Rozkladný vliv dezinformací? Konspirační teorie pro intelektuály

O málokterém tématu se v posledních letech popsalo tolik papíru jako o dezinformacích a svobodě slova. Přitom na tomto poli se v Česku nic zvláštního neděje, i když se to z obranářské rétoriky některých médií a politiků nezdá.

V řadě sousedních zemí, včetně Německa, je svoboda slova velkým tématem. V Česku se tyto trendy zatím neprojevily. Proč?

Tradice antikomunismu

Stále je u nás živá tradice antikomunistické revoluce z listopadu 1989. Šéfové velkých médií zažili ve formativním věku skutečnou nesvobodu, takže jsou na projevy cenzury, autocenzury a potlačování názorů mimořádně citliví.

V Česku také zatím nepřevládl úhel pohledu větší části západních intelektuálních kruhů, že v zájmu prosazování určitých hodnot je nutné regulovat svobodu slova. A to ať už s ohledem na zájmy menšin, migrantů, nebo planetární problémy lidstva.

Odlišností ve srovnání se situací v sousedním Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku jsou u nás společensky odpovědnější majitelé médií. Většina z nich si stále ještě uvědomuje význam svobodného střetu názorů pro společenskou debatu a až na výjimky nevřazují svá média do služeb některého z politických táborů výměnou za byznysové protislužby.

Na rozdíl od jiných středoevropských zemí také fungují v Česku bytelná veřejnoprávní média. Organizačně jde o pozůstatek z doby, kdy státní sdělovací prostředky byly jediným zdrojem informací. Na jedné straně to s sebou nese pokřivení trhu, protože jsou fakticky placeny z daní, takže jejich možnostem těžko konkurují soukromá média. Na straně druhé drží určité standardy novinářské práce. V éře rozpadu žurnalistiky jako profese to není z hlediska svobody slova málo.

Vedle tradičních médií v Česku v posledních deseti letech vznikla také silná struktura menších soukromých médií. Nejdřív to bylo na bázi protestu proti Andreji Babišovi a jeho ovládnutí největšího vydavatelského domu Mafra. Takto vznikly projekty typu Echo, Reportér nebo Hlídací pes. Po nástupu Fialovy vlády se zas zformovala nebo obsahově přeformátovala hustá síť opozičních youtubových a jiných médií typu XTV, Vox TV nebo projektu kolem Jany Bobošíkové. Česko i díky tomu stále zní všemi hlasy.

Reálná rizika

Mezi skutečná rizika pro svobodu slova patří praktiky velkých technologických firem ovládajících sociální sítě, pro většinu lidí dnes hlavní zdroj informací. Je nutné odmítnout jejich hru, že nejsou mediálními hráči, takže nemusejí podléhat pravidlům a zákonům jako jiná vydavatelství.

Rovněž nemorální kšefty těchto mediálních obrů s vládami typu komunistické Číny jsou varující. Odehrávají se ve stylu Upravíme podle vašich přání vyhledávání, dosahy a algoritmy výměnou za vstup na váš inzertní trh.

Celý text si můžete přečíst ve speciálu Best of Echo 2024. Koupit si jej můžete ZDE.