Izrael proti všem. Rada bezpečnosti poprvé vyzvala k příměří v Gaze, USA se zdržely

VÁLKA V GAZE

Izrael proti všem. Rada bezpečnosti poprvé vyzvala k příměří v Gaze, USA se zdržely
Izraelská ofenziva si podle Hamásu od října vyžádala smrt více než 32 000 Palestinců. Foto: Shutterstock
1
Svět
Echo24
Sdílet:

Rada bezpečnosti OSN dnes přijala první rezoluci od začátku války v Pásmu Gazy loni v říjnu, která vyzývá k okamžitému příměří. To má trvat během muslimského měsíce ramadánu, který končí 9. dubna. Pro rezoluci hlasovalo 14 zemí, Spojené státy se zdržely. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyzýval USA k vetování rezoluce a po hlasování uvedl, že Spojené státy svým postojem poškodí válečné úsilí Izraele v boji proti palestinskému hnutí Hamásu v Gaze. Ministr zahraničí v souvislosti s příměřím varoval před větší válkou na severu. Hamás podle agentury AFP přijetí rezoluce uvítal.

Rada bezpečnosti OSN během současné války v Pásmu Gazy, která začala 7. října teroristickým útokem hnutí Hamás na Izrael, schválila dvě rezoluce žádající větší humanitární pomoc či "humanitární pauzy a koridory", žádná dosud ale nevyzývala k příměří.

Text rezoluce, kterou navrhlo deset nestálých členů Rady bezpečnosti, podle deníku Haarec vyzývá k okamžitému klidu zbraní v Pásmu Gazy během ramadánu, což by mělo vést k trvalému příměří. Dokument také požaduje propuštění všech rukojmích, které drží Hamás v Gaze od říjnového útoku, kdy v Izraeli zabil na 1200 lidí a asi 250 osob unesl. Stovku propustil během dosud jediného příměří v této válce koncem listopadu.

Deník Haarec napsal, že příměří v rezoluci není podmíněno propuštěním rukojmích, ale obě výzvy jsou zmíněny paralelně. Právě kvůli tomu krátce před hlasováním Netanjahu pohrozil, že odvolá cestu svých vysokých úředníků do Washingtonu, plánovanou na tento týden, pokud USA rezoluci nevetují.

"Neexistuje žádný morální základ pro zastavení války, dokud se nevrátíme domů všichni rukojmí. Pokud nedosáhneme rozhodného a absolutního vítězství v Gaze, přiblíží se větší válka na severu," uvedl podle listu The Jerusalem Post izraelský ministr obrany Joav Gallant.

"Ve světle změny amerického postoje se premiér Netanjahu rozhodl zrušit cestu delegace do Washingtonu," oznámil Netanjahuův úřad po hlasování. Izraelští činitelé měli v USA jednat o Netanjahuově plánu zahájit operaci i na jihu Pásma Gazy v oblasti Rafáhu, kde ale nyní přebývá v nuzných podmínkách na 1,5 milionu Palestinců. USA se snaží Netanjahua od této operace odradit, pokud civilistům nezajistí bezpečnou evakuaci.

V delegaci, kterou Netanjahu dnes zrušil, měl být jeho ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, který jako pozorovatel zasedá i v izraelském válečném kabinetu, a poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi.

Netanjahu dnes označil americké nevetování rezoluce za "jasnou změnu postoje". To ale odmítl bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby, podle něhož USA stále jasně podporují příměří výměnou za propuštění rukojmích. Kirby dodal, že ve Washingtonu už je izraelský ministr obrany Joav Galant, který by se měl setkat s americkým bezpečnostním poradcem Jakem Sullivanem, ale i s ministrem obrany Lloydem Austinem či šéfem diplomacie Antony Blinkenem. Hovořit mají o chystané operaci Izraele v Rafáhu i o jednáních, která mezi Hamásem a Izraelem zprostředkovávají USA, Egypt a Katar.

Spojené státy od října vetovaly tři rezoluce vyzývající k okamžitému příměří, které nezmiňovaly propuštění rukojmích, napsal dnes server The Times of Israel (ToI). USA se také při hlasováních Rady bezpečnost dvakrát zdržely, aby umožnily větší humanitární pomoc do Gazy.

Dosud poslední rezoluci, před tou dnešní, vetovaly v pátek Rusko a Čína, které odmítly americký návrh vyzývající k okamžitému a trvalému příměří. Rusko označilo návrh za zpolitizovaný a nedostatečně tvrdý vůči Izraeli. Rusko a Čína vetovaly americkou rezoluci ke Gaze také už v říjnu.

Pro příměří v Pásmu Gazy, kde si izraelská ofenziva podle Hamásu od října vyžádala smrt více než 32.000 Palestinců, se loni dvakrát vyslovilo Valné shromáždění OSN. Pro v říjnu i v prosinci hlasovala více než stovka zemí, proti byly v obou případech mimo jiné Izraele, USA či Česká republika.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články