Kdo zničil Novou Kachovku na Dněpru? Přehrady vyhazuje obránce

Za zničení přehrady Nová Kachovka mohou Rusové. Rozhodně v tom smyslu, že pokud by nenapadli Ukrajinu, přehrada by dnes stále existovala. Jeví se ale také velmi pravděpodobné, že mohou za její protržení v tom smyslu, že ho přímo způsobili. Jednoznačné přímé důkazy zatím nejsou, ale mnoho nepřímých skutečností to naznačuje.

Když se v noci 6. června protrhla přehrada Nová Kachovka na Dněpru a následná povodeň zaplavila ukrajinské i ruské pozice na jeho dolním toku, oba dva státy se začaly obviňovat z jejího zničení. Zastánci teorie, že za zničení mohou Ukrajinci, upozorňují na to, že přílivová vlna spláchla ruské opevněné pozice na levém břehu. Zároveň pokles hladiny v přehradě znamená, že kanál přivádějící vodu na Rusy okupovaný Krym vyschl, a poloostrov se tak ocitl bez přísunu sladké vody. Z přehrady také čerpala vodu na chlazení svých reaktorů Záporožská jaderná elektrárna, momentálně pod kontrolou Rusů. Mezinárodní agentura pro atomovou energii ubezpečuje, že bezprostřední nebezpečí nehrozí.

Kromě těchto dvou možností je tu ještě třetí, přehrada se protrhla sama. Objekt byl poničen již z dřívějších bojů a Rusové, kteří mají přehradu pod svou kontrolou, v posledních dnech zvyšovali hladinu přehrady. Konstrukce to nemusela vydržet a zhroutila se. Tato teorie je jediná, jež je s velkou pravděpodobností vyvrácena. Skupina norských vědců NORSAR, která monitoruje seizmickou aktivitu po celé Evropě, uvedla, že v době protržení zaznamenala velký výbuch pravě v okolí přehrady. Toto tvrzení podporují Američané, jejichž špionážní satelity také zachytily explozi na přehradě. Norové ani Američané však neuvádějí, co mohlo detonaci způsobit.

Protržení přehrady či hráze je ve vojenství celkem obvyklá taktika, ke které se uchylují obránci ve snaze zastavit postupujícího útočníka. V souvislosti se zničením přehrady Kachovka se často zmiňovalo dvojí protržení jiné přehrady na Dněpru za druhé světové války. V roce 1941 ve snaze zastavit nacistický postup odpálili Sověti Dněperskou vodní elektrárnu, v roce 1943 to naopak byli Němci, kteří se takto pokusili zpomalit Sověty. Velkou tradici má prolamování hrází v Nizozemsku. Holanďané prorazili hráze v roce 1574, aby zaplavili španělskou armádu obléhající Leiden. V roce 1914 Belgičané zničili hráze a úspěšně zastavili postupující Němce. Možná nejznámější a nejstrašlivější taková operace je vyhození do vzduchu hrází Žluté řeky čínskou vládou s cílem zastavit japonskou invazi. Odhady civilních obětí sahají do statisíců.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.