„Vědci zjistili.“ Tereza Matějčková o vztahu expertního vědění a demokracie

To, že ve „společnosti vědění“ roste nevědění, není originální teze. Taková společnost je založena na specializaci a hyperspecializovaní občané toho vědí hodně o jednom problému a málo o všech ostatních. Není pochyb o tom, že na tomto mechanismu stojí dosavadní úspěch západní vědy i společnosti, ale také je třeba reflektovat zmíněnou masu nevědění, která vzniká za zády nejen vědcům, ale nám všem.

Je-li vědění moc, jak tvrdil Francis Bacon, snad lze v tom případě dodat: vysoce specializované poznání je i bezmoc. Vzývá se tzv. kritické myšlení, avšak ten, kdo dnes pohlíží kriticky na vědecké výstupy, se snadno ocitá v pozici člověka, který zpochybňuje hodnotu expertnosti, a stojí-li na tom současná demokracie, hned je i nepřítelem jejím. Ostatně je fakt, že se v současnosti setkáváme až s populistickým shazováním vědy a s generálním vyhlašováním nedůvěry expertům. Tento postoj jde často ruku v ruce s důvěrou v postupy zcela experimentální.

Takový postoj může demokracii, jejíž současná podoba na vědění stojí, skutečně ohrožovat. Byla by však chyba přiřknout výlučnou odpovědnost zmateným občanům či populistickým politikům. Tváří v tvář tomu, jak nepatřičně jsme v posledních krizových obdobích odkazovali na vědu, dokonce může jít o správnou intuici, která však vede k mylným závěrům.

Vezměme si pandemii.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné dvojčíslo Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.