„Německá akce by rozložila EU. Bavme se s Němci o chybách a vině za krizi“

SALON O ROLI NĚMECKA

„Německá akce by rozložila EU. Bavme se s Němci o chybách a vině za krizi“
Slavnostní otevření plynovodu Nord Stream 8. listopadu 2011. Zleva François Fillon, Angela Merkelová, Mark Rutte, Dmitrij Medveděv, Alexej Miller, Günther Oettinger a další. Foto: Kremlin.ru
2
Týdeník

Lenka Zlámalová

Europoslanec Alexandr Vondra byl první, kdo otevřel téma, že je potřeba se s Německem na rovinu bavit o jeho podílu na současné energetické krizi a prudkém růstu cen elektřiny. „Německá energetická politika posledních let je bezpochyby jedním z hlavních důvodů. Zlatou medaili za největší příspěvek k prudkému zdražování má samozřejmě Vladimir Putin a Rusko. Stříbrná ale patří Němcům, kteří svými rozhodnutími o odchodu od jádra a uhlí a sázce na levný ruský plyn k situaci velmi přispěli. Teď navíc oznámili, že v sólo akcii nalijí 200 miliard eur na podporu své ekonomice. O tom byl pražský summit Evropské unie minulý týden,“ říká Vondra v Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla.

Salon hledal odpovědi na otázky, jak Němci přispěli k energetické krizi a co se s tím dá dělat. Kromě Alexandra Vondry přišli debatoval předseda evropského svazu průmyslu BusinessEurope Radek Špicar, který roky pracoval pro automobilový koncern Volkswagen, a diplomat Jan Sechter, který byl zástupcem velvyslance v Berlíně a ambasadorem ve Vídni a Varšavě. V komunálních volbách v Praze kandidoval za stranu Motoristé sobě.

Čím Německo přispělo k současné energetické krizi a prudkému růstu cen? Debatují europoslanec Alexandr Vondra, Radek Špicar, který roky pracoval pro automobilový koncern Volkswagen, a diplomat Jan Sechter, který byl zástupcem velvyslance v Berlíně a ambasadorem ve Vídni a Varšavě.
Čím Německo přispělo k současné energetické krizi a prudkému růstu cen? Debatují europoslanec Alexandr Vondra, Radek Špicar, který roky pracoval pro automobilový koncern Volkswagen, a diplomat Jan Sechter, který byl zástupcem velvyslance v Berlíně a ambasadorem ve Vídni a Varšavě. Foto: Jan Zatorsky

Čím Německo přispělo k současné energetické krizi a prudkému růstu cen?

Vondra: Ta krize má své příčiny a následky. Zatím se debata vede hlavně o těch následcích. To je problém číslo jedna. Než začnu mluvit o Německu, které má lví podíl jak na příčinách, tak na následcích, chci říct jednu věc. Aby bylo jasno. Ve společnosti nejen u nás jsou lidé, kteří využívají kritiku Německa k tomu, aby nějakým způsobem pardonovali roli Ruska, tak to není v žádném případě můj příběh. A chci to na začátek výslovně zdůraznit. Samozřejmě že zlatá medaile za největší podíl na energetické krizi patří Putinovi. Tím, že rozpoutal dobyvačnou, agresivní, arogantní a protiprávní válku, tak přilil olej do ohně, na který už bylo v Evropě založeno. Bezpochyby je to hlavní viník, proč letí ceny energií tak prudce vzhůru. Nicméně pokud jde o příčiny krize, tak tam patří Německu stříbrná medaile hned v závěsu za Putinem. Přinejmenším ze dvou důvodů. Oba vycházejí z jejich Energiewende, jejich nové energetické politiky. Pod ní je podepsaná nejen Angela Merkelová, ale před ní už i Gerhard Schröder.

Čím k té krizi přispěli?

