Čína rozhodla o giga stavbě. V Tibetu vybuduje zdaleka největší přehradu světa

Čínský prezident Si Ťin-pching plánuje nejambicióznější projekt v historii Říše středu, stavbu gigantické přehrady, největší na světě, s třikrát větším energetickým výkonem než dosud největší přehrada na planetě Tři soutěsky. Má se postavit na řece Jarlung Cang-po, nejvýše položené velké řece světa, v Tibetu.

Jak uvedla čínská agentura Sin Chua tento týden a informovala západní média, Peking dal právě zelenou výstavbě budoucí největší vodní elektrárny na světě na východním okraji tibetské náhorní plošiny. S energetickým výkonem třikrát větším než současný držitel světového titulu, čínská nádrž Tři soutěsky, bude nová infrastruktura také nejambicióznějším projektem v historii Říše středu s odhadovanými náklady 1 bilionu juanů, neboli 131,5 miliardy eur (2,853 bilionů Kč).

Přehrada, která se bude nacházet na toku řeky Jarlung Cang-po, by mohla podle odhadu čínské společnosti Power Construction Corp z roku 2020 produkovat 300 miliard kilowatthodin elektřiny ročně.

Projekt bude hrát hlavní roli při plnění čínských energetických cílů i tzv. uhlíkové neutrality, stimulovat související průmyslová odvětví, jako je strojírenství, a vytvářet pracovní místa v Tibetu, uvedla ve středu oficiální tisková agentura Sin-chua.

Jarlung Cang-po vytváří nejhlubší a nejdelší kaňon světa. Řeka má veliký spád, když klesá o 2000 metrů během svého toku v délce 50 km, což nabízí obrovský potenciál pro vodní energii a přináší také jedinečné technické výzvy. Plánované dílo vyžaduje mimo jiné vybudování nejméně čtyř vodních tunelů o délce asi 20 kilometrů skrze horu Namača Barva.

Čína svým rozhodnutím vyvolává obavy z nuceného vysídlení Tibeťanů a dopadů na životní prostředí dále po proudu v Indii a Bangladéši. Čínská státní média popsala stavbu jako „bezpečný projekt, který upřednostňuje ekologickou ochranu“, a uvedla, že podpoří místní prosperitu a přispěje k cílům Pekingu v oblasti tzv. klimatické neutrality. V případě přehrady na Jarlung Cang-po čínské úřady zdůraznily, že projekt nebude mít zásadní dopad na životní prostředí – neuvedly však, kolik lidí vyžene ze svých domovů. Přehrada Tři soutěsky si vyžádala přesídlení 1,4 milionu lidí.

Odborníci a úředníci z Indie rovněž vyjádřili obavy, že přehrada umožní Číně kontrolovat nebo odklonit tok přeshraniční řeky, která teče na jih do indických států Arunáčalpradéš a Ásám a dále do Bangladéše. Krátce poté, co Čína oznámila své plány na projekt přehrady v roce 2020, vysoký představitel indické vlády řekl agentuře Reuters, že indická vláda zkoumá výstavbu velké vodní přehrady, "aby zmírnila nepříznivý dopad čínských projektů".

Čínské ministerstvo zahraničí již dříve reagovalo na obavy Indie v souvislosti s navrhovanou přehradou a v roce 2020 uvedlo, že Čína má „legitimní právo“ přehradit řeku a dopady po proudu zvažovala.