Německo narazilo do zdi. Společnost se radikalizuje i kvůli migraci, říká politolog Novotný

Berlín zažívá politické zemětřesení a vládní trojkoalice vedená sociálním demokratem Olafem Scholzem je po odchodu FDP v troskách. Německo tak s největší pravděpodobností čekají začátkem roku předčasné volby. Politolog Lukáš Novotný z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem říká, že značnou roli sehrály i hádky mezi kancléřem a ministrem financí o další peníze pro Ukrajinu. Hlavním tématem předčasných voleb podle něj budou také aktuální ekonomické problémy související s vysokými cenami energií a nezvládnutá migrace.

Překvapil vás rozpad vládního „semaforu“, k němuž došlo tento týden po odchodu ministra financí Christiana Lindnera a jeho svobodných demokratů (FDP) z vlády, nebo to viselo delší dobu ve vzduchu?

Určitě mě to překvapilo. Co mě nepřekvapilo je, že vládní koalici provázely spory dané tím, že se potkaly tři velmi odlišné agendy. Každá ze stran šla trochu jiným směrem. Na druhou stranu, když ta vláda vznikala, nebylo moc alternativ. Sociální demokracie z podstaty kladla akcent na sociální agendu. U Zelených se samozřejmě projevoval silný tah na bránu, pokud jde o boj s klimatem a dekarbonizaci. A do toho středopravicová FDP, která tlačila na snižování daní a rozpočtovou kázeň. To jde těžko dohromady s požadavky prvních dvou stran.

Co bylo tou poslední kapkou?

Dokud byly k dispozici peníze, které zbyly z úvěru z covidových let, tak se v rámci možností dařilo. Ovšem už koncem loňského podzimu ústavní soud rozhodl, že není možné těmito penězi financovat stávající problémy související zejména s nárůstem cen energií. A bylo tedy zřejmé, že se Německo musí zadlužit, pokud chce na tyto problémy reagovat. To byl červený hadr pro Christiana Lindnera a vyústilo to až v odchod FDP z vlády v době, kdy se řeší struktura rozpočtu na příští rok. SPD tlačila se Zelenými kvůli nabourání dluhové brzdy na Lindnera, který zase razil umravněný přístup, pokud jde o rozpočtovou politiku.

Důvod té vládní krize tedy je, že Německo narazilo ekonomicky do zdi?

Německo narazilo ekonomicky do zdi už dávno a tato vláda s tím nedokázala dostatečně pracovat. Německé hospodářství je dlouhodobě v recesi. Vláda je navíc obviňována, že nedokázala efektivně zastavit nárůst cen energií. Představte si atmosféru ve společnosti, kde dlouhodobě není hospodářský růst a k tomu roste kriminalita. Němci přestali důvěřovat tomu, co bychom mohli nazvat „made in Germany“, a do značné míry se radikalizují – v důsledku cen energií, migrace i války na Ukrajině. K tomu všemu si tato vláda stanovila cíl přijmout „rentenpaket“, tedy balíček k zaopatření důchodů. Ten je v nějaké podobě dojednanosti a evidentně to vypadá, že kancléř Scholz ve své představě menšinové vlády chce apelovat na opozici, zejména na CDU, aby pro něj v rámci zachování ekonomického balancu hlasovala. Tady se ale podle mě projevuje jeho naivita, protože opozice říká, že s menšinovou vládou nechce mít nic společného.

Opoziční strany předčasné volby vítají a přejí si, aby proběhly co nejdřív.

Je to logické. Důvod je ten, že aktuálně je CDU/CSU na 32 procentech a nemá taky úplně ustláno na růžích, protože jejich potenciální budoucí koaliční partner, s kterým jsou si programově nejblíž a který byl teď vyhozen, to znamená FDP, je v prognózách pod 5 procenty. Možná to je i důvod, proč se chtěl Christian Lindner od této vlády odstřihnout. A druhá opoziční strana Alternativa pro Německo se pohybuje mezi 16 a 18 procenty, takže je také na příznivé vlně.

Nevidíte v probíhající německé vládní krizi paralelu s rozpadem vládní koalice v Česku a odchodem Pirátů do opozice?

Spíš ne. Když se podíváte na Piráty, tak česká vláda má po jejich odchodu stále většinu, kdežto bez FDP nemá Scholzova vláda šanci, takže ta situace je diametrálně jiná. Odhlížím od toho, že my jsme měli ve vládě pět stran a Němci tři. Mimochodem, když se podíváte na historii německých spolkových vlád, tak už vládnutí o třech stranách je v Německu považované doslova za noční můru.

