Simulace Putinova útoku na Pobaltí: zdevastovaná Litva a tisíce mrtvých vojáků

Možný útok na východní křídlo NATO se jako teoretická hrozba objevuje od začátku války na Ukrajině opakovaně. S tím pak i úvahy o skutečné akceschopnosti aliance vzhledem k vyznění zásadního článku 5 Severoatlantické smlouvy. Tyto skutečnosti pak hrají roli i ve válečné simulaci, o které informuje německý deník Bild. Ta modeluje scénáře možného ruského útoku na Pobaltí a ukazuje právě i nejhorší variantu, podle které by reakce aliance trvala několik dní. Ty by přitom byly zejména pro Litvu značně devastující.

Před dvěma lety vyvolala ostrou kritiku Kremlu litevská blokace Kaliningradu a i tehdy se začaly objevovat výhrůžky o odvetném útoku na pobaltské členy NATO. Skloňoval se zejména tzv. Suwalský koridor, který je tvořený přirozeně vhodným, průchodným terénem, a táhne se zhruba sto kilometrů mezi Kalinigradskou oblastí a hranicemi Běloruska. V médiích titulovaný například i jako „nejnebezpečnější místo na planetě“ je západními odborníky považovaný za možný prvotní cíl, kterým by Rusko postupovalo v případě konfliktu se Severoatlantickou aliancí. Umožnil by totiž odstřižení pobaltských států a jejich obklíčení.

Objevovaly se právě také úvahy, zda by Rusko nemohlo útokem na tento řídce osídlený a jinak spíše nevýznamný pohraniční koridor dosáhnout určitého rozkolu v NATO. Tedy vyvolat rozpory, zda kvůli tomuto kousku území aktivovat článek 5 kolektivní obrany. Podle Bildu pak s pomalejší reakcí NATO počítá i nejhorší scénář simulace, na které se podíleli bývalý velitel americké armády v Evropě Ben Hodges a bývalý vrchní velitel sil Severoatlantické aliance v Evropě Philip Breedlove.

Interessantes Kriegsspiel unter Beteiligung der US-Top-Generäle Hodges und Breedlove.

➡️Tag für Tag – So würde ein russischer Angriff auf das Baltikum Ende 2027 verlaufen.https://t.co/NEhdbxr1I6 pic.twitter.com/u35oIQBHeE

— Julian Röpcke🇺🇦 (@JulianRoepcke) October 19, 2024

Podle tohoto teoretického scénáře, při němž má k útoku dojít v roce 2027, by Litva, Lotyšsko i Estonsko musely čelit ruské armádě deset dní, než by došlo k domluvě a mobilizaci větší pomoci ze strany NATO. Zásadní roli má však podle Bildu hrát i v tomto případě německá brigáda v Litvě, kterou v současnosti NATO posiluje a v simulovaném roce by měla čítat na pět tisíc vojáků.

Útok v simulaci vedlo Rusko z Běloruska, Kaliningradu a následně okupovaného Lotyšska. Po nasazení německých tanků došla simulace k závěru, že by Němci zastavili ruský postup během tří dnů. Na obou stranách by během těchto několika dnů došlo ke ztrátám životů tisíců vojáků. I přes zastavení postupu by pak podle simulace zůstala Litva „částečně okupovaná a zdevastovaná“.