Výzva k vystoupení z OSN nebyla unáhlená ani emotivní, hájí se Černochová

Loňský výrok ministryně obrany Jany Černochové (ODS) ohledně vystoupení Česka z OSN nebyl unáhleným a ukvapeným výkřikem, jeho hlavním cílem bylo otevření vážně míněné debaty o reformě této organizace. Ministryně Černochová to uvedla v odpovědi na písemnou interpelaci poslance ANO Martina Kolovratníka, který se na ni obrátil s dotazem nazvaným Poškozování české zahraniční politiky ukvapenými vyjádřeními. Poukazoval v něm na loňské vyjádření ministryně na sociální síti X, v němž vyzvala k vystoupení ČR z OSN.

Výrok Černochové souvisel s rezolucí, která se týkala bojů mezi Izraelem a teroristickou organizací Hamás a která vyzývala mimo jiné k humanitárnímu příměří mezi oběma stranami. "Stydím se za OSN. Dle mého názoru nemá ČR v organizaci, která fandí teroristům a nerespektuje základní právo na sebeobranu, co pohledávat. Vystupme," napsala tehdy ministryně.

Valné shromáždění OSN před tím přijalo rezoluci, která byla první společnou reakcí OSN na aktuální konflikt v Izraeli. Kanada navrhovala, aby text obsahoval jednoznačné odsouzení "teroristických útoků" Hamásu a žádal okamžité propuštění rukojmích. Její návrh ale neuspěl. Text navržený Jordánskem a dalšími arabskými zeměmi získal podporu 120 zemí, 45 se zdrželo hlasování. Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan přijetí rezoluce ostře zkritizoval a prohlásil, že OSN pozbyla legitimity.

Poslanec Kolovratník ve své interpelaci napsal, že lidsky emotivnímu vyjádření ministryně rozumí a cítí obdobné zklamání jako ona. "Je nutné zdůraznit, že jste vrcholovým představitelem silového ministerstva a Vaše výroky nemohou (a také nesmí) být brány na lehkou váhu," uvedl poslanec. Poukázal na to, že Česko v současné době usiluje o členství v Radě bezpečnosti OSN v letech 2032 a 2033. "Nastala tak paradoxní situace, kdy na jedné straně usilujeme o členství a současně proklamujeme, že bychom měli z této důležité organizace vystoupit," napsal. Česko se tak podle něj stává v očích ostatních nedůvěryhodným partnerem.

Ministryně obrany v odpovědi uvedla, že si za svou kritikou OSN stojí a nehodlá na ní nic měnit ani ve světle zájmu ČR o členství v Radě bezpečnosti. "Pokud by členství v Radě bezpečnosti mělo být podmíněno nekritickým postojem k OSN, pak tento status skutečně nemá žádnou cenu a bylo by to s touto organizací ještě horší, než se zdá," uvedla ministryně. Česko se podle ní má ucházet o členství v Radě bezpečnosti a má tuto příležitost využít k tomu, aby OSN pozitivně ovlivnilo.

V dnešní době podle Černochové po celém světě včetně Evropy sílí antisemitismus a OSN podle ministryně v této situaci selhává, stejně jako selhává v otázce války na Ukrajině. Tato organizace není schopná rozpoznat, kdo je agresorem, a v případě Izraele v dané rezoluci označuje napadenou stranu za okupanta, napsala ministryně. "Mé vyjádření k členství v OSN nebylo žádným unáhleným a emotivním výkřikem," dodala.

Rada bezpečnosti má 15 členů, z nich je pět stálých, a to Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie. Zbývajících deset nestálých členů volí Valné shromáždění OSN na dvouleté funkční období. Kandidáti se vybírají podle regionů. Česko bylo nestálým členem RB OSN v letech 1994 až 1995, v roce 2007 neuspělo v souboji s Chorvatskem. Další volba, které se chce ČR účastnit, se uskuteční v roce 2031.