„Česko se musí vrátit k tržnímu hospodářství.“ Klaus představil systémovou změnu ekonomiky v 19 bodech
NOVÁ STUDIE VÁCLAVA KLAUSE
Česká ekonomika se potýká s chronickou stagnací, a pokud ji chce překonat, musí se systémově změnit, minimalizovat zásahy státu a vrátit se k čistému tržnímu hospodářství. Novinářům to v pondělí řekl bývalý prezident Václav Klaus při představení své nové ekonomické studie. Podle něj je potřeba, aby se tématu chopila politická síla, která by ho vzala za své. Mezi parlamentními stranami a hnutími ale vzhledem k jejich vystupování nevidí nikoho, kdo by toho byl schopen.
„Nestačí dílčí změny, nestačí ani lepší hospodářská politika, nestačí vyměnit jednoho ministra průmyslu Jozefa Síkelu (STAN) za jiného Síkelu nebo jednoho ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) za jiného Stanjuru. Je potřeba změnit podstatu, změnit systém,“ řekl Klaus. Stát podle něj musí minimalizovat své zásahy do trhu, protože ten je v důsledku působení státu zmrzačen a nefunguje, jak má.
Úsilí o změnu se podle Klause musí chopit nějaká politická strana nebo hnutí, není možné ji prosadit demonstracemi nebo působením neziskových organizací. Bývalý prezident zároveň uvedl, že taková transformace by zabrala několik let, političtí lídři proto musí být dostatečně odvážní, aby lidem situaci vysvětlili. Na současné politické scéně ale zatím nevidí nikoho, kdo by toho byl schopen. „Mám strach, že žádná ze stran toho schopna není podle toho, co dnes předvádějí,“ řekl.
Klaus v ekonomické studii představil 19 bodů, které by měly uvést novou ekonomickou transformaci do pohybu. Za klíčové považuje odstranění inflace, která podle něj je pouze potlačena a stále se znovu může zvýšit kvůli dlouhodobým rozpočtovým deficitům. S tím souvisí jeho druhý požadavek, aby se stát vrátil k vyrovnanému hospodaření. Bývalý prezident také navrhuje snížení počtu úředníků, zaměřit se na aplikaci vědeckých poznatků namísto financování výzkumu, omezit zelenou politiku nebo změnit zákoník práce, a usnadnit tak propouštění. Doporučuje také změnit dotační politiku a evropské peníze zaměřit na několik málo priorit, jako je výstavba infrastruktury. Zároveň ale odmítá budování vysokorychlostních tratí, které má podle něj extrémně dlouhodobý horizont a v současných ekonomických problémech zemi nepomůže.
Václav Klaus v předmluvě píše, že naše země stagnuje politicky i ekonomicky. „A navíc ve světě zcela ztratila svou bývalou pozici a respekt. S trochou ironie lze použít známý výrok „země, která nevzkvétá“. Bohužel ne všichni si to uvědomují. A ještě méně je pak chápána příčina tohoto dnešního nevzkvétání. Nemůže jí být nic jiného než nekvalita ekonomického a politického systému, spoléhání se na politický a ekonomický systém dnešní Evropy a Západu a na ideologie, jež odtud přicházejí,“ doplňuje dále exprezident. O představení ekonomické studie jsme již dříve psali v deníku Echo24 zde.
2. Uvést do rovnováhy finance státu, státní rozpočet.
3. U nového zákona, který žádá peníze státu, musí být, kde se suma ušetří.
4. Radikální snížení počtu zaměstnanců státu.
5. Veřejný zájem musí zajišťovat stát.
6. Nepřekročitelné lhůty pro úřady.
7. Začít připravovat reformy školství, zdravotnictví a důchodového systému.
8. Opustit zelené, sociální a genderové imperativy.
9. Aplikace známých a dostupných technologií.
10. Méně razítek, to že budou digitální, věc neřeší.
11. Radikální změna zákoníku práce.
12. Aktivní a sebevědomý postoj v orgánech EU.
13. Minimalistické přenášení evropských směrnic.
14. Omezení počtu účastníků správních řízení.
15. Vyřadit „měkké“ projekty (volnočasové) z financování Evropské unie.
16. Přehodnotit dotační politiku.
17. Zrušit daňové úlevy, výjimky a odklady.
18. Kroky směrem od přebujelého systému ochrany zákazníka.
19. Vzdát megalomanské plány na hustou síť vysokorychlostní železnice.
Dvaaosmdesátiletý Klaus působil od konce komunistické totality po listopadu 1989 více než 23 let ve vrcholných politických funkcích. Před vstupem do politiky byl ekonomem a prognostikem a v prosinci 1989 se stal ministrem financí. Resort vedl do roku 1992 a následně byl více než pět let premiérem. Mezi lety 1998 a 2002 byl předsedou Sněmovny a od roku 2003 zastával deset let funkci prezidenta České republiky. I po odchodu z politiky komentuje často společenskou a politickou situaci v Česku.
