jde o naši bezpečnost,“ uvedl jeden z diplomatů obeznámených s vyjednáváními.

Evropské financování zbrojení: Společná půjčka a deregulace bankovního sektoru

Financování nového obranného plánu se stává jedním z klíčových bodů současných jednání. EU plánuje sbírat cca 78 miliard eur ročně prostřednictvím speciálního fondu na obranu, přičemž jednou z možností je financování skrze společné evropské dluhopisy – podobně jako tomu bylo u pandemického fondu obnovy.

Podle serveru Politico je trh připraven absorbovat až 150 miliard eur ve válečných dluhopisech, přičemž investoři mají velký zájem o tyto cenné papíry díky vysokému ratingu EU. „Pokud je politická vůle, trh na to zareaguje,“ uvedl Tony Persson, vedoucí dluhopisového portfolia švédského penzijního fondu Alecta.

Další klíčovou změnou bude uvolnění fiskálních pravidel EU. Německo, které bylo dosud hlavním zastáncem rozpočtové disciplíny, nyní prosazuje rozvolnění nových pravidel, aby umožnilo členským státům investovat až 1,5 % HDP ročně na obranu po dobu čtyř let. V Německu se dokonce uvažuje o ústavních změnách, které by umožnily navýšení obranného rozpočtu nad současný limit.

„Byli jsme největším fiskálním jestřábem, teď jsme to my, kdo říká, že musíme být flexibilní,“ uvedl podle Politico nejmenovaný německý diplomat. „Situace se změnila – svět se změnil.“

Zmrazené ruské miliardy: Klíč k financování Ukrajiny?

Dalším kontroverzním tématem je využití zmrazených ruských aktiv. EU v současnosti drží kolem 200 miliard eur v ruských státních rezervách, které jsou zmrazeny zejména v belgickém vypořádacím centru Euroclear. Již dříve bylo rozhodnuto, že úroky z těchto aktiv budou použity na podporu Ukrajiny, ale nyní se jedná o přímém využití hlavní částky.

Podle předběžných závěrů summitu EU v roce 2025 poskytne Ukrajině 30,6 miliardy eur, z toho 12,5 miliardy ze speciálního fondu „Ukraine Facility“ a 18,1 miliardy z G7 ERA initiative, která zahrnuje právě příjmy ze zmrazených ruských aktiv.

„Musíme využít všechny dostupné prostředky k tomu, abychom Ukrajině pomohli. Nejde jen o pomoc jí, ale o naši vlastní bezpečnost,“ uvedl předseda Evropské rady António Costa.

Odvrat USA: Co to znamená pro NATO?

Přestože evropská bezpečnostní architektura byla desítky let závislá na NATO, současné změny v americké zahraniční politice vedou k tomu, že Evropa musí zvýšit svou obrannou autonomii. Evropská rada v tomto kontextu připomněla Versailleskou deklaraci z roku 2022, která požaduje větší nezávislost Evropy na bezpečnostních garancích USA.

EU proto nyní posiluje spolupráci v rámci Stálé strukturované spolupráce (PESCO), která je zaměřena na obranné projekty jednotlivých států EU. Velká Británie, přestože není součástí EU, vyjádřila zájem zapojit se do evropské obranné spolupráce a podpořit Ukrajinu prostřednictvím dvoustranných dohod.

Orbán a blokáda: Jak EU obejde maďarský odpor?

Jedním z největších problémů při prosazování nové bezpečnostní strategie je postoj maďarského premiéra Viktora Orbána, který se opakovaně staví proti vojenské pomoci Ukrajině a sankcím vůči Rusku. EU proto hledá způsoby, jak obejít jeho veto.

Jednou z možností je využití mechanismu posílené spolupráce, který umožňuje skupině zemí postupovat bez souhlasu všech členských států. Další variantou je, že podpora Ukrajiny bude realizována formou bilaterálních dohod mezi ochotnými zeměmi a nebude součástí rozpočtu EU.

„Orbán už dlouho hraje svou vlastní hru, ale tentokrát je situace příliš vážná na to, aby byla blokována,“ uvedla podle Bloombergu Katarzyna Pisarska, předsedkyně Varšavské bezpečnostní konference.

Může Evropa nahradit USA?

Změna politiky Spojených států představuje pro Evropu největší bezpečnostní výzvu od konce studené války. EU se snaží najít nové finanční mechanismy, obejít politické blokády a zajistit, aby se Evropa stala silnějším a soběstačnějším hráčem v globální bezpečnosti.