Ta souvislost se nabízí. FDP byla stejně jako Piráti nejmenší vládní stranou, měli čtyři ministry, v obou případech zbýval necelý rok do řádných voleb.

Paralelu vidím v tom, že podobně, jako u našich Pirátů, tak u FDP nakonec všichni z vlády neodešli a jeden z ministrů zůstal. Ministr dopravy Volker Wissing opustil stranu a zůstává členem Scholzovy vlády. Ale jinak je to úplně jiná situace prostě proto, že odchod FDP pokládá vládu. Čistě teoreticky se samozřejmě může stát, že Scholzova vláda dovládne až do regulérního konce svého mandátu, což je na podzim příštího roku, ale to by bylo velmi složité, protože bez FDP nemá většinu. Opozice má také možnost konstruktivního vyslovení nedůvěry. Nehrozí však, že se by opoziční strany mohly shodnout na společném kandidátovi na kancléře, kterého by podporovaly na platformě CDU, FDP, AfD.

Dá se říct, že na předčasných volbách vydělá současná opozice?

To je otázka. I Scholz moc dobře ví, že musí začít prodávat odchod FDP, kterou dlouhodobě kritizoval za to, že mu nebyla vládním partnerem, ale spíše jakousi vnitřní opozicí blokující reformní kroky vlády. Kolikrát to není o tom, jak je to ve skutečnosti, ale jak to veřejnosti prodáte. Čili je možné, že z toho SPD vytříská ještě nějaké body, i když musím podotknout, že podle všech možných průzkumů je SPD momentálně na 15 maximálně 16 procentech, což je hrozně málo.

Jaké očekáváte, že bude hlavní téma předčasných voleb, které mají být (zatím) na konci března? Bude to migrace, nebo spíš nefungující ekonomika?

Podle mě budou tím tématem aktuální ekonomické problémy, zejména ty související s nárůstem cen energií. Pak to bude migrace, protože ta bezesporu zatěžuje německou společnost. A bude to i válka na Ukrajině, protože jeden z těch důvodů, kterým například kancléř Scholz odůvodňuje to, že by si jeho vláda měla půjčit další prostředky, je právě krize na Ukrajině, kterou přirovnává k té covidové. Říká, že není možné uspokojovat sociální požadavky občanů, pumpovat dost peněz do hospodářství, které je v silné recesi, a vedle toho ještě podporovat finančně Ukrajinu. Právě Ukrajina sehrála mimo jiné významnou úlohu ve sporu mezi Scholzem a Lindnerem. Ministr financí se nechal slyšet, že není možné dávat další peníze Ukrajině bez toho, aby jí byly současně poskytnuty moderní zbraňové systémy, které by způsobily nějakou změnu na bojišti, jako například střely s plochou dráhou letu Taurus.

Kdo bude podle vás černým koněm předčasných voleb?

Pokud vím, tak spolek Sahry Wagenknechtové je aktuálně asi na 8 procentech. To bude ten černý kůň. V Bundestagu by šlo o zcela novou politickou sílu. Pokud ty volby dopadnou zhruba tak, jak předpovídají prognózy, vznikne s největší pravděpodobností vláda CDU/CSU a FDP, případně je ve hře i spojení s SPD nebo Zelenými. I to může nastat. Dál tam je už pouze AfD a spolek Sahry Wagenknechtové, a tam kvůli tomu, že vám to sebere klidně i čtvrtinu elektorátu, možností moc nezbývá. To je něco, na co teď naráží ve východních spolkových zemích, Braniborsku, Durynsku, Sasku, kde se nedaří vytvořit ideologicky blízké vlády a jsme svědky toho, jak se se Sahrou Wagenknechtovou snaží domluvit například saský konzervativní premiér Michael Kretschmer. A to jsou velmi bolestná setkání, protože jsou ideologicky úplně na opačných stranách.

Je otázka, jaký výsledek udělá protimigrační Alternativa pro Německo. Ve společnosti hodně rezonuje problematika sociálních dávek pro uprchlíky a cizince, kteří dnes pobírají už polovinu všech sociálních dávek.

Normální občané tohle velmi silně pociťují, obzvlášť dnes, když jsou firmy, které je zaměstnávají, v krizi. A celé to bezesporu vede ke značné radikalizaci. Zároveň je to ale obrovská výzva pro stávající vládní strany, které s tím ale doteď nic nedělaly. Jak ta naštvanost může dopadnout, vidíme například na výsledku amerických prezidentských voleb.