Piráti tlačí stabilizaci kurzu koruny a levnější dluh. Pro Česko nebezpečné, říká ekonomka

Piráti v rámci svého balíčku na ozdravení veřejných financí opakovaně tlačí takzvaný „dánský model stabilizace kurzu měny“, který by podle slov šéfa Pirátů Ivana Bartoše pro Echo24 mohl ušetřit až 30 miliard ročně na obsluze dluhu. Cílem by mělo být zapojení koruny do tzv. Evropského mechanismu směnných kurzů II (ERM II). Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank a členky Národní ekonomické rady vlády (NERV) Heleny Horské nicméně Česko není dostatečně vyspělou ekonomikou a podobný postup by mohl být pro ekonomiku nebezpečný.

Dánský model stabilizace kurzu měny je jedním z pilířů balíčku ve výši nejméně 140 miliard, kterým chtějí Piráti konsolidovat veřejné finance. Jde o alternativní návrh k tomu, který připravuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který má být ve výši nejméně 70 miliard korun a představen bude v nejbližších týdnech.

Ekonomický expert Pirátů a někdejší poslanec Tomáš Martínek pro Echo24 sdělil, že „dánské cesta“ je pro Piráty spíše jakousi komunikační zkratkou. „Vycházíme z pozice Dánska a některých dalších států, které v minulosti ozdravily svoje rozpočty. Dánsko a severské státy obecně jsou příklady těch zodpovědných států, které historické výzvy překonaly. Nyní mají rozvinuté moderní systémy řízení veřejných financí a dlouhodobě udržují vyrovnané, či dokonce přebytkové rozpočty, což dokázaly i skrze nižší náklady na obsluhu dluhu,“ uvedl pro Echo24 Martínek.

Piráti podle něj věří v evropskou integraci a chtějí činit „včasné kroky, které nás budou přibližovat k přijetí evropské měny tak, aby to bylo výhodné i pro české občany“. „Víme, že náklady na obsluhu státního dluhu, dluhová služba jsou historicky v zemích eurozóny a zemích účastných na ERM II nižší. Naše dluhová služba je prohlubujícím se rizikem pro vyrovnané rozpočty,“ dodal Martínek s tím, že stát by měl konsolidaci veřejných financí řešit paletou opatření – jednak těch, které jsou součástí připravovaného balíčku, tak reformních kroků, které jsou nutné a jsou pozitivním signálem pro finanční trhy.

Přistoupení k euru, ke kterému se Česko při vstupu do EU zavázalo, má podle Martínka své výhody i nevýhody. „Kladné stránky podle nás převažují, ale vzhledem k tomu, že naplnění veškerých Maastrichtských kritérií potrvá ještě několik dalších let a vzhledem k euroskeptickému postoji některých členů vlády, se otázka přijetí eura týká až dalšího volebního období,“ uvedl Martínek s tím, že Piráti v rámci vlády proto prosazují „splnitelné cíle“.

„Jedním z těch zásadních je stabilnější kurz koruny vůči euru. Příkladem toho, že se vstup do ERM II vyplatí, je Bulharsko, kde výrazně klesly úroky na státních dluhopisech, čímž se výrazně šetří finance daňových poplatníků. Samotný vstup do ERM II se pojí s celou řadou věcných opatření, která v důsledku jsou signálem pro finanční trhy a nese s sebou tedy nižší náklady na dluhovou sazbu,“ dodal Martínek.

Horská: Česko potřebuje pružný trh, dánská cesta je nebezpečná

Ekonomka z NERVu Helena Horská pro Echo24 poukázala, že česká ekonomika potřebuje projít ještě strukturální změnou a posunout se k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou a odstranit existující nerovnováhu. „Prostě ji čeká ještě mnoho zásadních změn. Tudíž je stále velmi vzdálena stabilizované a vyspělé ‚matured‘ ekonomice jako je Dánsko. Proto je pro naši ekonomiku fixování kurzu v úzkém pásmu nevhodné,“ míní Horská.

„Dokonce bych řekla i nebezpečné, když se podíváme na naše zkušenosti s fixním režimem měnového kurzu. Právě kvůli přehřáté ekonomice, dvojím deficitu byla vláda spolu s ČNB v roce 1997 nucena pod tlakem trhu opustit fixní kurz a přejít na současný režim řízeného plovoucího kurzu,“ připomněla historický vývoj Horská. „Další pohrávání si s ‚fixací‘ kurzu, i když jedním směrem, jsme si zažili v letech 2013 až 2017, kdy ČNB přistoupila ke kurzovému závazku,“ dodala ekonomka a popsala dopady závazku – omezení likvidity trhu, nahromadění devizových rezerv ČNB, kumulace koruny do rukou zahraničních spekulantů a investorů.

„Česko potřebuje v této horké fázi léčení svých neduhů a nemocí co nejvíce pružný trh – včetně volného kurzu koruny, který pomůže ekonomice vstřebat nutné změny, ale i šoky zvenčí, ač se někomu pohyb jedním či druhým směrem může někomu nelíbit,“ míní Horská. „Mít stabilní měnu také klade značné nároky na kredibilitu centrální banky a její komunikaci. Jsme na to připraveni? Obávám se, že ještě ne,“ dodala pro Echo24 Horská.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka NERV poukázala, že Dánsko se rozhodlo zafixovat svou korunu již v roce 1982 a pak později vstoupit, aniž by se zavázalo přijmout euro, do ERM II s úzkým pásmem fluktuace plus minus 2,25%. „Centrální banka však udržuje intervenci korunu ještě stabilnější. Přijetí DKK do ERM II bylo ale obhajováno značnou sladěností dánské ekonomiky s eurozónou, její stabilitou a vyspělostí. Zapojení do ERM II navíc dává fixací kurzu jistou dávku důvěryhodnosti a pojistky, protože v systému ERM II může v krajním případě přijít na pomoc bránit kurz i Evropská centrální banka,“ uvedla Horská.