„Náraz do zdi přijde. Některé firmy opustí tento svět, zaměstnanost klesne.“ Ekonom Singer pro Echo

V jaké fázi hospodářského cyklu je česká ekonomika, to je otázka, na niž slýcháme dvě základní odpovědi. Jedni tvrdí, že vinou násobně zvýšených cen za energie nás do čtvrt či půl roku čeká masivní vlna krachů a následně rekordní nezaměstnanost. Jiní (vláda a s ní tzv. progresivisté) připomínají, že vláda slíbila nenechat padnout ani jednu domácnost, že vzhledem k Putinově válce se toho moc dramatického neděje.

„Mně se zdá, že si česká společnost pořád ještě neprodělala moment uvědomění reality. Pořád jsme jako malé dítě v cukrárně, které chce všechno,“ říká v rozhovoru pro Týdeník Echo ekonom Miroslav Singer. Bývalý guvernér ČNB dnes pracuje jako hlavní ekonom Generali pro středovýchodní Evropu.

Od části podnikatelů a finančníků slýcháme varování, že česká ekonomika jede do zdi. Je to reálný odhad, nebo malování čerta na zeď?

Ale svým způsobem ekonomika do té zdi narazit potřebuje, pokud máme snížit inflaci. Sama o sobě se inflace nesníží. Inflaci táhnou vysoká poptávka a současně nízká nezaměstnanost, to, že ještě pořád všichni chceme věci, které de facto nejsou. Pořád ještě máme peníze, abychom za ty věci, které de facto ani nejsou, utráceli. To se nedá změnit jinak než poklesem poptávky, to jest, že část všech těch, kdo dnes chtějí něco kupovat, narazí do zdi a kupovat to nebude.

Tak ono se tím nárazem do zdi může myslet nižší kupní síla obyvatelstva nebo taky pády firem.

Jistě, ale kupní síla obyvatelstva se sníží tím, že lidé přijdou o práci a že firmy nebudou investovat, že nebudou spalovat pohonné hmoty, jimiž pohánějí svou výrobu. Samozřejmě že kus poptávky snižuje ta okolnost, že ceny nedávno vyrostly a mzdy se zatím růstu cen nepřizpůsobily. Stále hrozí, že lidé si o větší mzdy řeknou a dostanou je, firmy si zákazníkům řeknou o vyšší cenu... a spirála se bude točit dál. Podle mého jediné, o co se lze snažit, je, aby kus ekonomiky, který zanikne, nebyl zbytečně velký. Bohužel historicky se to bez přestřelení, jinými slovy aniž by zkrachovalo zbytečně mnoho firem, bez recese nikdy nepovedlo udělat. Zvlášť v případě takto vysoké inflace, jakou jsme si uhnali my. Nevím, proč by se zrovna teď mělo povést jemné přistání.

Hrozí kolaps ekonomiky?

Nevím, co přesně se myslí kolapsem ekonomiky. Mluvíte s člověkem, který pamatuje počátek 90. let, tehdejší pokles ekonomiky o deset procent, jednorázové zvýšení cen o 40 procent, dramatický růst nezaměstnanosti, zvlášť na Slovensku. Všichni to přežili. Co přesně je kolaps, navíc když se nám tu za zadkem válčí a na Ukrajině můžeme vidět lidi, kteří přežívají v úplně jiných podmínkách než my tady? Byl bych s tím slovem opatrný.

Myslel jsem kolaps v tom smyslu, že zkáza firem, které podle vás odumřou nutně tak, aby se snížila poptávka, se začne masově šířit i na firmy, které si krach ničím nezasloužily.

To se ovšem stane.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.