Pád reálných mezd až o 10 %. Inflace srazila kupní sílu občanů Česka na evropské dno

České mzdy se od konce roku 2019 nominálně zvýšily o 27 procent, reálně jsou ale kvůli vysoké inflaci o deset procent nižší. Pokles kupní síly je nejvýraznější ze zemí Evropské unie, uvádí analýza hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky. Letos očekává zvýšení reálných mezd o 3,5 až 4,5 procenta, na úroveň před pandemií se tak stále nedostanou.

Reálné mzdy se na předpandemickou úroveň zatím nevrátily ještě v dalších 11 zemích EU. V žádné z nich ale není kumulovaný pokles tak výrazný jako v Česku. Druhé největší snížení zaznamenala Itálie, kde jsou reálné mzdy o pět procent nižší než v roce 2019, průměr eurozóny je pokles o jedno procento. Nejvýrazněji naopak rostly reálné mzdy v Bulharsku, kde se od roku 2019 zvýšily o 36 procent.

Reálné mzdy v Česku výrazně klesly hlavně kvůli tomu, že země zaznamenala jednu z nejvyšších kumulovaných inflací ze zemí EU. Od konce roku 2019 spotřebitelské ceny vzrostly o 41 procent, výraznější růst zaznamenaly pouze Polsko s kumulovanou inflací 42 procent a Maďarsko s 52 procenty. V obou těchto zemích ale byl růst nominálních mezd rychlejší než v Česku.

Mezi největší bariéry pro růst mezd v Česku patří podle analýzy nízká produktivita práce například ve stavebnictví či v zemědělství. Český pracovní trh se také potýká s nízkou ochotou zaměstnanců stěhovat se za prací nebo měnit pracovní místo. "Je přitom empiricky prokázáno, že zvýšení mezd snáz dosáhnete změnou zaměstnání než vyjednáváním se současným zaměstnavatelem," podotkl Peterka. Mzdový růst podle něj také v minulosti tlumilo snížení spotřebitelské poptávky, kvůli kterému firmy přistupovaly k přidávání opatrně, s ekonomickým oživením by se ale tato situace měla změnit.

EDITORIAL: „To nezvládneme“

V letošním roce analýza očekává zvýšení nominálních mezd o šest až sedm procent, reálně vzrostou o 3,5 až 4,5 procenta. Největší růst mezd by měl nastat ve zpracovatelském průmyslu, ve zdravotnictví a ve vysoce specializovaných oborech, kde musejí zaměstnavatelé zvyšovat nabídky kvůli udržení kvalifikovaných pracovníků.

Na předpandemickou úroveň by se reálné mzdy měly dostat v roce 2026. Rizikem pro mzdový růst ale jsou hospodářská stagnace hlavních obchodních partnerů v čele s Německem nebo riziko obchodních válek, uzavřel Peterka.