„Netrestejme Čínu, využijme příležitost.“ Cla na elektroauta jdou proti všem

Zavádět, nebo nezavádět cla na čínská elektroauta? Krok Spojených států uvalit stoprocentní clo asi nebude mít velký efekt, do USA se dováží elektromobilů čínské výroby minimum. Mnohem významnější je zvýšení cel na polovodiče, ocel a hliník nebo solární panely. Tratit na tom budou hlavně spotřebitelé. Otázkou je, pro jaký „trest“ za dovoz silně dotovaných aut se už brzy rozhodne EU. Čínský elektromobilový průmysl ale Evropu potřebuje, stejně tak západní automobilky potřebují Čínu, protože tam mnohem levněji samy vyrábějí.

EU zkoumá, do jaké míry poškozuje dovoz levných elektromobilů z Číny unijní trh. Evropská komise, která na obchodní politiku unie dohlíží, prodloužila lhůtu do 4. července, tedy až po evropských volbách, aby rozhodla, zda zavede proti dovozu čínských elektroaut clo nebo jiné opatření. Původně mělo rozhodnutí padnout už na začátku června.

Na poli elektromobility Čína dominuje. Co se týče výroby baterií, celosvětově má na trhu více než 56procentní podíl. Ve vývoji klasických aut nikdy neuspěla a především kopírovala západní automobilky, to naopak rozhodně neplatí o elektroautech, kdy ve vývoji Číňané Západ předehnali. Rychlý vzestup čínské společnosti BYD odráží širší náskok čínských automobilových značek ve vývoji především cenově dostupných ale také technicky vyspělých elektroaut. Západní firmy jako Stellantis a Volkswagen se tak na čínské automobilky obracejí, aby dostaly nový impuls do vlastní výroby.

BYD dokonce podle údajů z posledního čtvrtletí loňského roku v prodejích předehnala americkou Teslu. Jak jsme psali zde, model Seagull automobilky BYD se v Číně prodává za zhruba 12 tisíc dolarů, tedy přibližně 272 tisíc korun, což je zlomek oproti tomu, za kolik se teď prodávají elektrovozy v Evropě.

Čína už oznámila, že by jakožto odvetu mohla zvýšit clo na dovoz velkých benzinových aut z nynějších 15 na 25 procent. „Navrhovaná úprava celní sazby pro dovážené benzinové sedany a sportovně-užitková vozidla (SUV) s motorem větším než 2,5 litru je v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO),“ vyjadřoval se zástupce Čínského střediska pro automobilové technologie a výzkum Liou Pin. Vyšší clo na auta s větším motorem by tak zasáhlo především německé automobilky, které do Číny vyvážejí SUV a sedany.

Zdá se ale, že se rýsuje dohoda, kterou by Čína s Evropou ráda uzavřela. Tak, aby to bylo pro obě strany výhodné. Čínští výrobci elektroaut totiž velmi potřebují ziskový export do evropské ekonomiky, aby se vypořádali s klesajícími maržemi při domácích prodejích. A němečtí výrobci aut zase potřebují na čínském trhu prodávat a udržovat s čínskými výrobci výhodná partnerství.

Podle dat z loňského roku se téměř 30 procent vozů vyrobených německými automobilkami prodalo v Číně. BMW je na čínském trhu z pohledu tržeb závislá jednou třetinou, stejně tak Volkswagen a Mercedes-Benz z podnikání v Číně silně těží. Generální ředitel automobilového koncernu Stellantis Carlos Tavares nedávno uvedl, že cla jsou „hlavní pastí“. „Namísto toho, abychom byli vůči čínské ofenzívě v čisté defenzivě, měli bychom být spíše její součástí,“ řekl Tavares.

Některé západní značky, mezi nimi i americká Tesla a francouzský Renault, vyrábějí elektromobily v čínských továrnách, protože výroba vyjde mnohem levněji, a poté je dováží do Evropy. Západní a japonské značky aut vyrobené v Číně, tvořily za první čtyři měsíce letošního roku 54 procent všech zde nově vyrobených elektromobilů. I proto se nejen šéf Tesly Elon Musk, ale i šéfové zmiňovaného Volkswagenu a Mercedesu vyslovili proti americkým clům a varují před zvýšením cel i ze strany EU.