ČNB selhala. Ze zdražování se stal nový normál

KOMENTÁŘ

ČNB selhala. Ze zdražování se stal nový normál
Česká národní banka včetně guvernéra Aleše Michla začíná mít zjevně dojem, že nemají růst cen pod kontrolou. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Jsou dvě věci, kterých se ekonomové skutečně obávají. Úzce spolu souvisí a jsou brzdou bohatství a prosperity. První se jmenuje inflační očekávání. Je to stav, kdy lidé nevěří, že ceny budou stabilní. Na to, že se zdražuje, si zvykli jako na nový normál a přizpůsobili tomu své chování. Takže všichni zdražují. A ceny nezvedají zdaleka jen o to, o co jim vzrostly náklady. Zvedají je podstatně víc. Jednak proto, že si to můžou v celkové atmosféře zdražování dovolit. Snadno ze sebe před svými zákazníky udělají oběti a řeknou: Za to my nemůžeme, nám zdražili dodavatelé. A pak se to přesouvá z jedné branže do druhé. Klasicky to už skoro dva roky sledujeme u cen potravin. Tam je to nejkřiklavější. Platí to ale i u celé řady dalšího zboží a služeb.

 

V této fázi inflační spirály už se točíme. Firmy totiž zvedají ceny daleko víc než jen o dražší energie nebo další vyšší náklady. Zisky prudce rostou. Míra zisků u nás dosahuje 47 procent a je na evropské poměry silně nadprůměrná. Ten zisk není nic jiného než rozdíl mezi vašimi náklady a výnosy. Za kolik nakoupíte nebo vyrobíte a za kolik dokážete prodat. Firmy zjevně tlačí ceny a zisky vzhůru, protože si to můžou dovolit. Zákazníci nakupují. Poptávka a tržby sice klesly, zjevně ale ne dost na to, aby zatlačily na zbrzdění zdražování.

Na tom, že tady máme silnou ziskovou inflaci, se shodnou ekonomové v řadě ohledů s tak opačnými názory jako člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub, poradce prezidenta i vlády, ekonom Deloitte David Marek a profesor Kolumbijské univerzity Jan Švejnar, kteří se potkali v nedělní debatě na České televizi.

Právě Tomáš Holub, který dlouhodobě osamocen v menšině tlačí na zvýšení úrokových sazeb, minulý týden varoval, že spirála se dostala do další fáze. Mzdově inflační. Firmy se dostávají pod tlak svých lidí, aby jim zvedly platy. A ty to v mnoha případech dělají, protože na to jednak díky vyšším ziskům mají a zároveň se bojí, aby jim zaměstnanci za vyšším platem neutekli jinam. V čase rekordně nízké nezaměstnanosti si nemají důvod nechat líbit pád reálných platů, když jim jinde nabídnou víc. Holub varuje, že mzdově inflační spirála už se točí.

A není sám. Česká národní banka včetně guvernéra Aleše Michla začíná mít zjevně dojem, že nemají růst cen pod kontrolou. Zvýšení úroků vůbec poprvé před několika dny připustil i sám Michl. A další člen bankovní rady – Jan Frait – dokonce oznámil, že při posledním měnovém zasedání 3. května už váhal se svým hlasem pro zvýšení úroků v poměru 49 : 51. Už tehdy skončilo hlasování 3 : 4 proti zvýšení sazeb. Pokud profesor Frait změní názor, jeho hlas bude na růst úroků stačit.

Zvýšení úroků se zpravidla projevuje v ekonomice až s vleklým zpožděním. Tady by ale mohlo sehrát zásadní psychologickou roli. Lidé a firmy totiž přestali věřit, že Česká národní banka od nástupu Aleše Michla loni v květnu vůbec má snahu s inflací bojovat. Michl tvrdošíjně odmítal zvyšovat sazby, přestože se rekordně zdražovalo.

Právě ta nedůvěra hraje obrovskou roli v tom, že se inflační spirála roztáčí. Je to ukázka, že Česká národní banka v udržování cenové stability, což je její ústavou daný mandát, selhala. Lidé nevěří, že se růst cen snaží skutečně zkrotit.

 

 

 

 

×

Podobné články