„Bratříčku, zavírej vrátka.“ Písničkář Karel Kryl náhle zemřel před 30 lety

VÝROČÍ KARLA KRYLA

„Bratříčku, zavírej vrátka.“ Písničkář Karel Kryl náhle zemřel před 30 lety
Mnohé jeho písně zlidověly a staly se symboly boje proti totalitní moci. Foto: odra-film.wroc.pl
1
Domov
Echo24
Sdílet:

Mnohé jeho písně zlidověly a staly se symboly boje proti totalitní moci. Některé provokovaly, většinou ale jen málokoho nechaly chladným. Jedni ho berou jako klasika, legendu protestsongů své doby, pro jiné byl zase věčně nespokojeným kverulantem. Po roce 1989 totiž v rozhovorech i ve své tvorbě kritizoval dění ve společnosti. Pro většinu svého publika ale písničkář a básník Karel Kryl zůstal především věrným své kytaře a písním. Karel Kryl zemřel náhle na srdeční příhodu před 30 lety, 3. března 1994, v Mnichově ve věku 49 let.

Fenomén Karla Kryla v sobě podle kritiků spojuje hned tři dary: dar slova, dar jednoduché, avšak působivé melodiky, díky níž si jeho skladby lidé pamatují, a v neposlední řadě dar hlasu.

Písně, ke kterým si skládal hudbu a texty, oslovují svojí naléhavou výpovědí stejně silně dnes, jako koncem 60. let, kdy se Krylův pověstný generační song Bratříčku, zavírej vrátka stal symbolem odporu proti okupaci Československa. Svým dvouoktávovým basem Kryl vyzpíval všechno - trpkost duše, bolest i lásku. Z písní Veličenstvo kat, Píseň Neznámého vojína, Morituri te salutant, Král a klaun, Salome nebo Anděl se staly hymny několika generací.

Už od první desky Bratříčku, zavírej vrátka (1969) se Kryl stal, byť trochu nechtěně, "tragédem národa". V jeho repertoáru však nechyběly ani žertovné písničky plné slovních hříček (Jedůfky), uměl se zasnít, jemně pohladit lyrickou baladou. Pro mnohé jsou Krylovy písně možná moc patetické, dokonce až depresivní. "Byly jeho život", přiznávala jeho druhá žena Marlene, bavorská rodačka, která sršatému bouřlivákovi 15 let vytvářela zázemí (vzali se však až v únoru 1991).

Se svým pronikavým viděním příčin a důsledků, ironií i skepsí se Kryl vždycky vymykal a šel "proti srsti". Pocházel z kulturní rodiny novojičínského tiskaře (narodil se 12. dubna 1944 v Kroměříži). Už jako dítě poznal sílu bolševika, když rozbíjeli otcovu tiskárnu (firma Kryl - Scotti), a vyrůstal trochu jinak, než jeho vrstevníci. Byl věřící, i když tvrdil, že by ho asi z každé církve vyhodili. Křesťanské tradice si ale nesmírně vážil a také z ní čerpal ve své tvorbě.

Umělecké vlohy Kryl zpočátku věnoval hlíně, po studiu na keramické škole v Bechyni se tím i chvíli živil. To už byla ale jeho nezbytným doplňkem kytara. Začal vystupovat na malých scénách v Olomouci a v Ostravě, od roku 1966 nahrával v rozhlase, v Praze spolupracoval s divadlem Semafor. V roce 1968 se Kryl krátce uchytil v televizi jako asistent scény. Stal se populárním v rozhlasové hitparádě Houpačka a vystupoval ve studentských klubech.

Krylovi bylo jasné, že s kvalifikací "Bratříčka" si v nastupující československé normalizaci nezazpívá, a z festivalu v Německu v roce 1969 se už nevrátil. Usadil se v bavorském Mnichově, podle něj Mníšku pod Alpou, studoval dějiny umění a filozofii. Dvaadvacet let působil jako redaktor Svobodné Evropy. Písničkářskou profesi Kryl nikdy neopustil. Skládal, psal poezii a koncertoval pro krajany po Evropě i v zámoří. Vydal několik knih textů a natočil řadu desek.