Vondra: Mimochodem, nedávno jsme měli na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku debatu, kdo jsou ti Putinovi cronies (anglicky kumpáni pozn. red.). Všichni se točili kolem Marine Le Penové. Jasně, jezdila si do Moskvy pro peníze na volební kampaň. Tak jsem tam vystoupil a říkám: Sáhněte si tady všichni do svědomí zleva doprava. Vzpomeňte si na ty miliardy, které tam těžil Gerhard Schröder. Jeho SPD, na druhé straně CDU Angely Merkelové za Nord Stream. Vzpomeňte si, jaké zisky tam měla z plynu nizozemská vláda. Němci přispěli k energetické krizi hned dvakrát. Zaprvé tím hysterickým odchodem od jaderné energetiky. Udělali to bez konzultace s kýmkoli v Evropě. A byl to krok, který rozbil energetický trh ve střední Evropě. Celý region tím přišel o stabilní dodávky elektřiny bez ohledu na počasí a různé jiné okolnosti. Tím, jak ve velkém nastartovaly obnovitelné zdroje, a především větrníky, které se musejí v soustavě balancovat, když nefouká. Zrovna letos těch dní, kdy nefoukalo, bylo docela dost. Pak se to musí v energetické soustavě vyrovnávat. A jako stabilní zdroj nemají nic jiného než plyn. Na ten ruský plyn oni vsadili. Přes opakované varování Poláků, kteří Nord Stream označovali za nový pakt Molotov–Ribbentrop. Svého času to ostře rozjel tehdejší ministr zahraničí Radek Sikorski. Američani před Nordstreamem Němce opakovaně ostře varovali. I já jsem je varoval. Vždycky odpovídali: Sašo, neboj se. To je normální vztah zákazník–odběratel. Vzájemně se potřebujeme. Naivní přístup, který nebyl schopen přečíst Rusko v celé hloubce a souvislostech. Němci to brali jen čistě obchodně. A pak přes ten sentiment vztahu, že mocnosti se nakonec vždycky dohodnou. Touto politikou nepochybně strčili hlavu do oprátky Putinovi. A ten si začal pohrávat nejen s Polskem a Pobaltím, ale skrz Německo s celou Evropou tím, že jen přitahoval a uvolňoval plynové kohouty, jak zrovna potřeboval. To jsou příčiny.

Pojďme k následkům.

Vondra: My se zabýváme jen následky. K příčinám jsme se ještě ani nedostali. Co se dá teď dělat? Jednou z příčin krize je i to, že se opustily termínované kontrakty a začalo se obchodovat na spotu. Jednou z možností řešení je návrat k těm dlouhodobým kontraktům a neřešit nákupy přes spotový trh. Nemám na mysli dlouhodobé kontrakty s Ruskem, ale se všemi dalšími dodavateli. Spojenými státy, Kanadou, Norskem, Alžírskem, Katarem, Ázerbájdžánem. Kdyby se jménem Evropské unie něco takového začalo dít, tak to okamžitě vyšle signál trhům. Investorům se dá jasně najevo, že teď bude stabilita cen.

Už měsíce pátrám po tom, proč nic takového Evropská unie neudělala. Měla by se 450milionovým trhem obrovskou vyjednávací sílu. Byla by schopná dostat výbornou cenu. Proč se to nestalo?

Vondra: Protože je to proti ideji zelené dekarbonizace. Protože dlouhodobé kontrakty by vyslaly signál, že budeme spalovat plyn ještě dlouhé roky. Nejen nejbližší tři čtyři roky. To všichni vědí, že spalovat plyn budeme. Že to nejde jinak. Dlouhodobý kontrakt na plyn za dobrou cenu ale znamená patnáct nebo třicet let. Tím se dostáváme do horizontu, o němž bojovníci za dekarbonizovaný svět věří, že v té době už žádný plyn potřebovat nebudeme. Že všude bude bioplyn, vodík. Ten bezuhlíkový ráj. Němci mají takhle postavenou svoji energetickou politiku a brzdí to ostatním v Evropě.

Špicar: S tím nesouhlasím.

Celý Salon si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.