AD Dělohu si může pronajmout i pedofil

NÁZORY ČTENÁŘŮ

AD Dělohu si může pronajmout i pedofil
"Když může člověk mít dítě ještě jaksi postaru, nesmí se mu v rodičovství bránit." Foto: Shutterstock
1
Názory čtenářů
Hana Konečná
Sdílet:

NÁZORY ČTENÁŘŮ: Zaujal mne článek Terezy Šimůnkové upozorňující, že v USA si může přes náhradní mateřství pořídit dítě i pedofil. Regulace asistované reprodukce je mé odborné téma a zároveň i těžká noční můra. Jak ji regulovat, aby ji využívali jen ti „hodní“?

Když může člověk mít dítě ještě jaksi postaru, nesmí se mu v rodičovství bránit (termín „tradiční těhotenství“, zmiňovaný v článku, mne uvádí do ještě větší deprese než v jaké už jsem). Zákony zaručují, aby se neopakovalo to, co například v nacistickém Německu, kdy se podle určitých kritérií na státní úrovni rozhodovalo kdo s kým může či nemůže mít dítě a jaké to dítě má být. Ale co když „tradičního těhotenství“ nelze dosáhnout? Bohaté společnosti díky dostupnosti vyspělých technologií (například asistovaná reprodukce) umožňují stát se rodičem i těm, jimž stojí v cestě nějaké překážky. Původně se technologie vyvinula na pomoc ženám, které mají srůsty na vejcovodech, postupně se přidávaly další a další diagnózy. Zásadním nástrojem je možnost manipulovat s vajíčky a embryi mimo tělo, se spermiemi to bylo možné do jisté míry vždy. Embryo tak dnes lze vložit v podstatě do jakékoliv vhodně hormonálně stimulované dělohy, včetně děloh žen v kómatu (transplantacím děloh mužům či umělým dělohám se zde věnovat nebudu). Regulací asistované reprodukce je tedy i stanovení kritérií komu jaké embryo transferovat, komu pak to dítě bude „patřit“, a kdo to všechno zaplatí. Kromě transplantací děloh zde pominu i téma platby, trochu jsem se ho dotkla ve své reakci na jiný článek.

Tereza Šimůnková upozorňuje na Kalifornii, kde letos předefinovali definici neplodnosti na „neschopnost člověka reprodukovat se jako jednotlivec nebo se svým partnerem bez lékařského zásahu“. Kalifornie je sto let za opicemi, neplodnost je redefinovaná už dávno. Podle celosvětově uznávaného mezinárodního Glosáře z roku 2017 je neplodnost „onemocnění charakterizované neschopností otěhotnět po 12 měsících pravidelného, nechráněného pohlavního styku nebo v důsledku narušení reprodukční schopnosti osoby buď jako jednotlivec, nebo se svým partnerem.“ Většinu žadatelů o asistovanou reprodukci s darovanými gametami či embryi či náhradním mateřstvím tvoří právě ti, co spadají do druhé části definice: ženy mimo reprodukční věk, osamělé osoby, stejnopohlavní páry, atd. Některé státy jim už ze zdravotního pojištění přispívají, jinde o to usilují, například v Británii teď probíhá kampaň IVF for all.

A když máme i v Evropě takovou definici, může o asistovanou reprodukci včetně náhradního mateřství žádat pedofil? Samozřejmě, že může, a možná i žádá, jen to nevíme. Mediálně propíraným tématem je obchod s dětmi od ukrajinských náhradních matek na území ČR, označovaný jako Operace Španěl. Jsou toho plná média, o tom, jak to pokračuje, mluvil na jaře v PSP detektiv z Národní centrály proti organizovanému zločinu a teď v listopadu jeho kolega, opět v PSP. Ani ty Ukrajinky ale nejsou potřeba. Když si muž (klidně i pedofilní) sežene ochotnou ženu a přijdou do centra asistované reprodukce jako pár, klidně může proběhnout náhradní mateřství, aniž by se to tak pojmenovalo. Zdravotníci z center sice občas mají podezření, ale nemohou nic dělat, nesmí nijak „lustrovat“ žadatele. Tuto cestu volí nejen muži, ale i ženy, ať už osamělé nebo v lesbickém páru. U nás je (zatím) jediným omezením pro přístup k asistované reprodukci věk ženy (horní hranice je 49 let) a podmínka, že musí přijít společně muž a žena. Že se možná prvně viděli před budovou centra, je nepodstatné.

Nejsem odborník na pedofilii, ale popis Shanea Dawsona v tomto článku ve mně budí dojem, že spíš než že je pedofil, a proto přitahuje pozornost, pedofila předstírá, aby tu pozornost přitáhl. A dalším krokem pro přitažení další pozornosti je pořízení si dětí. Nevím, která z obou variant je z pohledu vývoje dítěte ta „lepší“. Ano, sexuální zneužívání dětí vnímá společnost, včetně mne, jako jeden z nejhorších zločinů. Jistě i kvůli tomu se písmenko P (zatím?) nedostalo viditelně do zkratky LGBTQI+. Ale proč nám tak vadí zrovna pedofilové? Odborníci upozorňují, že většinu trestných činů na dětech nepáchají pedofilové, že naprostá většina pedofilů svou orientaci zvládá a dítěti by nikdy neublížili. Za svou orientaci pedofil nemůže, proč by měl být trestán, když nikdy nic nespáchal? Jistě by měl mít právo žít normální život. Významný bioetik Peter Singer říká: „Já jsem konsenzualista, nemám vlastní morální zábrany. Z mého hlediska, že není nic „jasně zlé“, záleží na důsledcích. Postoje k pedofilii nebo k zoofilii se nijak neliší od starých postojů k homosexualitě, které se naštěstí změnily.

V současné době se připravuje regulace náhradního mateřství v ČR. Obchodovat s dětmi nikdo nechce, stejně jako nechce dávat děti někomu, kdo by jim ubližovat. Jak ale takovou regulaci zformulovat, aby se – jak obvykle říkají ti, co věří v dobrou regulaci – s vaničkou nevylilo i dítě? Já v možnost dobré regulace nevěřím, i proto jsem se přihlásila k Deklaraci Casablanca, která žádá globální zákaz. Mohu se však mýlit, možná taková regulace existuje. Než ji ovšem zformulujeme, uběhnou roky, možná desítky let, a velmi problematické procedury asistované reprodukce, využívající části těla někoho jiného, budou vytvářet další děti s možná problematickým osudem. Čímž neříkám, že procedury s vlastními částmi těla, vedoucí k „tradičnímu těhotenství“, vytvářejí všem dětem vždy jen růžovou budoucnost.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články