Fialův poradce: Nikdo vlastně pořádně neví, kolik politici berou

Vláda se chystá ke snižování platů ústavních činitelů. Méně by v budoucnu měli dostávat jak politici, tak i soudci nebo státní zástupci. Konkrétní podobu návrh ještě nemá, kabinet zatím mluví především o solidaritě s občany v dnešní „drahé“ době. Podle ekonomického poradce premiéra Petra Fialy Štěpána Křečka ale měli politici k takovému kroku přistoupit dříve. Odměňování politiků se taky musí zpřehlednit, nikdo dnes vlastně neví, kolik vydělávají, říká v rozhovoru deníku Echo24.

Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka by se nižší platy ústavních činitelů měly objevit ve vládním úsporném balíčku. Jak se na to z pozice poradce díváte?

Platy politiků se mají upravovat tak, aby to nepůsobilo tak, že si politici přidávají a valorizace důchodů se snižuje. A mělo by to odpovídat tomu, co se děje ve společnosti, aby to nepůsobilo tak, že jsou politici odtržení od reality.

Jakou formou by se to mělo provést? Návrhem zákona v Poslanecké sněmovně?

Osobně mám striktnější pohled na věc. Myslím si, že v této době by platy politiků neměli určovat sami politici. Mělo by se to vztahovat k nějakému parametru v naší ekonomice, například násobku průměrné mzdy. Také by mělo docházet k zpřehlednění toho, jak je plat politiků konstruován. Dnes existuje základní plat, k tomu jsou tam různé příspěvky na reprezentaci, asistenty a nikdo vlastně pořádně neví, kolik politici berou. Ale protože jsou to naši zaměstnanci a jsou placeni z našich daní, tak by se to mělo zpřehlednit, aby každý věděl, kolik který politik bere.

Domnívám se také, že ve chvíli, kdy se budou provádět škrty ve státním rozpočtu, by předvojem těchto kroků mělo být to, že si politici nebudou zvyšovat platy vůbec. Těžko po lidech chtít, aby si utahovali opasky, když si je sami politici povolují. Myslím, že v tomto měli být politici empatičtější a měli ukázat, že to šetření myslí vážně a že šetřit měli sami.

Jediným návrhem, který se v prostoru zatím objevil, je nápad Pirátů snížit platy činitelů asi o 4 procenta, čímž by měl stát ušetřit asi 500 milionů korun? Není to málo?

Musím říct, že se spíš zabývám makroekonomickými tématy, které mají zásadní vliv na hospodaření státu. Tohle je mediálně důležité téma, ale z pohledu státního rozpočtu to skutečně není tak významná položka. Jde o relativně zanedbatelné částky.

Soudci a státní zástupci teď mnohdy vydělávají více než ministři, protože si politici v minulosti několikrát sami platy mrazili. Vláda se tak ozvala i s tím, že chce tento rozdíl narovnat. S tím souhlasíte?

Můj pohled na tu věc, je takový, že musíme žít v systému brzd a protivah. Máme moc výkonnou, zákonodárnou a soudní a všechny složky jsou pro chod státu stejně významné. Určitě tak není na místě, aby se jedna povyšovala nad další. A tomu musí podle mého názoru odpovídat i ohodnocení.

V moci výkonné máme málo ministrů a čelních představitelů, ta práce tam je náročnější než na úrovni řadových poslanců a senátorů, takže že ministři nebo prezident berou více, je v pořádku. To odpovídá náročnosti dané práce.

Moc zákonodárná a soudní by měly být v rovnováze a mělo by se to odrážet i v tom ohodnocení. Kupříkladu soudci mají klíčový vliv na to, jak stát funguje a mělo by to být adekvátně ohodnoceno, aby ekonomické parametry neovlivňovaly kvalitu a nezávislost justice. A to vyžaduje i dobré finanční postavení, takže v tom musíme být rozumní a hledat rovnováhu tak, aby tomu odpovídalo i finanční ohodnocení.