Ceny potravin v České republice i nadále rostou a podle analytiků se trend může v nadcházejících měsících ještě zrychlit. Zdražování podle dostupných statistik ...
Schodek státního rozpočtu za první dva měsíce letošního roku je nejvyšší v historii České republiky. Dosáhl 119,7 miliardy korun. Přesně o tolik stát utratil víc, než dokázal vybrat na daních. Na celý letošní rok počítá sněmovnou schválený státní rozpočet se schodkem 295 miliard korun. To je obrovský deficit, ale přesto je z únorových výsledků vysoce pravděpodobné, že nakonec bude ještě výrazně vyšší. Muselo by se stát něco mimořádného, aby se tento trend prudkého zvyšování deficitu obrátil. Jen pro srovnání: loni, když už se země propadala do hodně hlubokých schodků, byl únorový deficit 45,3 procenta. Ve srovnání s letošním rokem ani ne poloviční.
Hned první pohled ukazuje, že problém rozpočtu není v nízkých příjmech, ale naopak v extrémně rostoucích výdajích. Příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 9,5 procenta. Celkově se vybralo o 21,5 miliardy korun více než před rokem. Například výběr daně z příjmu fyzických osob se zvýšil o 24,9 procenta. Navzdory tomu, že reálné platy se propadly nejvíce v historii. Za první tři čtvrtletí loňského roku, za která už máme data, byl pád 9,8 procenta. Zdražuje se ale tempem skoro dvojnásobným. A přestože lidé v posledních měsících výrazně omezují útraty v obchodech, celkově se právě kvůli prudkému vzestupu cen vybralo na dani z přidané hodnoty o 12,5 procenta více než loni. Zaplatili jsme na ní navzdory těm nižším tržbám o 12,5 procenta navíc.
Potíž je jinde. V prudce rostoucích výdajích. Ty se v prvních dvou měsících oproti předchozímu roku zvedly o 35,4 procenta. Nestojí za tím žádné investice do budoucí prosperity, ale běžný provoz státu. Jen za leden a únor stát utratil 366 miliard korun. Loni to bylo 270 miliard. Z roku na rok se jen za dva měsíce zvedly útraty státu o 96 miliard korun. Nejvíc se na tom podepisují důchody a sociální dávky. Jen na penzích se letos za dva měsíce utratilo o 18 miliard více než loni.
Prudce se ale zvyšují i výdaje na úroky ze státního dluhu. Na nich se letos za první dva měsíce utratilo o 11,2 miliardy korun víc než před rokem. Jen důchody a úroky stojí skoro za třetinou oněch 96 miliard růstu státních útrat proti předchozímu roku.
Na tom se ukazuje úplně jasně, co jsou akutně dva největší problémy země. Jeden bohužel umocňuje a vyhrocuje druhý. Tím prvním je prudké zdražování, jedno z vůbec nejvyšších v Evropě. Násobně rychlejší než průměr Evropské unie. Rekordní inflace nutí stát zvedat důchody, protože ze zákona musí seniorům kompenzovat růst cen. Tato kombinace rekordní inflace a obrovského podílu důchodů na státních výdajích žene stát do pasti nekontrolovaných dluhů.
Kdyby Česká národní banka dokázala držet cenovou stabilitu aspoň na úrovni průměru eurozóny, kde inflace v průměru dosahuje 8,5 procenta na rozdíl od našich 17,8 procenta, měla by vláda se schodkem rozpočtu poloviční problém.
Je zřejmé, že při takto prudce rostoucích cenách není možné seniorům důchodem kompenzovat celou inflaci. Jsou jen dvě možnosti, buď co nejrychleji s prudkým zdražováním skoncovat, což má v popisu práce centrální banka. Nebo naopak odpoutat penze od růstu cen a nechat důchodcům propadat životní úroveň stejně, jako padá těm, kdo pracují.
Rekordní schodek státního rozpočtu znovu z dalšího úhlu ukazuje, jakým zlem je pro ekonomiku a společnost vysoká inflace. Dá se hledat řada důvodů, proč se u nás zdražuje rychleji než jinde. Bývalý guvernér Jiří Rusnok mluvil v rozhovoru pro Týdeník Echo o nedostatku bytů kvůli státní byrokracii, která brzdí stavby nových. Mluvil o nedostatku lidí na pracovním trhu a příliš nízké nezaměstnanosti. Mluvil o deglobalizaci a rozpadu světových obchodních řetězců, které zvedají ceny.
To všechno je pravda. Všechno jsou to ale okolnosti, s nimiž musí počítat centrální banka a vzít je do úvahy při udržování cenové stability. To je její jediný úkol. Jedna z nejvyšších inflací v Evropě ukazuje, že ho dlouhodobě neplní.
Členové bankovní rady se rádi vymlouvají na vládu, že nepřispívá k poklesu inflace snižováním schodků rozpočtu. To je pravda. Na únorovém rekordním schodku ale jasně vidíme, jak ten schodek nezřízeně prohlubuje už jen samotné rekordní zdražování.
Inflace je aktuálně největší nemocí české společnosti. Bez návratu ke stabilním cenám se ani sebelepší vláda nedokáže z velkých schodků dostat. Žádná společnost s vysokou inflací nikdy dlouhodobě neprosperovala. Naopak. Bohaté jsou společnosti, které jsou schopny udržet stabilní ceny i v těžkých globálních podmínkách. Švýcarsko s inflací 3,3 procenta (nejvyšší za desítky let) je toho příkladem. Nekontrolovaným zdražováním trpí naopak země, které k oázám prosperity a vyspělosti zrovna nepatří. V Evropě jsou na tom hůř než my jen Turci, Maďaři, válkou sužovaná Ukrajina a tři pobaltské země bezprostředně sousedící s Ruskem.
Vysoká inflace je zrůdná v tom, že poškozuje všechny, kdo něco mají a vydělávají. A naopak pomáhá jen těm, kdo mají víc dluhů než příjmů a majetku.
00:02