Po svém návratu do rodné země v listopadu 1989 (posléze pendloval mezi Českem a Mnichovem) chtěl nejen zpívat. Kryl také nahlas mluvil o tom, co se mu zde nelíbilo, kritizoval "český samet" i jeho představitele. Ze dvou šoků se nemohl do smrti vzpamatovat," tvrdí písničkář Jaroslav Hutka. "Z toho, že se objevil na Václavském náměstí spolu s Karlem Gottem, v podstatě normalizačním umělcem. A také ho mrzelo, že se nikdy nesešel s Václavem Havlem."

Kryl v koncertování nepřestával, vycházely mu také nové i staré knihy, například sbírky Kníška (1991) a Zbraně pro Erato (1993) či kniha rozhovorů Půlkacíř (1993). Vydával desky, mezi nimi nově Tekuté písky (1992) a Monology (1992). Posmrtně mu vyšly například album Jedůfky s dosud nevydanými písněmi, souborné vydání jeho sbírek nazvané Básně (1997) či politické komentáře Země Lhostejnost (2012).

Zpěvák zemřel 3. března 1994 v Mnichově, pohřben je v pražském Břevnově. Zádušní mši celebroval jeho přítel arciopat benediktinského Břevnovského kláštera Jan Anastáz Opasek v klášterním kostele sv. Markéty v Praze. Mnoho lidí se tehdy nedostalo dovnitř, přesto se před klášterem sešlo přibližně 4000 osob. Účast politické reprezentace byla minimální, legenda undergroundu Ivan Martin Jirous se k tomu vyjádřil slovy: "Nasralo mě, že mu nebyl Havel ani na pohřbu, když na Hradě přijímá takový kreatury jako Jacksona!"

Velkého ocenění se mu dostalo až po smrti, kdy byl zapsán do Síně slávy ceny Gramy (1995), získal Cenu Františka Kriegla (1995), Medaili Za zásluhy (1995) i Řád Tomáše Garrigua Masaryka (2014). Rodná Kroměříž věnovala Krylovi expozici, která připomíná jeho písně, ale i milostnou poezii. V roce 2016 byl do kin uveden dokumentární film Bratříček Karel polské režisérky Krystyny Krauzeové, který přibližuje i neznámé události z jeho života. V říjnu 2021 mu u vchodu do budovy ostravského studia Českého rozhlasu odhalili pamětní desku, v prosinci 2021 se stal čestným občanem Nového Jičína.

Kryl se také stal vzorem pro celou řadu muzikantů. Svůj vztah k němu vyjádřil v písni Malčik písničkář Tomáš Klus, za svého učitele ho považuje i Jaromír Nohavica. Vlastní úpravu Krylových písní prezentoval zpěvák Daniel Landa.

Výročí písničkáře Karla Kryla, od jehož úmrtí 3. března uplynulo 30 let a 12. dubna 80 let od jeho narození, připomenou koncerty i nové vydání jeho písní. Krylovým výročím bude věnována například série koncertů Davida Uličníka s názvem Kryl - *80 + 30, kterou zahájí 3. března v Břevnovském klášteře v Praze.

Vystoupení Uličníka s hosty bude také součástí Týdnu pro Kryla, který se uskuteční od 8. do 12. dubna v Krylově rodné Kroměříži. Nabídne pestrý program formou výstav, vernisáží, přednášek, projekcí a koncertu.

Klubový večer u příležitosti dvojího výročí Kryla se bude konat 4. dubna také v Městském kulturním středisku v Domažlicích. V projektu s názvem Salome, který nabídne autorské úpravy písní jako Anděl, Veličenstvo kat nebo Karavana mraků vystoupí zpěvák Pavel Batěk.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články