„Jádro není budoucnost, palme uhlí.“ Co Němcům zbylo z iracionálních zelených snů?

PLNĚNÍ ZELENÝCH PLÁNŮ

„Jádro není budoucnost, palme uhlí.“ Co Němcům zbylo z iracionálních zelených snů?
Berlín se už v lednu 2020 rozhodl stát se první zemí, která se zbaví energie z jádra i z uhlí. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika
Markéta Malá
Sdílet:

Zahájení ruské invaze na Ukrajinu odstartovalo v Německu nečekané a nepříjemné vystřízlivění z plánu vystavět na dlouho levném plynu z Ruska celou ekonomiku. Plyn měl hrát hlavní roli během bezemisní transformace, kdy se Němci rozhodli odstřihnout se od uhlí i jádra. Provoz jaderných reaktorů je téměř definitivně u konce, jelikož se podle vládní koalice nejedná o zdroj budoucnosti, u uhlí je však situace zcela opačná. Strach z nedostatku elektřiny přiměl Němce spálit nejvíce hnědého uhlí za posledních mnoho let. A podle některých pozorovatelů se chopili příležitosti.

Produkce hnědého uhlí měla v Německu významnou hospodářskou tradici a uhelné regiony v Severním Porýní-Vestfálsku kdysi tvořily páteř německého těžkého průmyslu. Berlín se ovšem už v lednu 2020 rozhodl stát se první zemí, která se zbaví energie z jádra i z uhlí. Tento krok však přehodnotil kvůli prudkému nárůstu ceny plynu. Levný ruský měl přitom s příklonem k obnovitelným energiím podle původního německého plánu Energiewende zásadně pomoct.

Překotné zelené ambice tedy museli Němci odsunout stranou a objem spáleného uhlí k výrobě elektřiny výrazně navýšit. Ačkoliv vývoj měl být opačný, spálilo se v uplynulém roce v Německu nejvíce uhlí za posledních šest let, jak informuje Bloomberg. To je ve srovnání s rokem 2021 více než třináctiprocentní nárůst.

Původně chtěli Němci od uhlí definitivně ustoupit v roce 2038, vzhledem k tlaku vládních Zelených se termín ale posunul už na rok 2030. Podle vlády Olafa Scholze ale „nic není ztraceno“ a rok 2030 je stále realitou. „V této krizové době je nejdůležitější to, že jsme byli v roce 2022 schopni ekonomiku odpoutat od ruského plynu a výrazně snížit spotřebu energie,“ je přesvědčeno tamější ministerstvo hospodářství.

Částečná reflexe situace zaznívá i z Mezinárodní energetické agentury (IEA). „Snažíme se dodržovat naše klimatické cíle, když se ale musíme rozhodnout, zda snižovat uhlíkové emise, nebo mít elektřinu ke svícení, rozhodneme se pro druhou možnost,“ nechal se slyšet Carlos Alvarez, energetický analytik ze zmíněné agentury.

Krize jaderných reaktorů ve Francie, kde jádro tvoří hlavní energetickou složku, a kde podstatná část reaktorů je kvůli technickým potížím stále odstavena, způsobila, že Francouzi se dříve nemyslitelně stali dovozci elektřiny. A to právě z Německa. I to je jeden z hlavních důvodů, proč Němci potřebují produkci elektřiny navýšit a se zatracovaným uhlím se spokojit.

„Jádro není budoucnost“

I přesto, že jádro bylo Evropskou komisí alespoň částečně zařazeno mezi tzv. zelené investice v rámci taxonomie, Němci se výrobu elektřiny z něj rozhodli iracionálně opustit a hovoří o něm jako o nebezpečném a nespolehlivém zdroji, který nepatří do budoucnosti. Tři zbývající jaderné elektrárny mělo Německo podle původních plánů odstavit do konce roku 2022. Na podzim se však Berlín rozhodl prodloužit kvůli energetické krizi jejich provoz do dubna letošního roku. A objevují se i některá vysvětlení, proč Němci raději upřednostnili uhlí než právě jádro.

„V Německu se jistě objevují racionální návrhy jako odklad zavření těch posledních atomových elektráren. Roste podpora jádra. Celkový étos je ale jiný. S hrůzou sleduji, že oni tu energetickou krizi berou jako příležitost, jak zrychlit bezuhlíkovou transformaci. Jim vůbec nevadí, že teď ve velkém pálí uhlí. Protože za každou tunu uhlí, která se spálí místo plynu, se odvede z emisních povolenek obrovská suma do fondu na ekologické projekty. Oni se teď stali přáteli uhlí. Nechtějí atomové elektrárny, protože z nich se neplatí emisní povolenky, takže se nebudou plnit fondy na ekologické projekty. V Německu je v obrovském rozsahu nainvestováno do zelené transformace. Je to úprk vpřed. Oni na to používají speciální pojem Fluchtmodus. Mají tam teď úplně nové profese, třeba klimaekonom. Němci jedou stylem Máš v zádech nebezpečí? Tak přidej,“ uvedl již dříve v Salonu Echa bývalý zástupce velvyslance v Berlíně Jan Sechter.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy