Explicitně česká výjimka v migračním paktu není, solidarita je povinná, říká expert

MIGRAČNÍ PAKT

Explicitně česká výjimka v migračním paktu není, solidarita je povinná, říká expert
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Foto: Michal Čížek
1
Domov
Jan Křovák
Sdílet:

Migrační pakt vyvolává v posledních týdnech silné emoce a objevuje se celá řada interpretací. Ty se týkají především toho, zda pro Česko platí výjimka z pravidel pro státy, které jsou pod velkým migračním tlakem nebo zda se jedná o kvóty. Odborník na evropské právo pro Echo24 pakt interpretoval tak, že v něm žádná explicitní výjimka pro Česko, nabízí se tak velká neznámá ohledně vývoje války na Ukrajině.

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně. Rakušan odmítl „strašení“ sumou 15 miliard korun. Předseda sněmovního ústavněprávního výboru Radek Vondráček (ANO) trval na tom, že povinná finanční pomoc v případě, že Česko nepřijme běžence, je fakticky kvótou. Částku vypočítanou Rakušanem ale nezpochybnil.

Vondráček zároveň v České televizi ministrovi vyčetl, že si při informování o paktu vymýšlí ohledně údajné výjimky pro Česko. Rakušan trvá na tom, že výjimka z pravidel pro státy, které jsou pod velkým migračním tlakem, se Česka samozřejmě bude týkat vzhledem k přítomným statisícům uprchlíků z Ukrajiny. Státy si podle paktu mohou každý rok znovu zažádat o vyjmutí z nastaveného principu solidarity.

Odborník na evropské právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy (PF UK) Michal Říha pro Echo24 řekl, že záleží, co se myslí termínem výjimka. „Pokud se bavíme o tom, že by v nařízení bylo napsáno ‚toto se nevztahuje na Českou republiku‘, tak to tam nenajdeme. Najdeme tam ale způsob, řekněme vzoreček, jakým se zohledňuje míra dosavadního zapojení do zajištění fungování evropského azylového systému. Česko řadu let participuje vysíláním policistů a materiální pomocí na ochranu vnější hranice,“ vysvětlil pro Echo24 Říha.

Co se podle něj podařilo v paktu vyjednat, je zohlednění nejen počtu žadatelů o azyl a úspěšných azylantů, ale i počtu osob, kterým je poskytnuta dočasná ochrana. Žádost o azyl se posuzuje individuálně osoba od osoby, dočasná ochrana se poskytuje každému, kdo splňuje obecně stanovená kritéria. „Česku se tedy započte do jeho solidarity právě počet osob z Ukrajiny, kterých se ujala a kteří by jinak třeba pokračovali do dalších zemí EU. V roce 2022 byla Česku proto poskytnuta pomoc z prostředků EU na pomoc Ukrajincům utíkajícím před válkou – jakási předzvěst nového mechanismu,“ uvedl Říha.

V případě, že skončí válka na Ukrajině a dojde k masivnímu návratu Ukrajinců zpět do vlasti, pak se Česko v nějaké formě bude podle Říhy muset do kolektivní snahy o fungování evropského azylového systému opět zapojit. „Proto je solidarita povinná – všichni se na správě společného systému podílí. Forma solidarity je ale flexibilní co do formy zapojení,“ řekl Říha.

„V případě konce války vycházíme z předpokladu, že Ukrajina bude v konfliktu vítězná – je ovšem možný i opačný scénář a pak by to byla možné, že by se Česká republika stala cílovou destinací velké migrační vlny z Ukrajiny, která by prchala před ruskými jednotkami. Dalo by se očekávat, že pak by naopak Česko volalo po ještě větší míře a méně flexibilní formě solidarity, než která je obsažená v Migračním paktu,“ dodal Říha.

Kaniok: Česku nehrozí povinné kvóty

Podle odborníka na evropskou politiku Petra Kanioka z Masarykovy univerzity v Brně migrační pakt není určitě perfektní a zcela jistě neladí s velmi černobílým vnímáním migrace většinou české politiky a české veřejnosti. „Naše debata se bohužel od sloganovitého myšlení typu ‚stop migrantům‘ moc neposunula a zamrzla na odmítání všeho, s čím na sto procent nesouhlasíme. Takto ale evropská politika nefunguje, ta je produktem kompromisu – a zde je potřeba říct, že pakt je určitě lepší než dnešní chaotický stav, který do značné míry hrozil paralýzou schengenského prostoru,“ řekl pro Echo24 Kaniok.

Česku podle něj určitě nehrozí záplava migrantů, stejně tak nehrozí povinné kvóty. „Na druhou stranu je ale logické, že se musíme na řešení a tvorbě migrační politiky nějakým způsobem podílet – nelze konzumovat jen výhody členství, třeba zmíněný schengenský prostor a ostentativně dávat ruce stranou, když je řeč o nákladech. Nehledě na to, že migrace není jen zátěž, ale také příležitost – o tom se ale v Česku vůbec nemluví, její rámování je striktně negativní,“ dodal Kaniok.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Vládne nám sfinga

KOMENTÁŘ

Zítra, v úterý, bude Petr Fiala v Kramářově vile podávat večeři pro šest svých kolegů, od polského prezidenta po dosluhujícího nizozemského premiéra. Půjde v pr ...

00:01
×

Podobné články