Embargo na ruský diesel je tu, hrozí opět litr nafty za 50 Kč?
KOMENTÁŘ
Rusko po tomto víkendu zkrátka definitivně ztratí svůj největší vývozní trh pro ropu a ropné produkty, píše Lukáš Kovanda. (Ilustrační snímek)
Foto: Shutterstock
1
Ruská armáda odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí, prohlásil dnes podle mé ...
V neděli vstoupilo v platnost embargo EU na námořní dovoz ruských ropných produktů, včetně dieselových paliv, a současně s tím také začíná platit zastropování jejich cen na úrovni 100 dolarů za barel. Na této částce se v pátek shodla EU se zeměmi skupiny G7.
Takže tankery, které budou chtít mít přístup k západním službám, například k pojištění, budou muset do třetích zemí vyvážet ruské ropné produkty za cenu nižší, než je právě 100 dolarů za barel. Více než 95 procent tankerů zajišťujících mezinárodní námořní přepravu se pojišťuje skrze Londýn.
V pátek EU a G7 dojednaly ještě druhý strop, 45 dolarů za barel, který se vztahuje na ropné produkty, které se, na rozdíl od dieselových paliv, tradičně prodávají ve slevě oproti ceně ropy. Cena ruské námořně vyvážené ropy je už od loňského prosince ze strany EU a G7 zastropována na úrovni 60 dolarů za barel.
Cena ruských dieselových paliv se nyní pohybuje kolem 90 dolarů za barel. Zastropování ještě o 10 dolarů na barel vyšší se tak ruských rafinerií příliš nedotkne. Nutno ovšem říci, že ruská dieselová paliva jsou už nyní ve slevě, neboť dieselová paliva z jiných oblastí, než je Rusko, se v EU dle její klíčové referenční ceny prodávají za přibližně 113 dolarů za barel.
Rusko před invazí na Ukrajinu dodávalo do EU v průměru zhruba 650 tisíc barelů dieselových paliv denně. Uplynulá neděle tedy představuje zásadní milník v procesu přesměrovávání těchto dodávek, nebo alespoň jejich podstatné části, do jiných oblastí. Největším odběratelem ruských dieselových paliv tak letos bude oblast východního Středozemí, včetně Turecka. Do této oblasti zamíří letos v denním průměru o sto tisíc barelů dieselu více než loni, celkem 210 tisíc barelů. Klíčovými odběrateli ruských dieselových paliv se letos stanou také africké a latinskoamerické země.
Vítězi celé situace tak budou obchodníci s palivy a také země, které budou profitovat z jejich přeprodeje. Příkladem je Indie. Ta velmi pravděpodobně bude zpracovávat ruskou ropu a vyvážet ji zpracovanou, třeba právě v podobě dieselového paliva, do Evropy jako palivo již neruského původu. Ruská ropa, stejně jako zmíněný ruský diesel, je nyní ve slevě oproti referenční ceně, a to kvůli západním sankcím. Indický vývoz ropných produktů do Evropy letos v lednu dramaticky narostl, v porovnání s lednem roku 2022 i lednem roku 2021.
Dále například zmíněné Turecko už nyní nakupuje ruská dieselová paliva ve slevě, nyní za oněch zhruba 90 dolarů za barel, přičemž svými dodávkami tohoto paliva z vlastních rafinerií zásobuje země EU za cenu o zhruba 25 procent vyšší. Loni v prosinci si Turecko dovezlo rekordní objem ruských dieselových paliv. Podobně na situaci vydělá také Maroko, jehož dovoz ruského dieselu v uplynulých týdnech též markantně vzrostl.
Už nyní nastávají paradoxní podívané. Třeba když se ve Středozemním moři míjí dva tankery. První přepravuje barely s ruským dieselem z přístavu Primorsk v Baltském moři do Turecka. Druhý veze z Turecka to samé palivo do Francie.
Mezinárodní toky obchodu s ropou a ropnými produkty, které se postupně zefektivňovaly a cizelovaly po celá desetiletí, se tak nyní zesložiťují. S jejich narůstající „zašmodrchaností“ stoupá cena přepravy. Třeba proto, že tankery musí nyní zdolat větší vzdálenost. Zatímco dříve by plavidlo ze zmíněného Primorsku přepravovalo barely s dieselem jen do některého z přístavů severozápadní Evropy, nyní starý kontinent obeplouvá, když palivo veze až do Turecka.
Rusko samotné ovšem nakonec bude tratit také. Podle britské poradenské společnosti Wood Mackenzie totiž získá alternativního odběratele jen pro část svých dieselových barelů. Zatímco tedy před invazí vyváželo uvedených 650 tisíc barelů denně, nyní to má být jen 450 tisíc.
Rusko po tomto víkendu zkrátka definitivně ztratí svůj největší vývozní trh pro ropu a ropné produkty.
Zatím ovšem pod vlivem embarg a zastropování neomezuje svoji produkci. V lednu činila ruská produkce ropy zhruba 10,9 milionu barelů denně. To značí jen 0,7procentní pokles v porovnání s prosincem 2022. Rusku se tak vskutku daří přesměrovávat vývoz své ropy a ropných produktů do jiných oblastí, než je EU a další západní státy, které zemi sankcionují kvůli její loňské invazi na Ukrajinu.
S blížícím se termínem zavedení embarga na ruské ropné produkty ale výrazně stoupala cena akcií předních evropských rafinerií, zejména těch silně zaměřených na produkci dieselových paliv, jako je italský podnik Saras, turecký Tupras či řecké závody Helleniq Energy a Motor Oil. Embargo by podle analýzy Bloombergu mělo prospět ziskovosti také českého Unipetrolu, resp. jeho polské matky PKN Orlen.
Důvodem růstu akcií daných podniků, a tedy jejich vyhlížené ziskovosti je utažený evropský trh s ropnými produkty, zejména dieselovými palivy, jenž je zároveň s novým embargem stále napjatější. Evropský trh s dieselovými palivy je totiž strukturálně podzásobený, což může být po zavedení embarga ještě patrnější.
Složitější přeprava znamená nejen vyšší cenu, ale také zvýšené riziko výpadku v dodávkách. Podle zmíněné Wood Mackenzie je tak třeba počítat s letošním růstem ceny dieselových paliv v EU. I čeští řidiči tak zřejmě na svých peněženkách pocítí novou podobu mezinárodního obchodu s ruskou ropou a ruskými ropnými produkty. Budou platit více hlavně tedy za motorovou naftu.
Evropské země do letošního ledna snížily svůj dovoz ruských dieselových paliv na zhruba polovinu. Zatímco před ruskou invazí na Ukrajinu loni koncem února dovážely z Ruska zhruba polovinu veškerých importovaných dieselových paliv, v lednu to bylo přibližně 25 procent. V uplynulých týdnech docházelo napříč Evropou k horečnému předzásobování ruskými dieselovými palivy, což by mělo mírnit možný cenový šok po zavedení embarga. Investoři do akcií zmíněných rafinerií ovšem soudí, že k nárůstu ceny dojde, což podpoří jejich marže a ziskovost.
To, že cena nafty u českých čerpacích stanic by mohla po zavedení embarga EU citelně vzrůst, plyne také z čerstvé analýzy německé Commerzbank. Čtvrtá největší německá banka varuje, že po 5. únoru se silný cenový tlak projeví na již nyní napjatém trhu EU. S velkou pravděpodobností ovšem cena nafty u českých čerpacích stanic nepřevýší úroveň 40 korun za litr, a zůstane tak na hony vzdálená úrovním z loňského března, kdy atakovala hranici 50 korun za litr.
00:02
